Existuje možnost magickými formulemi přivolat mraky, ze kterých naprší? Vypadá to, že ano. Takové praktiky se mohou zdát jako pouhé divošské kejkle. Ovšem za nimi se možná skrývá víc než jen bláznivé zaříkávání.
Při podobných obřadech prý lze dosáhnout stavu, během nějž opravdu vznikají dešťové kapky…
Půda je vysušená a rozpraskaná. Rostliny nerostou, zvířata umírají. Dlouhodobé sucho ohrožuje život v severoamerické prérii. Rada starších kmene Siouxů se proto rozhodne jednat. Přivolá déšť pomocí zaříkání a tance!
Do rituálu se zapojují všichni členové kmene, včetně dětí. Ve velkém kruhu vedle sebe tančí staří mužové i malé holčičky. Shodně přitom zvedají kolena, hledí vzhůru k obloze a toužebně přivolávají dešťové kapky. Ozvěna zpěvu a dusotu se nese vyprahlou prérií.
Siouxové v tanci nepřestávají. Ve chvíli, kdy mají nohy odřené do krve, se na obzoru objeví první mraky. Z oblohy však hned nezaprší. Kmen musí poskakovat v kruhu snad ještě celou věčnost. Někteří dokonce ztrácejí vědomí. Pak vláha konečně dopadá na zem. Může být přivolán déšť pomocí tance?
Velký duchu, přines déšť
Siouxové nejsou jediní indiáni, kteří udržují magické rituály pro vyvolání deště. Velkého ducha (stvořitele) prosí o seslání vláhy pomocí tance také pouštní kmeny severoamerických Hopiů nebo Navahů. V čem ale jejich čarovné pokusy spočívají?
Část odborníků si myslí, že podobné obřady nejsou nic víc než jen podvod. Jak píše v knize Golden Bough (Zlatá ratolest) slavný skotský antropolog James Frazer (1854–1941):
„Po obřadu, který má přivolat vítr nebo déšť, či způsobit smrt nepřítele, dojde vždycky, ať už dříve nebo později, k oné události.“ Je snad vyvolávání deště jen pouhá hra s časem? Všichni Frazerův pohled nesdílejí.
Podle některých názorů schopnost vytvořit dešťové kapky skutečně existuje. Americký senzibil, který si říká T. Chase, například uvádí, že se jedná o speciální moc, která připomíná telekinezi.
Že by bylo možné kontrolovat déšť s pomocí umění, které se podobá síle pohybovat předměty na dálku?
Pohled, který přivolá mraky
„Mluvím tišším hlasem a říkám mrakům, aby zmizely nebo rostly,“ vypráví o svých speciálních dovednostech T. Chase. Opakování slov ho prý přenese do nadpozemského stavu vědomí, ve kterém je schopný přivolat vláhu do 20 minut.
Víc než zaříkávání k tomu údajně nepotřebuje. Přijde vám tvrzení amerického senzibila neuvěřitelné? Pak vězte, že tohle ještě nic není. Chase totiž říká, že dokáže víc: „Umím ovládat mraky, vítr nebo třeba déšť.
Jsem prostě takový dobrý mrakový senzibil.“ Své umění přitom dokládá na fotografiích. Tvrdí však, že má občas problém své schopnosti projevit. Nemůže prý proto přinést bližší důkazy. Můžeme tedy jeho vyprávění brát vážně?
Jenže jeho způsob práce odpovídá tomu, jakým přivolávají déšť indiánské kmeny…
Krvavé projevení úcty stvořiteli
Indiáni se s pomocí slov a tance dostávají do stavu vědomí, ve kterém mohou mluvit s přírodními duchy a měnit počasí. Muži z prérie jdou však ještě dál než americký senzibil. Rituál umocňují tím, že tančí do vysílení. Do krve rozdrásané nohy jsou jen začátek.
Někdy si dokonce propichují svaly dřevěnými jehlicemi nebo orlími drápy. Podle indiánských stařešinů je vlastní obětování projevením úcty Velkému duchu stvořiteli. Ten prý dokáže vyslyšet prosby jen v dobré náladě…
Mohou indiáni rituálními tanci vytvořit stav, ve kterém si nakloní přírodu a změní počasí? Odpověď se možná nikdy nedozvíme. Vyvolávání deště je totiž součástí tajného učení. A to bývá přísně střeženo.
