Skip to content

Je Staroměstský orloj časomírou zla?

Ačkoliv se dnes nad výkonem „obřích hodinek s datumovkou“, kterým říkáme Staroměstský orloj, můžeme mírně pousmát, v době svého vzniku jde o dokonalý a ojedinělý stroj. Kromě hlavního účelu je zajímavý ještě jednou věcí – je s ním spojeno několik tajemství! Kdo, kdy a proč ho vlastně sestavil? Byl to opravdu mistr Hanuš, jak uvádí pověst? A kolik časů vlastně měří?

Jde takřka o národní symbol. Většina Čechů před ním poprvé stála už během svého prvního školního výletu do Prahy a kochala se jeho krásou, přesto o něm asi věděla jen docela málo. Co všechno už Staroměstský orloj v Praze potkalo?

ZÁMEČNÍK ORLOJNÍKEM

Do některých tajemství orloje asi nejlépe dokáže zasvětit jednašedesátiletý pražský orlojník OTAKAR ZÁMEČNÍK. Pracuje u slavné hodinářské rodiny Hainzů, která se o Staroměstský orloj stará už od roku 1865! Orlojník je na svou práci zjevně hrdý a skvěle jí rozumí. Podotýká, že celý stroj orloje se skládá zhruba z 350 částí a že původní stroj orloje byl bez jediného šroubu, jen s nýty! „Asi tři čtvrtiny dílů jsou ještě původní. Byly tu požáry, byly tu velké opravy, takže se některé díly musely vyměnit. Ale konstrukce a hlavní kola, to je všechno ještě originál!“

Otakar Zámečník už přes dvacet let pečuje nejen o chod hodinového stroje, ale i o vnější vzhled orloje (astrolábu).

JAK SESTAVIT ORLOJ? ZAVŘETE OČI!

Pražský orlojník má podle svých slov za sebou i několikeré kompletní rozebrání celého stroje. Jak dlouho mu to trvá? „Asi dva dny,“ odpovídá Otakar Zámečník skromně. „Ovšem ne do nejmenšího kolíčku nebo čepu. Hodiny se rozmontují na takové sestavy, které se dají unést v ruce. Až na dílně se dál rozebírají, čistí a kontrolují.“ Horší ale už je stroj s 350 kousky znovu sestavit – původní výkresy totiž nejsou k dispozici. „Musíte si pamatovat, kde co bylo ve chvíli, než jste začali rozkládat jednotlivé díly. Můj mistr mě učil, že když nevím, jak dál, musím zavřít oči a všechno si vybavit.“

ČTYŘI ČÁSTI TO JISTÍ

Samotný stroj orloje se údajně skládá ze čtyř částí – z hlavního stroje (ukazovacího nebo také minutního stroje), stroje zvonícího, stroje bicího a stroje kalendářního. Hlavní stroj je nejstarší částí orloje a uvádí v pohyb ručičky na ciferníku a v příslušné doby odemyká všechny tři ostatní stroje. Ty pak vykonají svou práci a opět se uzamknou.

Zvonící stoj má za úkol upozornit zvoněním na odbíjení hodin (zvoní i čtvrt a půl hodiny – pozn. red.), které pak provede bicí stoj. Kalendářní stroj je vypouštěn hlavním strojem o půlnoci jednou za 24 hodin a posune kalendář o jeden den.

CO Z NĚHO VYČTEME?

Nejstarší a nejzajímavější částí pražského orloje je však astronomický ciferník – tzv. samočinný astroláb. Přístroj, který dříve astronomové či astrologové používají na předpovídání poloh hvězd a Slunce a určování času podle zeměpisné délky. Je řízen hodinovým strojem. „Z orloje se dá například vyčíst, kolik je hodin středoevropského, staročeského, babylónského nebo hvězdného času,“ upozorňuje Otakar Zámečník. „Můžete zjistit, v jakém znamení hvězdné oblohy se nachází Slunce, v kolik hodin určitého dne vyjde i zapadne, které znamení právě vychází nebo kulminuje, která je roční doba, jak je daleko do slunovratu nebo k rovnodennosti, jak je daleko do úplňku nebo v kolik hodin vychází a zapadá Měsíc,“ dodává.

NEPŘESNÝ, A PŘECE PŘESNÝ

Je ale orloj opravdu přesný? Podle profesora MICHALA KŘÍŽKA (*1952) z Matematického ústavu Akademie věd ČR je právě přesnost jednou z nejslabších stránek orloje. „Jeho chod regulují rotující lopatky. Je velmi nepřesný a seřizuje se dvakrát týdně.“ Otakar Zámečník je ale i přesto s jeho přesností spokojený. „Zatímco hodinový stroj pražského orloje se zpožďuje půl minuty za týden, ve světě mají podobně staré stroje toleranci plus minus 15 minut za den! Přesnost pražského orloje je tedy vlastně vynikající.“ Podle něho ale také hodně záleží na počasí. Přesnost orloje totiž ovlivňuje 56 kilogramů rtuti v jeho kyvadle. Jak se její sloupec vzlíná, tak se – podobně jako u teploměru – mění délka dráhy kyvadla a zkracuje se nebo zrychluje chod stroje. A vzhledem k tomu, že v létě údajně bývají některá tmavší místa orloje rozpálená až na 70 stupňů Celsia, lze si jen těžko představit, že by byl fungoval zcela přesně.

BYL TO HANUŠ?

Je Staroměstský orloj opravdu dílem mistra HANUŠE? Podle všeho nejspíš ne! Pověst o mistru Hanušovi vzniká dezinterpretací skutečnosti při první větší opravě orloje roku 1552.

„Za autora matematického návrhu celého stroje je považován astronom JAN ONDŘEJŮV, zvaný ŠINDEL (1375 – 1444), který byl osobním lékařem krále VÁCLAVA IV. (1361 – 1419) a rektorem Univerzity Karlovy v Praze,“říká profesor Křížek.

Právě Šindel totiž ve své době píše celkem devět astronomických děl, z nichž jsou čtyři věnována právě astronomickým přístrojům. Faktů svědčících pro tuto teorii je však více. Samotný stroj s mnoha ozubenými koly pak vyrábí zřejmě hodinář MIKULÁŠ Z KADANĚ.

Podle dobové písemné zmínky právě on je 9. října 1410 purkmistrem Starého Města vyrozuměn, že „za dokončenou práci na astrolábu dostává v Praze dům u Havelské brány a na domě jest mu zapsáno 150 kop hotových peněz.“

KDO VYTVOŘIL LEGENDU?

Je však přinejmenším zvláštní, že Pražané dlouho věří tomu, že jejich orloj vzniká na konci 15. století. Proč? Udržuje je v tom totiž právě ona tajemná legenda, že orloj zhotovil jakýsi zámečník zvaný mistr Hanuš. Pražská obec dokonce umísťuje na radnici bronzovou tabulku s tímto údajem ještě v roce 1912, a teprve mnohem později to vyvrací historik a astronom ZDENĚK HORSKÝ (1929 – 1988)! Jak a kdy dlouholetá legenda vzniká? Zřejmě díky Zprávě o orloji staroměstském z roku 1570, kterou píše písař, malíř a hodinář JAN TÁBORSKÝ Z KLOKOTSKÉ HORY (1505 – 1572). Ten v letech 1552 – 1560 orloj opravuje a je také autorem jeho prvního technického popisu. Ve své zprávě se kromě jiného zmiňuje o jiném hodináři Janu Hanušovi, řečenému RŮŽE (původem prý z Hradce Králové), který má – společně se svým pomocníkem JAKUBEM ČECHEM – v roce 1490 orloj nejen opravit, ale dokonce vylepšit do té míry, že je Táborským pokládán za jeho tvůrce!

Co orloj všechno zobrazuje?

O SLEPÉM MLÁDENCI

Právě k mistru Hanušovi se vztahuje i zřejmě nejznámější pověst, týkající se pražského orloje – pověst o slepém mládenci. Praví se v ní, že orloj skutečně staví jakýsi mistr Hanuš. Pražští radní ale posléze dostávají strach, že by mohl postavit tak nádherný orloj i jinde, proto připravují krutý plán. Posílají v noci do jeho domu neznámé útočníky, kteří Hanuše oslepují železnými tyčemi rozžhavenými do ruda. Mistru Hanušovi ale později dochází, že asi jde o plán radních, a tak žádá svého pomocníka, aby ho zavedl k vnitřní části orloje. Pak prý vkládá ruku do stroje, orloj zastavuje a dalších sto let prý není nikdo schopný stroj opravit…

KDY NÁS POHLTÍ ĎÁBLOVO OKO?

Jiná strašidelná pověst říká, že orloj vznikl z jiných důvodů, než aby jen ukazoval čas. Údajně je totiž koncipován jako časomíra zla!

Původně jde prý o promyšlený plán tajného bratrstva, které najímá odborníky – hodináře Mikuláše z Kadaně, univerzitního rektora Jana Šindela (už o nich byla řeč…), astrologa NICOLASE a tajemného kazatele známého pod jménem RASACH. Toto bratrstvo má podle pověsti mít ve svém znamení archanděla Uriela, který je patronem proroctví a alchymie a také židovským andělem, jenž zná tajemství pohybu nebeských těles a zjevení.

Sám orloj vypadá v době svého vzniku jinak (sochy a svatí v okénkách jsou dodáni až v roce 1659 – pozn. red.), má fungovat jako apokalyptické ďáblovo oko, jehož úkolem je ovládat duše lidí. Měření času má přitom být pouhou zástěrkou a jedním ze způsobů, jak přilákat nové oběti.

VĚŠTÍ KOSTLIVEC ZLÉ ČASY?

Ze všech postav na orloji se asi nejvíce vypráví o kostlivci. Proč? Nejspíše proto, že vzbuzuje největší hrůzu. Kromě toho mu lidé přikládají i věšteckou schopnost. Říká se totiž, že když se na dlouhou dobu pokazí, přicházejí na český národ těžké časy. Jeho moc prý může zmařit jen chlapec narozený v novoroční noci. Jakmile prý kostlivec o novoroční půlnoci poprvé kývne, musí chlapec vyrazit od pražského Týnského chrámu a běžet přes celé náměstí k radnici tak rychle, aby doběhl k orloji ještě před posledním úderem hodin. Když se mu to podaří, zničí kostlivcovu moc a odvrátí neštěstí od celé země. Neštěstí čeká Česko údajně i tehdy, pokud se orloj porouchá nebo pokud se k němu někdo zachová neuctivě či nepřátelsky. Že na tom může být i něco pravdy, prý nasvědčuje fakt, že když se orloj naposledy sám zastavil, Prahu i část Česka postihla velká povodeň – psal se rok 2002.

KAM S NÍM? DO STARÉHO ŽELEZA!

Orloj to neměl v historii lehké. V roce 1787 rozhoduje rada města o tom, že bude – protože je v kritickém stavu – prodán do starého železa. Nakonec se však českému vlastenci a profesoru pražské Univerzity Karlovy ANTONÍNU STRNADOVI (1746 – 1799) daří radu přesvědčit o jeho historické hodnotě a částka potřebná pro rekonstrukci je uvolněna. Podruhé má být orloj prodán v roce 1865, naštěstí se ho však ujímá pražský hodinář LUDVÍK HAINZ (1813 – 1873), jehož rodina se stává jeho správcem.

A PŘECE SE TOČÍ…

Největší katastrofu však orloj zažívá po požáru v květnu 1945, kdy Staroměstskou radnici zasahuje německý dělostřelecký granát vypálený z letenského návrší nad Prahou během Pražského povstání. „Hodinový stroj se tenkrát propadl propálenou dřevěnou podlahou a jen zázrakem požár přežil,“ vypráví Otakar Zámečník. „Díly byly pokroucené, zkřížené a polámané. Nejstarší kola však vydržela.“ Naštěstí se však daří orloj zrekonstruovat a 1. července 1948 je jeho chod obnoven. Jak dlouho ještě asi bude odměřovat čas?

AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Bankéř Jaroslav Preiss koketoval s kandidaturou na československého prezidenta
epochaplus.cz

Bankéř Jaroslav Preiss...

„V novém státě musí být čeští podnikatelé pány. Cizí...
Alice Bendová: Uteče do Španělska za novým mužem?
nasehvezdy.cz

Alice Bendová: Uteče do...

Kvůli komu tak často mizí do zahraničí? Jak to tak...
Oman zažene těžkosti spojené s přechodem
nasehvezdy.cz

Oman zažene těžkosti spojené...

Ženy, které procházejí menopauzou, mají mnoho možností, jak...
Idiopatická plicní fibróza – vzácné onemocnění, které je třeba objevit včas
21stoleti.cz

Idiopatická plicní fibróza –...

Šanci na delší a kvalitnější život dostali 3 lidé, u nichž...
Salemské procesy: Rozpoutal vlnu poprav nevinný žert?
epochalnisvet.cz

Salemské procesy: Rozpoutal...

Devítiletá Betty Parrisonová leží na podlaze a svíjí...
Putinův podpis za půl milionu
iluxus.cz

Putinův podpis za půl milionu

Zatímco nám tradice diktuje, že na většině...
Starobrněnští sládci uvařili Zelené pivo. Čepovat se začne na velikonoční Zelený čtvrtek
epochalnisvet.cz

Starobrněnští sládci uvařili...

Oslavy svátků jara bude i letos provázet...
Izrael se chystá na Měsíc
21stoleti.cz

Izrael se chystá na Měsíc

Izrael zatím nepatří mezi kosmické...
To musíte vědět! Které metropole přežijí vodní apokalypsu?
epochaplus.cz

To musíte vědět! Které...

Hrozivé hurikány, devastující bouře a ničivé záplavy...
8 nejtěžších předmětů, které kdy lidstvo přesunulo
epochaplus.cz

8 nejtěžších předmětů, které...

Lidstvo přesouvalo v průběhu věků opravdu velké a...
Funkční a vzhledově atraktivní fasády
rezidenceonline.cz

Funkční a vzhledově...

Základní charakteristikou moderních fasádních systémů je...
Kamarád ke sdílení
21stoleti.cz

Kamarád ke sdílení

Automobilky se již pilně připravují na letošní...