13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Kamenné kruhy na Uralu: Kdo postavil ruské Stonehenge?
Kamenné kruhy na Uralu: Kdo postavil ruské Stonehenge?
od 13.1.2025
3.3tis
Arkaimské naleziště téměř pohltila okolní příroda. Foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
354
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Kamenný komplex Arkaim v ruském Čeljabinsku není tak známý jako jeho britský protějšek, zato je ale mnohem záhadnější. Prastará astronomická observatoř o sobě dala nedávno znovu vědět.

Byla tu totiž odkryta kostra ženy s podivně protáhlou lebkou! Opět se tak vynořuje nezodpovězená otázka. Kdo byli tajemní stavitelé těchto kruhů?

Arkaimské naleziště téměř pohltila okolní příroda. Foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Letecký snímek pravěké observatoře, foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Protažené lebky archeologové považují za znak významného postavení osoby. Foto Rama / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 fr

Archeologické naleziště Arkaim leží na okraji ruské oblasti Čeljabinsk na jižním Uralu. Objeveno bylo v roce 1987 a od té doby se o něm mnozí zmiňují jako o „ruském Stonehenge“. S kamennými kruhy ve Velké Británii má spoustu společného.

Zároveň se ale od nich v mnohém odlišuje. Oba komplexy jsou podobného stáří, byly vybudovány před 4 až 5 tisíci let. I jejich účel se zřejmě zčásti shoduje. Arkaim však svého známějšího „bratra“ v mnohém předčil!

Je rozsáhlejší, propracovanější, mnohem složitější a od roku 2015 má ještě jednu záhadu navíc. Ženskou kostru neznámého původu s podivně tvarovanou lebkou!

Mnozí badatelé jsou v pokušení spojit tajemnou kostru s mimozemšťany, kteří podle určitých teorií za záhadnými kamennými stavbami stojí.

Archeologové stojící nohama pevně na zemi ji považují spíše za významnou osobnost, která byla v Arkaimu pochována dávno poté, co z osady odešel poslední obyvatel. Co ji k opuštěnému komplexu přivedlo? A kdo vlastně matematicky pozoruhodně přesný komplex vybudoval?

OBYTNÁ OBSERVATOŘ

Arkaim je považován za nejdůležitější a nejtajemnější archeologické naleziště v severní Evropě. Přestože je lokace často přirovnávána ke Stonehenge, nejsou to kamenné kruhy jako takové.

Ve skutečnosti jde o zbytky prastarého a poměrně rozsáhlého osídlení s ulicemi a náměstím, jež bylo obehnáno dvěma kruhovými kamennými stěnami. Z nich už se ale žádné vztyčené kameny nedochovaly, zůstaly jen rozpoznatelné základy.

Podobně jako britské kamenné kruhy i Arkaim zřejmě sloužil jako astronomická observatoř.

„Zatímco ve Stonehenge lze sledovat 10 astronomických jevů s využitím 22 prvků, Arkaim umožňuje pozorování 18 jevů pomocí 30 prvků,“ uvádí současný americký publicista Martin J. Clemens. Arkaimská observatoř navíc vyniká nevídanou přesností.

Možná v minulosti sloužila také jako obří kalendář. Zvláštní ale je, že rozložení obydlí v blízkosti centrálního náměstí svým tvarem nápadně připomíná svastiku. Kdo a proč tento podivný komplex vytvořil?

Jisté je jen to, že si stavitelé nepřáli, aby jejich sídlo užíval kdokoliv další. Při svém odchodu ho totiž sami vypálili!

Letecký snímek pravěké observatoře, foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Letecký snímek pravěké observatoře, foto: Rafikova m / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

ÁRIJCI A PROTÁHLÉ LEBKY

Na základě zkoumání nalezených kosterních pozůstatků vědci došli k závěru, že dávní obyvatelé byli indo-íránského původu. Objevuje se dokonce teorie, že by mohlo jít o legendární Árijce zmiňované ve starověkých indických védách.

Zdá se ale, že i dávno poté, co bylo sídliště opuštěno, bylo navštěvováno tajemnými národy. Kostra, nalezená v roce 2015, pochází z 2. nebo 3. století našeho letopočtu.

Její nositelka sem s největší pravděpodobností přišla poté, co byla původní osada opuštěná svými prvními obyvateli. O čem ale vypovídá její deformovaná lebka?

Ruská archeoložka Maria Makurova, která lebku objevila, se domnívá, že jde o příslušnici kmene Sarmatů, zřejmě šamanku či kmenovou vůdkyni. Tvar její lebky tak značí vysoké postavení. Co ji ale přitáhlo na toto posvátné místo jejích předků?

Protažené lebky archeologové považují za znak významného postavení osoby. Foto Rama / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 fr
Protažené lebky archeologové považují za znak významného postavení osoby. Foto Rama / Creative Commons / CC BY-SA 2.0 fr
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 615
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz