Nadchází večer a zbožný rytíř Vok z Rožmberka chvátá, aby se pomodlil v kapli sv. Anny. Ve spěchu vjede do Vltavy, kterou musí přebrodit, načež jej i s koněm strhne proud. Jak souvisí tato událost s Vyšším Brodem?

JE HISTORKA O ZÁCHRANĚ SMYŠLENÁ?

Vok z Rožmberka (kolem 1220 – 1262) se pokouší s dravým živlem bojovat, ale překáží mu rytířská zbroj, do níž je oblečen. V nouzi nejvyšší se začne modlit k Panně Marii. Ta jej vyslyší a středověký velmož vyvázne živý a zdravý.

Jako výraz poděkovaní za svoji záchranu pak nechá roku 1259 vybudovat vyšebrodský klášter. Půvabná pověst pomyslí si čtenář, ale jistojistě smyšlená! A nejspíš někdy v 19. stol.

Pouze vypjatý romantismus této doby mohl předpokládat, že středověký rytíř chodil v brnění i do kostela. Jak to tedy bylo se založením cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodu doopravdy?

STÁLO ZA VŠÍM BAVORSKÉ TAŽENÍ?

Kupodivu je za ním opravdu Vok z Rožmberka, brnění a nespoutaný vodní živel. Pan Vok, který je  nejvyšším maršálkem království českého, doprovází svého krále Přemysla Otakara II. (1233 – 1278) roku 1257 na tažení do Bavor.

Po počátečních úspěších jim přestane přát štěstí a oni se musí stahovat před přesilou. U města Mühldorfu se české oddíly nahrnou na most přes řeku Inn, ten se ale pod jejich tíhou zhroutí a mnozí válečníci utonou.

Vok z Rožmberka je mezi těmi, kterým se podaří vyváznout. Proto nechává o dva roky později založit na jihu Čech vyšebrodský klášter. Nebo že by za tím byla snaha kolonizovat pusté a nevlídné končiny v pohraničních hvozdech? Vždyť právě kolonizací rozšiřují Rožmberkové své území…