Občas se asi každý člověk dostane do situace, kdy se bojí o svůj život. Jsou ale i tací, kteří se při bouřce ocitli smrti tváří v tvář, a přesto vyvázli bez větší úhony. Jakému zázraku vděčí za svou záchranu?
Na naší planetě zuří téměř neustále bouřka – i když pokaždé na jiném místě. Každou vteřinu do země udeří v průměru asi 100 blesků. Vzduch ve svém okolí dokáže blesk, který může mít energii i 250 kilowatthodin (to je asi roční spotřeba elektřiny v paneláku na 1 metr čtvereční – pozn.
red.), zahřát až na 20 000 stupňů Celsia. Není proto divu, že za svůj krátký život, trvající pouhou tisícinu vteřiny, dokáže napáchat plno škod a denně následkem zásahu bleskem přijde o život několik lidí.
Neplatí ale pravidlo, že zásah bleskem rovná se automaticky smrt. Mnohem více lidí toto setkání přežije – často dokonce bez vážnějších následků. Jak je něco takového možné?
NEVYDRŽELY ANI KOVOVÉ MINCE
Venku zuří bouřka a z černé oblohy jako by někdo vyléval kýble s vodou. Je rok 1969 a Harold Deal, elektrikář z Missouri, přijíždí ke svému domu, vystupuje z vozu a utíká se schovat pod střechu.
Náhle ho oslní silná záře. K sobě přichází až po sedmi hodinách… Síla blesku, který jej zasáhl, ho odhodila na několik metrů vzdálenou zahradu. Na původním místě zůstávají jen Haroldovy boty – respektive jen kovová očka a tkaničky, které z jeho bot zbyly.
Hrst kovových mincí, kterou měl v kapse, je spečena v jedinou beztvarou hrudku. Přestože muž nemá na první pohled žádné zranění, stěžuje si na bolesti zad. Teprve při pozdějším pečlivém vyšetření lékaři zjišťují, že Harold utrpěl vnitřní popáleniny zádových svalů, když jím blesk projel od pravého ramene přes tělo a jeho levou nohu až k zemi.
Muž ztratil čich a chuť a má poškozené hmatové vnímání, takže necítí teplo ani chlad. Jak ale vlastně přežil silný zásah bleskem?
ZACHRÁNIL JÍ DÁREK ŽIVOT?
Zásah blesku o síle 300 000 voltů přežila 15. června 2009 tehdy čtrnáctiletá Sophie Frost z anglického Essexu, která se snažila schovat před bouřkou pod stromem. Dívka utrpěla „jen“ popáleniny krku, hrudi a nohou, a to zřejmě díky tomu, že se držela za ruku se svým stejně starým kamarádem Masonem Billingtonem, a síla blesku se tak rozdělila mezi oba mladé lidi.
Chlapec vyvázl s poškozením očí. „Vůbec nic z toho, co se stalo, si nepamatuji, ale podle toho, co všichni říkají, je zázrak, že jsem stále tady,“ říká Sophie. Co jí zachránilo život? Dívka u sebe měla iPod přehrávač, který jen čtyři dny před nehodou dostala jako dárek od své babičky.
Podle doktora Iana Cottona z Manchesterské univerzity údajně právě tento přístroj „stáhl“ hlavní blesk na sebe, a nedošlo tak k poškození životně důležitých orgánů v těle.
MÍSTO SMRTI UZDRAVENÍ
Snad celý svět obletěla letos 13. července 2009 zpráva o Srbce, kterou zásah bleskem nejenže nezranil, ale ještě ji vyléčil z vážné choroby, jež ji sužovala několik let. Tehdy jednapadesátiletá Nada Acimovičová totiž trpěla nevyléčitelnou srdeční arytmií.
Ta se běžně léčí slabými elektrickými šoky. Zdravotní indispozice, kterou žena měla, ale pravděpodobně potřebovala elektriky „trochu víc“. Po zásahu bleskem se srdeční rytmus Srbky jako zázrakem srovnal.
Za svůj život pak zřejmě žena vděčí svým botám s gumovou podrážkou, které posloužily jako izolant elektrického proudu.
BLESK STÁLE ZÁHADNÝ
Podle odborníků prý není až tak výjimečné, když někdo přežije zásah bleskem. Ten prý nejčastěji prolétne člověkem od ramene přes jednu stranu těla k noze. Jestliže nezasáhne přímo srdce či páteř, je velká šance na přežití.
Mnoho lidí si ale ze svého setkání s bleskem odnáší trvalé následky. Někteří ztratí určité smysly, jiným se naopak zbystří, může dojít ke ztrátě paměti. Jsou jedinci, kteří se „zelektrizují“ natolik, že pak údajně mohou mazat kódy na platebních nebo různých magnetických kartách.
Mezi časté následky po zásahu bleskem patří i změny psychiky a nervové soustavy (to když je zasažen mozek nebo jsou poškozeny některé nervy). Může tak blesk zavinit třeba i celkovou změnu osobnosti? Pro lékaře zatím zůstává tato záhada stále nerozluštěna.
Jana Trnobranská
