V první polovině šedesátých let se Čínská lidová republika horečně věnovala jadernému výzkumu pro vojenské využití. To znepokojilo Spojené státy americké a rovněž Indii, která se dokonce v tomto období střetla s čínskou armádou v ozbrojeném střetnutí. Jak to všechno ale souvisí s katastrofálními záplavami na úbočí Himálaje?

Američané měli ambice alespoň vzdáleně čínský jaderný program monitorovat. Ústřední zpravodajská služba – CIA navrhla instalovat speciální zařízení na vhodném himálajském vrcholu. Tajné expedice se rovněž účastnila Indie.

Pro špionážní operaci byla vybrána hora Nandá Déví s nadmořskou výškou 7816 metrů.

Plutonium se ztratilo

V roce 1965 se skutečně podařilo na vrchol hory vynést sledovací zařízení o hmotnosti desítek kilogramů. Jednalo se pochopitelně o automatizovaný systém. Jediné, co potřeboval, byl dostatečný zdroj energie.

Tu měl dodávat radioizotopový termoelektrický generátor poháněný plutoniem. Vše se zdařilo. Problém ovšem nastal, když se po roce k Nandá Déví vydala další expedice, aby zařízení odstranila. Po radioizotopovém generátoru nebylo ani stopy. Zároveň se nenašel ani zdroj energie – plutonium 238.

„Špión-nezmar“

Poločas rozpadu plutonia 238 je takový, že zmíněný generátor je pravděpodobně stále funkční i v těchto dnech. Tématu se věnovala opakovaně též indická vláda, které nařídila analýzy vody z horských řek, zda nedošlo k jejich kontaminaci plutoniem.

Ztracené špionážní zařízení je ovšem dáváno do souvislostí i s katastrofálními záplavami, které nedávno postihly okolní region. Místní obyvatelé se domnívají, že teplo produkované generátorem způsobuje trhliny v ledovci u Nandá Déví.

Jedna z bleskových povodní postihla oblast v roce 2021. Její příčinou mělo být právě odlomení ledovce.

Pokud je za těmito jevy skutečně ztracený radioizotopový generátor, nezbývá, než se jej pokusit najít, případně trpělivě čekat, až za desítky let konečně dojdou špiónskému nezmarovi „baterky“.