reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Záhady historie
Jak moc jsme děti vody?
Mirek Brát
od Mirek Brát 1.11.2021
2.9tis
I potěšení, které člověk cítí při pobytu pod vodou, je vysvětlováno pomocí „aquatic ape hypothesis“. Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Terme, Itálie, foto: autor
299
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Dodnes je předmětem vášnivých diskuzí hypotéza poprvé proslovená v roce 1942 a výrazně zpopularizovaná v šedesátých letech minulého století. Klade si za cíl vysvětlení rozdílů mezi člověkem a ostatními hominidy.

„Hypotéza vodní opice“ (aquatic ape hypothesis) pracuje s tvrzením, že společný předek dnešních lidí strávil část vývoje ve vodním prostředí.

Schopnosti freediverů – nádechových potápěčů jsou možná jen znovuobjevením našich schopností, které jsme měli ve vývojovém stádiu „nahé opice“. Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Therme,  Itálie, foto: autor
 
I potěšení, které člověk cítí při pobytu pod vodou, je vysvětlováno pomocí „aquatic ape hypothesis“. Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Terme,  Itálie, foto: autor 
 
Celkem pochopitelně má hypotéza o ovlivnění člověka vodním prostředím nejvíce příznivců mezi potápěči.   Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Terme, Itálie, foto: autor

Jsme vodní děti, které přísná evoluce dovedla zase na souš? Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Terme, Itálie, foto: autor

Hypotézu vodní opice formuloval německý vědec Max Westenhöfer ještě v časech druhé světové války. Výraz „nahá opice“ použil ve své knize z roku 1967 britský zoolog Desmond Morris. Velkou propagátorkou hypotézy se následně stala spisovatelka Elaine Morganová.

Ze souše do vody

Co předpokládá hypotéza nahé opice? Přesun předka moderního člověka do vody v době před dvěma miliony let. K přesunu do vody mohla vést příliš velká potravní konkurence na souši. Část našich předků tak začala využívat mělké pobřežní vody, kde jako zdroj potravy hledala ryby, korýše, měkkýše, ježovky a další dary moře.

Jsme vodní děti, které přísná evoluce dovedla zase na souš? Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Terme, Itálie, foto: autor

V teplém tropickém podnebí nebyl problém pobývat ve vodě delší dobu, takže se postupně vyvinuly četné adaptace, které umožnily předchůdcům lidí potápět se za potravou až na mořské dno.

Adaptace na vodní prostředí

Hypotéza vodní opice tvrdí, že následkem dlouhodobého pobytu ve vodním prostředí předchůdce moderního člověka ztratil většinu ochlupení. Začala se u něho zároveň vytvářet tuková vrstva, která ho ve vodě chránila před ztrátou tělesného tepla.

Celkem pochopitelně má hypotéza o ovlivnění člověka vodním prostředím nejvíce příznivců mezi potápěči. Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Terme, Itálie, foto: autor

Vytvořil se potápěčský reflex i potřeba mozku přijímat některé esenciální mastné kyseliny, které se vyskytují zejména v darech moře. Pozůstatkem našeho období „nahé opice“ je prý i schopnost lidských novorozenců plavat, i když  ještě neumí chodit.

A zapomenout bychom určitě neměli ani na zbytkové plovací blány, které nám zůstaly mezi prsty na rukou.

Co máme společného s tuleni?

Před několika málo lety byl v souvislosti s hypotézou vodní opice zkoumán Vernix caseosa – mázek na povrchu těla právě narozeného dítěte.

Schopnosti freediverů – nádechových potápěčů jsou možná jen znovuobjevením našich schopností, které jsme měli ve vývojovém stádiu „nahé opice“. Snímek: centrum Y-40, Montegrotto Terme, Itálie, foto: autor

K překvapení vědců vyšlo najevo, že složení lidského Vernix caseosa je velmi podobné chemickému složení mázku na povrchu tuleních mláďat. Jsme opravdu děti vody? Kdoví… V každém případě už moudří Římané říkali, že úplným člověkem je pouze ten, kdo umí číst, psát a plavat!

Foto:
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.6.2022 1.5tis
Být považovaný za čaroděje, neznamená rezignovat na klasickou vědu. Příkladem je John Napier z Merchistonu (1550-1617). Co všechno Napier objevil a pomohly mu k tomu i nějaké ty „čáry máry“? John Napier se zapsal do historie jako matematik, fyzik a astronom. Známý je jako objevitel logaritmů i primitivních počítačích „strojů“. Angažoval se i ve zbrojařských vizích. Je […]
od Mirek Brát 30.6.2022 1.3tis
Skoro to vypadá, že v dávné mytologii už skoro nebylo pro samé ptáky fénixe (či jejich bratránky), kam šlápnout. Samozřejmě, ten nejznámější bude pták fénix z antických příběhů. Byl pták fénix pouze bájný tvor, nebo opravdu takový opeřenec někdy žil? Od dob, kdy Heinrich Schliemann se svazkem Homéra v ruce celkem úspěšně pátral po rozvalinách […]
od Mirek Brát 29.6.2022 2.7tis
Jako Avalon je označován mýtický ostrov známý z artušovských legend. Poprvé je Avalon zmiňován v díle Historia Regum Britanniae. To, že se od té doby stal Avalon symbolem artušovské mytologie, nijak neřeší základní otázku… Kde se vlastně ostrov Avalon nacházel? Avalon bývá obvykle spojován s lokalitou Glastonbury, konkrétně pak s horou Glastonbury Tor v jihozápadní […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.1tis
V Egyptském městečku Dendera se nachází tisíce let starý chrámový komplex. Jedna ze zdejších staveb je zasvěcena bohyni Hathor a právě tam archeologové objeví nástěnný motiv, před nímž zůstanou v úžasu stát. Výjev zobrazuje několik postav držících cosi, co na první pohled připomíná klasickou žárovku, jen v mnohem větším provedení! Z jejího konce navíc jako […]
od Dalibor Vrána 28.6.2022 2.6tis
V roce 2016 vzbudí pozdvižení nález starověkých egyptských mincí. Dojde k němu během rekonstrukce jednoho domu na jihu Egypta, jak informuje web zaměřený na konspirační teorie mysteriousearth.net. Mince zachycují výjevy, které jako kdyby vůbec nebyly z našeho světa! Na rubu vidíme hlavu a ramena stvoření, které zcela odpovídá současným představám o vzhledu mimozemšťanů. Snad jediné […]