17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Kamenné kruhy na Uralu: Kdo postavil ruské Stonehenge?
Kamenné kruhy na Uralu: Kdo postavil ruské Stonehenge?
od 13.1.2025
3.3tis
Arkaimské naleziště téměř pohltila okolní příroda. Foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
354
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Kamenný komplex Arkaim v ruském Čeljabinsku není tak známý jako jeho britský protějšek, zato je ale mnohem záhadnější. Prastará astronomická observatoř o sobě dala nedávno znovu vědět.

Byla tu totiž odkryta kostra ženy s podivně protáhlou lebkou! Opět se tak vynořuje nezodpovězená otázka. Kdo byli tajemní stavitelé těchto kruhů?

Arkaimské naleziště téměř pohltila okolní příroda. Foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Letecký snímek pravěké observatoře, foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Protažené lebky archeologové považují za znak významného postavení osoby. Foto Rama / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 fr

Archeologické naleziště Arkaim leží na okraji ruské oblasti Čeljabinsk na jižním Uralu. Objeveno bylo v roce 1987 a od té doby se o něm mnozí zmiňují jako o „ruském Stonehenge“. S kamennými kruhy ve Velké Británii má spoustu společného.

Zároveň se ale od nich v mnohém odlišuje. Oba komplexy jsou podobného stáří, byly vybudovány před 4 až 5 tisíci let. I jejich účel se zřejmě zčásti shoduje. Arkaim však svého známějšího „bratra“ v mnohém předčil!

Je rozsáhlejší, propracovanější, mnohem složitější a od roku 2015 má ještě jednu záhadu navíc. Ženskou kostru neznámého původu s podivně tvarovanou lebkou!

Mnozí badatelé jsou v pokušení spojit tajemnou kostru s mimozemšťany, kteří podle určitých teorií za záhadnými kamennými stavbami stojí.

Archeologové stojící nohama pevně na zemi ji považují spíše za významnou osobnost, která byla v Arkaimu pochována dávno poté, co z osady odešel poslední obyvatel. Co ji k opuštěnému komplexu přivedlo? A kdo vlastně matematicky pozoruhodně přesný komplex vybudoval?

OBYTNÁ OBSERVATOŘ

Arkaim je považován za nejdůležitější a nejtajemnější archeologické naleziště v severní Evropě. Přestože je lokace často přirovnávána ke Stonehenge, nejsou to kamenné kruhy jako takové.

Ve skutečnosti jde o zbytky prastarého a poměrně rozsáhlého osídlení s ulicemi a náměstím, jež bylo obehnáno dvěma kruhovými kamennými stěnami. Z nich už se ale žádné vztyčené kameny nedochovaly, zůstaly jen rozpoznatelné základy.

Podobně jako britské kamenné kruhy i Arkaim zřejmě sloužil jako astronomická observatoř.

„Zatímco ve Stonehenge lze sledovat 10 astronomických jevů s využitím 22 prvků, Arkaim umožňuje pozorování 18 jevů pomocí 30 prvků,“ uvádí současný americký publicista Martin J. Clemens. Arkaimská observatoř navíc vyniká nevídanou přesností.

Možná v minulosti sloužila také jako obří kalendář. Zvláštní ale je, že rozložení obydlí v blízkosti centrálního náměstí svým tvarem nápadně připomíná svastiku. Kdo a proč tento podivný komplex vytvořil?

Jisté je jen to, že si stavitelé nepřáli, aby jejich sídlo užíval kdokoliv další. Při svém odchodu ho totiž sami vypálili!

Letecký snímek pravěké observatoře, foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Letecký snímek pravěké observatoře, foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

ÁRIJCI A PROTÁHLÉ LEBKY

Na základě zkoumání nalezených kosterních pozůstatků vědci došli k závěru, že dávní obyvatelé byli indo-íránského původu. Objevuje se dokonce teorie, že by mohlo jít o legendární Árijce zmiňované ve starověkých indických védách.

Zdá se ale, že i dávno poté, co bylo sídliště opuštěno, bylo navštěvováno tajemnými národy. Kostra, nalezená v roce 2015, pochází z 2. nebo 3. století našeho letopočtu.

Její nositelka sem s největší pravděpodobností přišla poté, co byla původní osada opuštěná svými prvními obyvateli. O čem ale vypovídá její deformovaná lebka?

Ruská archeoložka Maria Makurova, která lebku objevila, se domnívá, že jde o příslušnici kmene Sarmatů, zřejmě šamanku či kmenovou vůdkyni. Tvar její lebky tak značí vysoké postavení. Co ji ale přitáhlo na toto posvátné místo jejích předků?

Protažené lebky archeologové považují za znak významného postavení osoby. Foto Rama / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 fr
Protažené lebky archeologové považují za znak významného postavení osoby. Foto Rama / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 fr
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.5tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 1.9tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 2.9tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz