O tom, že spiritismus sahá hluboko do historie naší země, netřeba obšírněji diskutovat. Svého času se mu dařilo zejména v Podkrkonoší i přímo v lokalitě našich nejvyšších hor. Kde se však spiritismus ztratil, kam se poděli „blouznivci našich hor“?

Komunikovat se záhrobím se snažili již Keltové. Na našem území je později vystřídali Slované. I u nich lze vysledovat náklonnost ke spiritismu. Ve středověku lze v našich zeměpisných šířkách objevit organizovanou skupinu, která se hlásila ke gnostickému hnutí takzvaných behgardů.

Jednalo se o přímé předchůdce pozdějších spiritistů. Budování základů spiritismu v Čechách se překvapivě účastnili i příslušníci sekty adamitů. Skupina se sklony ke spiritismu se shromáždila v patnáctém století i okolo jistého Mikuláše z Vlásečnice. Centrem jejich působení se staly právě Krkonoše.

Krkonošské seance

Později našel spiritismus odraz i v aktuálním společenském a kulturním kontextu. Příkladem je povídková kniha spisovatele Antala Staška s názvem Blouznivci našich hor (1896). Autor se snažil uměleckou formou přiblížit nejen fenomén spiritismu, ale i jeho konkrétní podoby.

V Krkonoších byly v zásadě prováděny tři druhy spiritistických seancí. V prvé řadě se jednalo o společné seance. Konaly se jednou až dvakrát týdně v konkrétním stavení. Již předem bylo pro tyto seance určené konkrétní médium.

Frekvence těchto společných seancí mohla být zvýšena v období, kdy někdo z komunity zemřel (jeho příbuzní se s ním chtěli spojit). Druhým typem byly rodinné seance. Jak už název napovídá, konaly se v kruhu rodiny.

Jako médium byla vybrána žena z příbuzenského okruhu. Třetím typem seancí byla setkání ve volné přírodě. Místem jejich konání byly památné lokality. Setkání ve volné přírodě byla hojně navštěvována například v čase „svatodušních svátků“ nebo „dušiček“.

Z mocnářství do republiky

V moderní době bylo v Podkrkonoší místem rozvoje organizovaného spiritistického hnutí zejména město Nová Paka, kde byl nejvýraznější postavou Karel Sezemský. Z krkonošského Jestřabí pocházela i Marie Votočková, která se stala prvním českým médiem.

Zde je třeba zdůraznit, že v době Rakouska-Uherska byli spiritisté, když ne přímo diskriminováni, tak zcela jistě s obtížemi trpěni.

Velkým nepřítelem spiritistického hnutí byla zejména katolická církev. Teprve po vzniku samostatného Československa v roce 1918, nastává zlatá éra spiritismu v Krkonoších i na jiných místech republiky. Ke spiritismu se údajně hlásilo na půl milionu obyvatel nově vzniklého státu.

Ke svým příznivcům počítali spiritisté i prezidenta T. G. Masaryka, kterému posílali ze svých sjezdů pravidelné pozdravy.

Spiritismus versus dějiny

Soumrak spiritismu v Krkonoších i v celém tehdejším Československu nastal již v úvodu druhé světové války. Do potíží se dostalo rovněž vydávání spiritistických brožur a periodik. Velké přesuny osob v pohraničí zničily předplatitelské kmeny, na které byla periodika vázána.

V červnu roku 1941 provedla německá tajná policie-gestapo razii ve spiritistickém domě v Radvanicích na Trutnovsku. Činitelé spiritistického spolku byli uvězněni. Německý represivní aparát ničil také spiritistické archivy a knihovny.

Po ukončení druhoválečného světového konfliktu se spiritistické hnutí na malou chvíli objevilo, avšak velmi brzy se stalo nepřítelem vládnoucí komunistické ideologie. Po roce 1989 se již na tradici organizovaného spiritistického hnutí nepodařilo adekvátně navázat.

Epilog

Kam zmizely spiritistické seance, které ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století patřily k tajemným krkonošským reáliím? Tato záhada má stále jen dílčí odpovědi… Spiritismu ve dvacátém století neprospělo setkání s dvojicí totalitních ideologií, kterými byly fašismus a komunismus.

Proměnila se i celá společnost. Pokud hovoříme o tradicích spiritismu v Krkonoších, jistě uznáme, že naše nejvyšší hory se také hodně proměnily. Občas se sice objevují konspirační informace, že krkonošský spiritismus stále existuje, ale kdesi „v podzemí“.

Kdo jsou dnes „blouznivci našich hor“? Ironický cynik by možná poznamenal, že se jedná o ty introvertní duše, které ve Špindlu či v Peci očekávají, že jim někdo prodá celodenní skipas za sto korun. Kdo hledá spiritismus v Krkonoších dvacátého prvního století, měl by si v knihovně asi půjčit zmíněnou knihu Antala Staška nebo navštívit expozici spiritismu v novopackém muzeu.