17. ledna 2012: V Melbourne v Austrálii jsou ze země slyšet záhadné dunivé zvuky. Jejich zdroj je neznámý.
Domů     Zázraky
Jak dopadlo pátrání po Ruské Atlantidě?
Mirek Brát
od Mirek Brát 5.10.2021
4.2tis
Ulice města Kitěž. Zdroj obrázku: Ivan Bilibin, Public domain, via Wikimedia Commons
673
SDÍLENÍ
4.2tis
ZOBRAZENÍ

K příběhu o tajemné  Atlantidě lze přirovnat legendu o potopeném městě Kitěž.  Mělo se nacházet v místě dnešního jezera Světlojar v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku. Jak dopadlo pátrání po Ruské Atlantidě?

Město Kitěž je slavné, aniž by se kdokoli mohl projít po jeho ulicích. Zdroj obrázku:  Ivan Bilibin, Public domain, via Wikimedia Commons

Potopené město Kitěž. Zdroj obrázku:  Konstantin Gorbatov, Public domain, via Wikimedia Commons Ulice města Kitěž. Zdroj obrázku:  Ivan Bilibin, Public domain, via Wikimedia Commons Z legendy, jejímž protagonistou je hudebník Sadko. Zdroj obrázku:  Ilya Repin, Public domain, via Wikimedia Commons Pohled na jezero Světlojar. Zdroj foto:  The original uploader was Goren at Esperanto Wikipedia., CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

V časech 13. století plenily Rusko mongolské hordy vedené chánem Bátú. Řada měst byla zničena. Zdálo se, že ani město Kitěž neujde zkáze. Když se však Mongolové dostali do blízkosti města, voda prý začala stoupat a brzy  celou zastavěnou lokalitu pohltila.

Podle legendy se jednalo o boží zásah, který měl město uchránit před útrapami, jež mu chystala dobyvatelská armáda.

Potopené město

Za klidné hladiny však bylo město stále pozorovatelné v hlubinách jezera. Kronikáři psali  o ulicích, hradbách i  kostelích viditelných na jezerním dně. V noci prý bylo slyšet i vyzvánění kitěžských zvonů.

Občas někdo zaslechl zpěv náboženských chorálů vycházející z  jezera.   Město Kitěž je charakterizováno jako utopické místo ruské historie.

Město Kitěž je slavné, aniž by se kdokoli mohl projít po jeho ulicích. Zdroj obrázku: Ivan Bilibin, Public domain, via Wikimedia Commons

Živě se o něm diskutovalo již v 17. a 18 století. Široce známou se stala legenda o potopeném městě Kitěž ve druhé polovině 19. století, kdy spisovatel a etnograf Melnikov-Pechersky detailně příběh interpretoval v jednom ze svých románů.

Zajímavá je nejen legenda o potopeném městě v jezerních hlubinách, ale i samotné jezero Světlojar. Část vědců nevylučuje, že vzniklo po dopadu meteoritu.  Jiní hájí teorii jeho ledovcového či krasového původu.

Pohled na jezero Světlojar. Zdroj foto: The original uploader was Goren at Esperanto Wikipedia., CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Jezero je 210 metrů dlouhé a 175 metrů široké. Hloubka se počítá na desítky metrů.   Celková plocha jezera dosahuje 12 hektarů.

Legenda versus realita

Legenda o potopeném městě nelákala ke břehům jezera pouze literáty, ale i archeology a záhadology. Na jezerních březích byl proveden archeologický průzkum, do pátrání po  Ruské Atlantidě se zapojili rovněž potápěči.

Pravdou je, že se podařilo nalézt důkazy prastarého osídlení této tajemné lokality, byť se samozřejmě nejednalo o objev zatopených městských ulic a budov.

Potopené město Kitěž. Zdroj obrázku: Konstantin Gorbatov, Public domain, via Wikimedia Commons

Zdá se tak, že legenda o městě Kitěž může reflektovat nějakou dávnou katastrofu, která další stovky let utěšeně narůstala v lidské fantazii. Ruský badatel Valentin Degtjarev se například domnívá, že město Kitěž skutečně existovalo. Nebylo však pohlceno vodami jezera, ale propadlo se do takzvaného krasového závrtu.

Guslista Sadko

Zajímavé je, že v ruských legendách najdeme i další odkaz, který bychom mohli považovat za umělecké vyobrazení Ruské Atlantidy. Jedná se o příběh Sadka, hráče na gusle (hudební nástroj podobný žaltáři).

Z legendy, jejímž protagonistou je hudebník Sadko. Zdroj obrázku: Ilya Repin, Public domain, via Wikimedia Commons

Ten byl pozván mořský carem, aby hrál v jeho městě pod vodní hladinou. Výjev z legendy poutavě zpracoval ruský malíř Ilja Repin, představitel kritického realismu. Až se z vod jezera Světlojar ozvou zvuky guslí, je jasné, že Sadko při koncertní šňůře nevynechal ani město Kitěž.

Foto: foto 1 - : Ivan Bilibin, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 2 - The original uploader was Goren at Esperanto Wikipedia., CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, foto 3 - Ivan Bilibin, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 4 - Ilya Repin, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 5 - Konstantin Gorbatov, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 5.1.2022 2.4tis
Mezi mnoha páry dvojčat prý existuje i cosi ne nepodobného telepatii. Dokáží prý vzájemně vycítit pocity druhého dvojčete a vnímají i jeho fyzickou bolest. Toto nadpřirozené spojení prý v roce 2009 zachránilo život mladé dívce.     Fenomén jakéhosi zvláštního propojení dvojčat je znám už několik desetiletí a částečně jej potvrzují i vědecké experimenty. Například […]
od Adriana Vojtíšková 3.1.2022 2.8tis
Podle legend se měl stát králem ve chvíli, kdy nad svou hlavu pozvedl meč. Ten muž se měl jmenovat Artuš a zbraň měli nazývat Excalibur. Jak to ale bylo doopravdy? Skutečně někdy území britských ostrovů bránil chlapík s všemocným ostřím? Nebo se jedná o mýtus?     Král Uther Pendragon se zamiluje do vévodkyně Igrain. […]
od Eva Soukupová 3.1.2022 3.0tis
Bizarní deště, při nichž z nebe padají neobvyklé předměty či dokonce živá zvířata, lidstvo provázejí snad od počátku věků. Jeden takový déšť se objevil minulou středu v americké Texarkaně, kde na šokované obyvatele pršely ryby. Obyvatelé městečka na hranici amerických států Texas a Arkansas nevěřili vlastním očím, když z nebe minulý týden začaly padat malé […]
od Mirek Brát 2.1.2022 2.7tis
Připomínkou zjevení Panny Marie u vesnice Kotouň v Plzeňském kraji je malá lesní kaplička postavená v roce 1929. Blízko ní se nachází i pramen léčivé vody. Zatímco mariánský zázrak se propadá stále více do pomyslné řeky času a zapomnění, studánka se těší neutuchající popularitě. Její voda prý zklidňuje srdeční tep a přináší lidskému organizmu celkovou vitalitu.   […]
od Adriana Vojtíšková 30.12.2021 2.5tis
Francouzsky La Brèche de Roland, česky Rolandova brána, je otvor ve skále v Pyrenejích na hranici Francie a Španělska. Podle legendy nevznikl přírodní cestou…     Proláklina široká 40 metrů a vysoká 100 metrů má být pozůstatkem po Durandalu, meči rytíře Rolanda (8. stol.). Podle legendy nejudatnější bojovník z družiny Karla Velikého (742–814) rozetnul skalisko […]