Abychom mohli přeskočit určité časové období, potřebujeme stroj času. Zní tato věta příliš absurdně? Možná ne. O jeho zkonstruování se totiž zcela vážně pokouší mnoho lidí…

Známý je například případ italského kněze Pellegrina Maria Ernettiho (1925–1994). Ten v 50. letech 20. století tvrdí, že sestavil přístroj, který umožňuje nahlédnout do minulosti či budoucnosti.

Nazývá ho chronovisor, a dle svých slov ho několikrát úspěšně použil. Jako důkaz cituje projevy francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparta (1769–1821), nebo líčí výjevy ze starověkého Říma.

Dokonce proklamuje, že se mu povedlo dostat se do doby, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus! Jenže velkou trhlinou v jeho vyprávění je fakt, že chronovisor nikdy nikomu neukáže. Většina lidí se tedy domnívá, že Ernetti si vše vymyslel.

Je řešením světlo?

Mnohem logičtěji zní teorie profesora fyziky Connecticutské univerzity Ronalda Malletta. Ten tvrdí, že sestrojit stroj času je otázka příštích několika let. Ví prý totiž, jak na to!

Vychází ze slavné teorie relativity německého teoretického fyzika Alberta Einsteina (1879–1955) a říká, že k tomu, abychom se dostali do jiného časového období, musíme zpomalit světlo. „Předtím bych si nemyslel, že je cestování časem praktickou možností.

Avšak zpomalené světlo otevírá možnosti, které jsme dosud neměli,“ uvádí Mallett. Jde toho prý dosáhnout tak, že rotující světelný kužel přivedeme k teplotě absolutní nuly (-273,15 °C).

Zjednodušeně řečeno jde o to vytvořit z časové osy (minulost–přítomnost–budoucnost) kruh, na němž bude možné se libovolně pohybovat. Mallett tvrdí, že vše stačí ověřit sérií pokusů, ovšem na ty je třeba získat odpovídající finanční prostředky. Pokud se to podaří, možná bude stroj času opravdu sestaven!

Cestování v koblize

Dalším badatelem, který je možná na té správné cestě za strojem času, je profesor fyziky Amos Ori, působící na Izraelském technologickém institutu ve městě Haifa.

Ten tvrdí, že klíčem k úspěchu je správné zakřivení časoprostoru (čtyřrozměrný objekt, v němž je sjednocený čas a prostor). Ori dokázal vymyslet teoretický model stroje času, jenž má tvar americké koblihy s prázdným středem (tzv. donut), který je tvořen vakuem.

Pokud by se tento útvar, nazývaný anuloid, podařilo vytvořit, tělesa by se pohybovala po jeho obvodu a dostala se do minulosti. Ani jeho hypotéza však doposud není realizovatelná. Jaké jsou další možnosti?

Den se bude rovnat roku

O cestování časem se horlivě zajímá i známý britský teoretický fyzik Stephen Hawking. Ten tvrdí, že je ho možné dosáhnout, ovšem lidstvo se podívá „jen“ do budoucnosti. Říká, že k tomu je zapotřebí maximálně se přiblížit rychlosti světla.

Těm, kdo tuto rychlost dosáhnou, totiž ubíhá čas mnohem rychleji, než je tomu na Zemi. Vědec se opět opírá o Einsteinovu teorii, že rychle se pohybující objekty prožívají čas zpomaleně. Podaří se někdy sestrojit vesmírné plavidlo, jež poletí rychlostí světla?

Hawking tvrdí, že ano. Jak sám uvádí: „Při plném výkonu potrvá šest let jen dosáhnout téhle rychlosti.“ Jeden den v tomto korábu pak bude odpovídat jednomu roku na Zemi. V takovém pokroku pak Hawking vidí zejména nové možnosti pro lidstvo. Bude pak například schopno znovu osídlit Zemi v době, kdy již bude liduprázdná?

A co červí díry?

Hawking tvrdí, že turistika do budoucnosti je možná, ovšem naopak do minulosti se prý nepodíváme. Brání v tom jedna prostá věc – časový paradox.

Pokud bychom se například vydali do minulosti, abychom zabránili katastrofě, jež nás má v budoucnu potkat, ona tragédie by se již nestala, a tudíž bychom se pak vlastně neměli proč se do minulosti vracet.

Navíc podle některých vědců je možné vrátit se strojem času do minulosti jen do doby poté, co byl stroj vynalezen (a tedy poprvé použit). Dokázali bychom se tedy vůbec někam přenést? Naštěstí existují ještě jiné teorie o cestování časem.

Týkají se červích děr coby hypotetických „tunelů“ spojujících různé vesmíry či části téhož vesmíru. Uvnitř nich je podle výpočtů vědců časoprostor zakřiven tak, že cestování v čase umožňuje.

Zároveň přenosem do jiné doby bychom se ale pravděpodobně ocitli i v jiném vesmíru. Navíc jsou červí díry stále pouze hypotetickými útvary, které dosud nikdo nepotvrdil. I přes možnou skepsi však ještě není všem dnům konec. Spekuluje se, že lidé již časem cestovat dokážou…