Jedno z nejstarších měst na světě po staletí fascinuje svět. Proč? Toto posvátné místo má nesmírný význam pro Židy, muslimy i křesťany. Snad i proto je stále předmětem vleklých sporů.

Dějiny města sahají až do 4. tisíciletí př. n. l. Do dnešní doby zažilo toto místo mnoho porážek, ale i velkých vítězství. Během tisíců let ovlivnila Jeruzalém tři hlavní náboženství, pro které se stal posvátným místem. Na celkové rozloze necelého čtverečního kilometru Starého města se nacházejí ty nejvýznamnější památky – Chrámová hora, Zeď nářků, Chrám Božího hrobu, Skalní dóm nebo mešita al-Aksá.

CHRÁMOVÁ HORA

Vrchol: 743 m. n. m.

Chrámová hora se jinak nazývá hora Moria. Patří mezi nejposvátnějším místa judaismu. Podle sunnitských muslimů je třetím nejposvátnějším místem islámu, náboženský význam má ale i pro některé křesťanské, zvláště pak protestantské kruhy. Na hoře se nacházel chrám, který vybudoval v roce 996 př. n. l. mytický král Šalamoun. V něm měla být uložena archa úmluvy – truhla obsahující nejcennější židovské náboženské předměty: Desky zákona obsahující Desatero přikázání, Aronovu hůl a manu, kterou jedl Mojžíš na cestě pouští.

SKALNÍ DÓM

Vznik stavby: 687–691

Skalní dóm se nachází v centru Chrámové hory. Muslimové ho nazývají Vznešená a ušlechtilá svatyně. Věřící jsou přesvědčeni, že skála v centu Dómu je tatáž, po níž vystupoval Mohamed na tzv. Noční cestu do nebe roku 621, doprovázený andělem Gabrielem. V judaismu se k místu zase váže příběh o Abrahámovi, jenž podstoupil zkoušku, kdy měl obětovat svého syna Izáka, aby prokázal oddanost Bohu.

ZEĎ NÁŘKŮ

Výška: 19 metrů

Délka: 57 metrů

Patří k nejznámějším památkám Jeruzaléma. Zeď je pozůstatkem západní hradby druhého jeruzalémského Chrámu, který obklopovala Chrámová hora. Dnes je to jedno z nejposvátnějších míst Židů, kam přicházejí poutníci z celého světa a modlí se u ní. Věřící často vkládají své modlitby psané na papírku mezi kameny zdi. První zmínka o smutečních modlitbách Židů pochází z roku 333. Velmi často se na tomto místě odehrává obřad bar micva, během kterého se ze židovského chlapce stává nábožensky dospělý muž. V muslimské tradici je Zeď nářků ztotožňována s místem nazývaným „Al-Burak“, na kterém uvázal prorok Mohamed své zázračné zvíře a pak vystoupil na nebesa z místa, kde nyní stojí mešita al-Aksá.

CHRÁM BOŽÍHO HROBU

Vznik stavby: 326–335

Tento křesťanský kostel se nachází uvnitř hradeb Starého města na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu. Tam byl podle Nového zákona ukřižován Ježíš Kristus. Baziliku nechal postavit ve 4. století římský císař Constantin I. Od 12. století slouží chrám k ochraně Božího hrobu. Na Velikonoce se zde scházejí zástupy věřících, kteří jsou přítomni zázraku trvajícím 2000 let: Přítomný kněz se zavře do malé kaple a vrací se se zázračným ohněm, který nepálí, ale vydává podivuhodné záblesky. Zázrak se udál i po připravovaném komplotu, kde byl knězi podstrčen měděný drát místo knotu. Svíce přesto vzplála.

PODZEMNÍ TUNELY

Podzemní síť jeruzalémských chodeb je opředena mnoha mýty a legendami. Archeologové prováděli vykopávky blízko Chrámové hory, když objevili jeskyni naplněnou prachem a kamením, jejíž stáří se odhaduje na 3000 let. Po jejich odstranění nalezli systém uměle vytvořených tunelů. Důkazem jsou dodnes patrné záseky nástrojů ve skále a také malé výklenky, jež sloužily k umístění svíček a lamp. Jeskyně poskytovaly obyvatelům úkryt a útočiště před římskými vojáky, kteří obléhali město kolem roku 70.

JERUZALÉMSKÝ POKLAD

Když císař Vespasianus vyplenil v roce 70 velkolepý Šalamounův chrám, zmocnil se tak ohromného bohatství, že z něj Římané mohli financovat stavbu Kolosea. Kořist v podobě nejcennějších předmětů tak měla symbolizovat římské vítězství. Šlo především o zlatý sedmiramenný svícen menora, stříbrné trubky a zlatý, bohatě zdobený obětní stůl, který je pro Židy posvátný. Židé dodnes věří, že se poklad nachází ve vatikánských sklepeních.

RODIŠTĚ APOŠTOLA PETRA

V blízkosti Galilejského jezera v severním Izraeli našli archeologové pozůstatky starořímského města Julias. To mělo vzniknout na základech rybářské vesnice Betsaida, kterou údajně navštívil Ježíš a provedl zde několik zázraků. Z vesnice pocházeli apoštolové Ondřej, Petr a Filip. O místě se zmiňuje i apoštol Jan ve svém evangeliu jako o místu, kde se narodil svatý Petr, první následovník Ježíše Krista a také první římský biskup.