Teorie panspermie předpokládá, že život byl na Zemi přinesen z vesmíru. Vyvinuly se zde prý mikroorganismy, které putovaly kosmickým prostorem a v příznivých podmínkách se pokoušely uchytit.
Poslední nálezy ukazují, že tato hypotéza zdaleka není tak fantastická. Máme v rukou důkazy k odhalení původu veškerého života?
Balon schopný dostat se až do výšky 50 km nad hladinu moře, tedy na samotný okraj stratosféry, je vypuštěn v červenci 2013 z Velké Británie. Jeho mise má za cíl jediné. Zachytit cizí organismy. Mnoho vědců zprvu nevěří, že se s něčím převratným vrátí.
Když ale balon opět přistane, zjistí se, že byl na svém „lovu“ úspěšný. Podařilo se mu totiž zachytit frustule, což jsou části řas. Podle biologů je vysoce nepravděpodobné, aby pocházely ze Země. Nacházejí se totiž příliš vysoko. Když se ale nedostaly do atmosféry z naší planety, odkud tedy?
Jsme snad mimozemského původu?
Názor, že se veškerý život nevyvinul na Zemi, ale přilétl z kosmu, není nový ani ojedinělý. Tato teorie se nazývá panspermie a poprvé se objevuje už kolem roku 450 př. n. l., kdy ji vyslovuje řecký filozof Anaxagoras (asi 500–428 př. n. l.).
S prvními vědeckými hypotézami, které jí nasvědčují, se setkáváme na začátku 20. století. Přichází s nimi švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius (1859–1927).
Ten tvrdí, že prvotní bakterie, které způsobily rozvoj života na Zemi, přistály na planetě po srážce s meteoritem nebo kometou. Že k těmto střetům pravidelně docházelo, je potvrzené. Otázkou zůstává: Přežily by bakterie v tak náročných podmínkách?
Strastiplná pouť temným vesmírem
Jestliže živé organismy skutečně přiletěly z vesmíru, měly za sebou opravdu náročnou cestu. Musely opustit místo svého vzniku a byly vymrštěny do temného, extrémně mrazivého, prostoru bez kyslíku.
Po strastiplné pouti je čekal tvrdý dopad na planetu, která se měla stát jejich domovem. Až v tuto chvíli mohl na Zemi začít život. Zdá se vám to příliš přitažené za vlasy?
Vědci z londýnské University College of London se rozhodli zjistit, jak je tato teorie pravděpodobná. Do svého pokusu zapojili jednobuněčnou řasu nesoucí název Nannochloropsis oculata a simulovali podmínky těžkého putování vesmírem.
Zmrazili ji, podrobili letu a následně nechali tvrdě dopadnout do vody. Cílem bylo zjistit, zda vůbec některé z řas přežijí. K překvapení vědců se tyto organismy ukázaly jako velice odolné. Co všechno mohou výsledky tohoto experimentu znamenat?
Bylo dřív vejce, nebo slepice?
„Náš výzkum otevřel hned několik otázek,“ říká britská vědkyně Dina Pasini a pokračuje: „Pokud najdeme život na jiné planetě, bude to naprostý cizinec, anebo to bude náš příbuzný?
A pokud se ukáže, že je to náš příbuzný, pak se musíme ptát, zda je pozemský život jeho předkem, anebo zda jsme my potomky tohoto mimozemského života.
Zatím na tyto otázky nedokážeme odpovědět, ale to se může už v dohledné době změnit.“ Nálezy řas na stratosférickém balonu, který byl vypuštěn letos v červenci, teorii panspermie nahrávají.
Podle britského astrobiologa Chandra Wickramasinghe (*1939) jde přímo o potvrzení mimozemského života. „Biologické entity tohoto druhu nebyly ve stratosféře dosud zjištěny,“ vysvětluje Wickramasinghe.
„Jestliže neexistuje žádný mechanismus, jakým by se mohly dostat do stratosféry ze Země, pak je zjevné, že ze stratosféry přicházejí na Zemi.“ Pokud je to skutečně tak, znamená to, že život ve vesmíru je zcela běžný a může se rozvinout kdekoli, kde k tomu má vhodné podmínky. Jaké další objevy nás ještě v příštích letech čekají?
