V blízkosti Velkých pyramid v Gíze leží obří socha s tělem lva a hlavou faraona. Ano, Velká Sfinga. Jde o největší skulpturu na světě vytesanou z jednoho kusu kamene. Je 74 metrů dlouhá, 19 metrů široká a 21 metrů vysoká. Panuje kolem ní řada tajemství.
Spory se vedou o její stáří, jméno i autora, jisté není ani to, k jakému účelu vlastně socha sloužila. Byla její hlava v průběhu let vyměněna? Nachází se pod ní snad síť tajných chodeb?
Řada archeologů věří, že byla vytvořena ve 3. tisíciletí př. n. l. za panování faraona Rachefa, nebo jeho otce Chufua.
Zcela nový pohled na stáří sochy však přinesl profesor geologie Robert Schoch, který v roce 1990 prohlásil, že na soše jsou viditelné známky eroze, kterou mohly způsobit jen vytrvalé deště (vítr ne, když byla socha zasypaná pískem).
V době vlády Chufua však napršelo průměrně 2,5 cm srážek za rok, což je málo. Proto se Schoch domnívá, že Sfinga musela vzniknout mnohem dříve, v období vydatných dešťů, tedy asi 10 500 př. n. l.
K JAKÉMU ÚČELU SLOUŽILA?
Schochovy závěry dobře korelují s Bauvalovou teorií Orionova pásu, podle které postavení hvězd v něm odráží postavení Velkých pyramid v Gíze na Zemi. Sfinga pak ve dnech rovnodennosti hledí přímo na vycházející Slunce.
V takovém případě mohla představovat sluneční hodiny. Obří kamenná socha však mohla rovněž sloužit jako ochránkyně mrtvých faraonů, kdy lev je vzorem královské důstojnosti a hlava faraona s pokrývkou nemes zase symbolem moci. Vědci si jejím účelem dodnes nejsou jistí.
SÍŇ ZÁZNAMŮ A TAJNÉ CHODBY
Dr. Schoch však šel ve svých tvrzeních ohledně Sfingy ještě dál. Podle něj se pod Sfingou nachází dvě komory spojené chodbou vedoucí pod celým tělem lva. Na začátku 90. let provedl s kolegy seismická měření u sochy, která odhalila prostory pod levou tlapou.
V té době ještě Schoch neznal teorii Edgara Cayce, amerického jasnovidce, který už v roce 1930 tvrdil, že pod tlapou Sfingy se nachází Síň záznamů obsahující vědění bájné Atlantidy. Egyptská vláda však jakékoliv vykopávky u Sfingy zakázala.
Uznávaný americký archeolog Mark Lehner ale existenci chodeb pod Sfingou odmítá, stejně jako teorie o vodní erozi a Orionově pásu.
NOVÁ HLAVA
Další záhadou ohledně Sfingy je to, zda je její hlava původní či nikoliv. Schoch a jemu podobní se domnívají, že byla v průběhu let vyměněna. Liší se totiž barvou, materiálem, stupněm eroze i velikostí od zbytku těla. To by potvrzovalo i teorii o stáří sochy.
Pokud je stará deset tisíc let, jak to, že má na sobě hlavu egyptského faraona, když ji vytvořily dávné civilizace? Schoch tvrdí, že Egypťané prostě jen soše vyměnili hlavu. Většina vědců však tuto teorii odmítá jako nepodloženou. Kdo ví?
