Výjev ukřižovaného Krista je bezesporu nejrozšířenějším křesťanským symbolem. Ukazuje se ale, že by zároveň mohl být jen výmyslem, který věřící nakonec přijali jako fakt. Všechno totiž mohlo být úplně jinak!

Známá legenda o ukřižování Ježíše Krista (7-1 př. n. l.–30-33 n. l.) je stejně jako život samotného spasitele opředená mnoha záhadami. První evangelia se o něm například vůbec nezmiňují!

Také církví uznávané texty z Nového zákona, evangelium Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo nám příliš nepomohou, sice se tu o ukřižování píše, ale každý z autorů jej popisuje trochu jinak.

Navíc ani jeden z nich přímo v textu neuvádí, jestli byl Ježíš ke kříži přibitý hřeby, jak se obecně věří. Také evangelium svatého Jana zmiňuje jen rány na jeho dlaních.

Tajemství kreseb a reliéfů

Určité archeologické nálezy ukazují, že mesiáš mohl být ke kříži jen přivázaný.

Jedním takovým je například kresba z 2. století objevená na omítce římského Palantinu. Byla pojmenovaná  Alexamenos Graffito a zřejmě jde o jedno z nejstarších dochovaných zobrazení Ježíše na kříži.

Lze ji ale vůbec brát vážně, když Ježíše zobrazuje s oslí hlavou? Kresbu doprovází nápis, který v překladu zní „Alexamenos uctívá svého Boha“. Předpokládá se, že onen vyobrazený Alexamenos byl římským vojákem, a kresba je výsměchem jeho víře.

Snažit se navíc na neumělé kresbě poznat, jakým způsobem je Ježíš na kříži připevněn, je zhola nemožné. Lépe to snad ilustrují nedávno objevené rytiny. Co z nich lze vyčíst?

Obrazy na polodrahokamech

Zajímavé jsou především dvě rytiny. Jednu z nich zdobí jaspis a pochází asi ze 2. až 3. století a vypadá, jako by byl Spasitel ke kříži spíše přivázán než přibit. Zvláštní je, že nápis okolo má být jakýmsi zaklínadlem či kouzelnou formulí. Ta druhá byla vyryta do karneolu zřejmě ve 4. století.

I tady jsou paže zobrazené pod křížem. Mohou tyto artefakty nakonec úplně vyvrátit slavnou legendu? Zatím je kolem ní více nejasností než použitelných faktů a objevují se stále další otazníky.

Jeden takový se týká slavného Turínského plátna, tento slavný artefakt bývá považován za skutečný důkaz Ježíšovy existence, neboť měl být do této látky zabalen po sejmutí z kříže. Také jeho zkoumání odhalilo nečekané souvislosti.

Ruce přibité nad hlavou?

Pokud bychom považovali Turínské plátno za skutečně pravé, i ono by mohlo změnit představu Ježíše s pažemi roztaženými na kříži. Zkoumání stop krve totiž ukázalo, že muž, který byl do plátna zabalen, musel viset v jiné poloze!

Doktor Matteo Borrini z univerzity Johna Moora v Liverpoolu dokonce provedl pokus, aby svou teorii ověřil. Svému pomocníkovi připevnil na ruce trubičky s krví a zkoumal, jaké stopy zanechávají.

Když je porovnal se slavným artefaktem, dospěl k závěru, že muž na Turínském plátně musel být přibit na kříž s rukama nad hlavou! Faktem je, že taková poloha byla daleko bolestivější, protože muka odsouzenému způsobovalo už samotné dýchání. Mají pravdu spíše stopy krve na plátně nebo skoro 2000 let staré rytiny?