Ve španělské Aragonii najdeme malé městečko Calanda. V sedmnáctém století toto sídlo proslavil zázrak, který je stále předmětem mnoha polemik. Protagonistou neuvěřitelného příběhu byl místní mladík Miguel Pellicer. Nakonec o setkání s ním velmi stál i samotný španělský král Filip IV.

Jak proběhla tato audience? K úžasu všech přítomných políbil španělský král Miguelovu nohu. Co Jeho katolické veličenstvo přivedlo k tomuto podivnému činu? Důvodem byl sled neuvěřitelných událostí, který dostal pojmenování „Zázrak z Calandy“. Pojďme si o tomto zázraku povědět více.

Končetina narostla po amputaci

Psal se rok 1637. Miguel Pellicer, dvacetiletý rodák z Calandy, pracoval jako zemědělský nádeník. Osudnou se mu stala jízda na dvoukolovém vozíku taženém mulami. Z povozu nešťastně spadl – a rovnou pod kola. Utrpěl komplikovanou otevřenou zlomeninu nohy.

Do rány se dostala infekce a lékaři se rozhodli, že je třeba končetinu amputovat. Tak se prý i stalo. Miguel byl z nemocnice propuštěn, lékaři už pro něho nic dalšího nedokázali udělat. S tím se však mladý muž nehodlal smířit.

Usilovně se modlil k Panně Marii Sloupové a potíral si pahýl končetiny svěceným olejem. Když se ráno 29. března 1640 probudil, zjistil, že mu amputovaná končetina znovu narostla.

Polibek, který vtiskl španělský král na Miguelovu nohu, byl výrazem hluboké zbožnosti a úcty k tomuto zázraku. Nebylo totiž pochyb, že o tento zázrak se zasloužila Panna Marie Sloupová, uctívaná katolická patronka města Zaragozy.

Zázrak nebo podvod?

Téměř rok bylo vedeno oficiální vyšetřování, které mělo osvětlit celou záležitost. Najevo vyšly i velmi podivné okolnosti. Například, že Miguelova amputovaná končetina z nemocničního pohřebiště zmizela.

Zároveň bylo prokázáno, že nově „dorostlá“ končetina je identická s původní amputovanou. Moderním jazykem bychom řekli, že nová končetina byla klonem té staré. Dne 27. dubna 1641 potvrdil arcibiskup ze Zaragozy pravost tohoto zázraku. Dodnes nemá celá záležitost logické vysvětlení.

Jediným „protivníkem“ zázraku je tvrzení, že si Miguel amputaci vymyslel, neboť v roli mrzáka viděl snadnější zdroj živobytí, než by mu nabídla práce v zemědělství.

Později, když se celá záležitost prozradila, měl si vymyslet verzi o zázračné reprodukci ztracené končetiny.