Ne nadarmo si lidé před spaním navzájem přejí hezké sny. Takové totiž dokážou uvolnit a dobrá nálada přetrvá i po probuzení. Běžně ale nemáme sny pod kontrolou a naše noc se tak může změnit v děsivý zážitek plný nočních můr. Je možné se před nimi ochránit? Odpovědí může být amulet indiánských šamanů!

Jedno z možných řešení pochází od indiánů ze Severní Ameriky. Jde o ochranný předmět či amulet, který má mít sílu zachytit zlé síly, které by mohly spáče během noci napadnout. Každá část indiánského lapače snů má přitom svůj význam.

Dřevěný kruh, vyrobený z vrbového dřeva, představuje koloběh života a má schopnost zadržovat negativní energie. Zdůrazňuje také sílu Slunce a Měsíce, putujících každý den po obloze. Kruh je vyplněn napodobeninou pavoučí sítě.

Indiáni ji vyrábějí z jemné příze či vláken z kopřiv. Právě do této sítě se podle indiánské legendy mají zlé sny a temné síly zachytit. Velký korálek uprostřed amuletu pak symbolizuje pavouka, který pavučinu utkal.

Peříčka, visící směrem dolů z dřevěného kruhu, jsou měkkým žebříkem, po kterém sklouznou dobré sny a energie přímo ke spícímu člověku. Tak vypadal originální indiánský lapač snů. Domorodí obyvatelé Ameriky jej vyráběli zásadně z přírodních materiálů. Má opravdu nějaké ochranné účinky?

Zlo přichází ve spánku

Indiánští šamani mají vědomosti, které doslova uvádějí v úžas. Ať už se týkají přírodní léčby, předpovídání budoucnosti anebo magie. Bývají považováni za prostředníky mezi světem lidí a bohů, případně duchů.

A právě jim je připisována účast na vzniku lapače snů. Jistě věděli, jak má vypadat, co vše je od něj možné očekávat a hlavně jak mocným ochranným prostředkem může být.

Nejen oni, ale i západní esoterikové jsou přesvědčeni, že ve spánku je člověk bezbranný vůči negativním energiím i zlým bytostem.

Mnoho snů tak prý nemusí být odrazem jakýchkoliv přirozených tělesných funkcí, ale mohou mít mnohem temnější a pro člověka nebezpečný původ. To je také důvod, proč vznikl indiánský lapač snů. Jaká je vlastně jeho historie?

Legenda o pavoučí ženě

I když bývá magický lapač snů v současnosti většinou spojován se všemi indiány, za jeho první tvůrce se považují indiáni kmene Ojibwe. Původně byl používán pro ochranu dětského spánku, brzy jej ale začali využívat i dospělí.

Známá americká etnografka Frances Densmore (1867-1957), která se věnovala studiu života indiánů, připomíná ve svých textech legendu kmene Ojibwe: „Pavoučí žena jménem Asibikaashi se starala o lidi tohoto kmene.

Protože se však rozšířil do všech koutů Severní Ameriky, stalo se pro ni obtížným ochránit všechny děti.

Musely ji zastoupit jejich matky a babičky a vyrábět kouzelné sítě pro děti z vrbové obruče a rostlinných vláken.“ Tyto původní lapače snů pak indiánští šamani zasvěcovali a při obřadu do nich vkládali různá zaklínání. Tím získaly svou energii a sílu. Mohou ale fungovat i ty vyráběné průmyslově?