Ve Skotsku je roku 1887 objeven kámen, nazvaný později Cochno. Má  pocházet zdoby bronzové a obsahuje okolo 90 zvláštních rytin. Spirály, kolečka, tečky a přímky jsou vrcholným příkladem tehdejšího umění.

Podle archeologů je ale možné, že se zároveň jedná o mapu hvězdné oblohy! Dokázala by to ale tehdejší civilizace?

Kámen Cochno je poprvé popsán a nakreslen už v roce 1887. Tehdy ho objeví skotský kněz James Harvey při procházce v polích Dunbartonshire v západním Skotsku. Okamžitě je fascinován vyrytými vzorci.

Na téměř 13 metrů širokém a 8 metrů vysokém kameni nalezne spirály, kolečka či čárky, ale také rytiny otisků chodidel se čtyřmi prsty! Netuší, co by mohly obrazce znamenat ani kdo by je mohl zanechat.

A ačkoliv je kámen kvůli předpokládanému stáří brzy prohlášen za skotskou památku, další informace jsou o něm zjištěny až v roce 2016.

Několik desítek let po prvním objevení je totiž zakopán hluboko pod zem, aby byl chráněn před vandaly i turisty. Nikdo ho tak nespatří velmi dlouho a i dnes, po pečlivém zkoumání moderními technologiemi, je zahalen tajemstvími.

Mezi ně patří i jeho lokace, kámen je totiž opět pohřben někde v polích. Archeologové o něm mluví jako o nejlepší ukázce umění doby bronzové a důležité britské památce. Proč tedy není v muzeu?

Moderní výzkum odpovědi nepřinese

Výzkum z let 2015 a 2016 má za cíl „poskytnout více informací o historii kamene, jeho účelu a lidech, kteří ho vytvořili“. Nakonec ale pouze potvrdí předtím odhadované stáří kamene, které je zhruba 5000 let.

Na další otázky se archeologové zdráhají dát jasnou odpověď, předpokládají ale, že kámen sloužil místním obyvatelům k rituálům. V průběhu zkoumání vědci také pořídí detailní snímky všech 90 rytin a vytvoří 3D model celého kamene.

Kámen už je několik let znovu pod zemí, vykopán byl jen na tři dny, díky modelu je ale stále předmětem nejrůznějších teorií.

Někteří archeologové v něm dokonce vidí mapu hvězdné oblohy! Její přesnost ale prý neodpovídá znalostem tehdejších lidí. Mohl by tak podle nich být důkazem o existenci vyspělejší civilizace. Podceňujeme stále schopnosti našich předků?

Rytiny tohoto typu, nazývané odborně „cup and ring“, se navíc objevují na nejrůznějších megalitech, skalních obrazcích, petroglyfech či keramice, a to i napříč historií.  Uniká nám tedy jejich společný význam?

Účel zůstává záhadou

„Někteří lidé si myslí, že Cochno je mapa ukazující místní osídlení. Já se domnívám, že byl používán pro mnoho věcí a že se jeho význam během těch stovek let měnil.

Z hlediska symbolismu existují teorie, že je to portál mezi životem a smrtí, místo znovuzrození nebo hrobka,“ popisuje debaty kolem účelu kamene skotský historik Alexander McCallum, který za jeho odkrytí velmi bojoval.

Mezi teoriemi se ale objevují také mimozemšťané, a to kvůli čtyřprstým otiskům nohou a některým kruhům, které údajně velmi připomínají kruhy v obilí, spojované s návštěvníky z vesmíru.

Zejména v případě chodidel se ale spekuluje o jejich pozdějším původu, mohou být totiž údajně pozůstatkem po vandalech. Ti kámen prokazatelně několikrát poškodili, například všechny symboly vybarvili bílou barvou.

Které z rytin tedy skutečně pocházejí z doby bronzové? Archeologové doufají, že kámen bude ještě v budoucnu zkoumán, je ale možné, že již zůstane záhadou ukrytou v zemi.

Jeskyně Theopetra: Je v ní nejstarší lidská stavba?

V centrálním Řecku, blízko známých klášterů a skalních útvarů Meteora, leží jeskyně Theopetra. Poprvé má být osídlena již před 130 tisíci lety neandertálci a nachází se v ní pravděpodobně nejstarší člověkem vytvořená stavba.

Před 23 000 lety totiž někdo u vstupu do jeskyně vybudoval zeď, nejspíš aby uvnitř udržel teplo, a její zbytky se dochovaly dodnes. Archeology zaráží, že ji postavili lidé, kteří se teprve učili používat nástroje.

V jeskyni je učiněno mnoho dalších fascinujících objevů, například otisky chodidel dětí neandertálců či kostra mladé ženy žijící v době před 7 tisíci lety. Rekonstrukce jejího obličeje je celosvětově známou, vědci ji pojmenovali Avgi, což znamená Úsvit.