Dnes jen malé zbytky zdiva na vápencové skále v okrese Blansko, připomínají kdysi pevný hrad Holštejn. Stál přibližně od roku 1278 v oblasti Moravského krasu, asi 300 metrů od stejnojmenné vsi.
Pod základy hradu se ve skále nachází soubor jeskyň, z nichž je nejznámější ta, zvaná lidomorna. Jak již název naznačuje, šlo o přírodní vězení, vlastně hladomornu.
Na počátku 14. století získali hrad s panstvím Vokové. Šlo o významný rod, který kromě Holštejna vlastnil ještě jiných hradů. Například Vok II. byl soudcem v Olomouci a v Brně, kde rozhodoval majetkové spory.
Když na hradě panoval Vok III., vypukly války a rytířské rody se pustily do loupeží, únosů a vydírání. V té době už Lidomorna byla plná zajatců a do loupení se zapojil i jeho syn Vok IV. Ten žil rozmařilým životem a často stál za své zločiny před soudem.
Nejprve se v roce 1415 přiklonil k husitům, aby posléze se Zikmundem proti nim vytáhl do bitvy u Vyšehradu. Ale armáda byla poražena a Vok IV. zemřel s rozdrcenou lebkou husitským cepem.
Jeho syn Vok V. sice zdědil obrovské bohatství, ale z neznámých důvodů o celé jmění přišel. Od té doby panství i hrad chátraly, až nakonec z něho zbyly jen ruiny.
K Vokovi IV. se váže prý historicky doložená událost, který v roce 1406 nechal v nedalekých Petrovicích vypálit tvrz vdovy Bětky a ještě okradl její poddané.
Příčinou prý byla její dcera Anežka, kterou si Vok hodlal odvést na hrad, ale ta byla neústupná a o pánovi nechtěla ani slyšet. Bětka musela s dětmi uprchnout do lesů a počkat, až se situace uklidní.
Když se vracela, byla i s Anežkou zajata. Bětka skončila v Lidomorně a Vok IV. slíbil, že ji propustí, až se stane jeho ženou. K tomu již nedošlo, neboť musel odjet se Zikmundem do boje proti husitům, kde padl.
Bratr paní Bětky mezitím využil jeho nepřítomnosti a přepadl hrad. Anežku sice osvobodil, ale Bětka ve vězení již zemřela. Jakmile byla nějaká oběť svržena do lidomorny, neměla vlastně možnost návratu.
Po Vokovi IV. sice zůstalo bohatství, ale nikdo nevěděl, kde je ukryto. A tak se traduje, že v jeskyni pod hradem je poklad stále uschován, navíc střežen červeným mužíčkem. Ten prý byl ve sklepení v mlžném oparu spatřen, ale asi poctivě hlídá až do dneška.
Průzkumy Lidomorny a okolních jeskynních prostor probíhají i do dneška a tak není vyloučeno, že kromě některých kosterních pozůstatků narazí jeskyňáři i na červeného mužíka a v tom lepším případě na samotný Vokův poklad.
