Asi nejpodivnější teorií o identitě Jacka Rozparovače je domněnka, že vrah pochází z britské královské rodiny.

Když se totiž budoucímu králi Edwardu VII. (1841–1910) a jeho manželce princezně Alexandře (1844–1925) narodí syn Albert Victor Christian Edward (1864–1892), ukáže se velmi záhy, že s chlapcem není všechno v pořádku.

Hoch je tichý, odtažitý a zádumčivý. Kromě toho se zdá, že ani jeho intelektuální schopnosti nejsou bůhvíjak slavné. Je nedoslýchavý a podle některých historiků je dokonce mírně retardovaný.

Milého, avšak trochu prostoduchého prince v době řádění Jacka Rozparovače pochopitelně nikdo nepodezřívá.

Teprve v roce 1970 doktor Thomas Stowell (1885–1970) najde zápisky lékaře sira Williama Gulla (1816–1890), které mají potenciál přepsat dějiny.

Za všechno může syfilis

Doktor Gull je totiž osobním lékařem mladého prince Alberta Victora, a tak jeho poznámky obsahují mnohé informace nejen o jeho zdravotním stavu, ale také domněnce, že právě on má na svědomí mrtvé prostitutky.

O Jacku Rozparovačovi se Gull ve svých poznámkách zmiňuje jako o „panu S“. To může odkazovat k tomu, že princ se údajně při cestování po Indii nakazí syfilidou, která má zvláště v postupujících fázích vliv na jeho psychiku a chování.

Podle lékaře v něm probudí vražedné choutky. Nenávist k ženám si Gull vysvětluje údajnou homosexualitou následníka trůnu. Královská rodina o všem údajně ví a po druhé vraždě se šíleného mladíka rozhodne odklidit do psychiatrické léčebny.

Odtamtud však Albert Victor uprchne a řádí dál. Po páté vraždě je definitivně odklizen ze scény a v léčebně umírá na měknutí mozku. Tuto teorii potvrzuje fakt, že svědkové, kteří popsali vzhled Jacka Rozparovače, se shodli na tom, že je princi podobný.

Nadějnou teorii ovšem nabourává fakt, že podle záznamů královské rodiny se mladý muž v době, kdy k vraždám dochází, vůbec nevyskytuje v Londýně.

Bylo jich víc než pět?

Oficiálně se uvádí pět obětí, spolu se ženami, které vražednému běsnění unikly, je jich ale sedm.

Annie Millwood (1860–1888) je přijata do nemocnice v únoru roku 1888 s mnohočetnými bodnými ranami, směřovanými především od pasu dolů. Útočníka však kdosi vyruší, a tak své dílo nedokončí. Žena se ze zranění plně zotaví.

Shodou okolností umírá téhož roku, ale z jiných příčin. Ada Wilson je v březnu 1888 hospitalizována s dvěma bodnořeznými ranami v oblasti krku. Útočníkovi uteče, a proto se jí včas dostane lékařské pomoci. Ze zranění se zotaví.

V době řádění Jacka Rozparovače došlo v Londýně k dalším zhruba dvaceti podobným činům. Pro nedostatek důkazů ale nebyly legendárnímu zabijákovi připsány na vrub. Lékaři, kteří prováděli pitvy obětí, prakticky vyloučili, že by je Jack Rozparovač znásilňoval.

Co se tedy osudného roku 1888 v temných londýnských uličkách skutečně dělo, se nejspíš ještě nějakou dobu nedozvíme…