20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Záhady historie
Kde je ukrytý poklad starověkých Dáků?
Mirek Brát
od Mirek Brát 28.9.2021
5.9tis
Bitva mezi Římany a Dáky. Výjev z Trajánova sloupu. Zdroj foto: Joe Mabel, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
220
SDÍLENÍ
5.9tis
ZOBRAZENÍ

Jako Dácie bylo ve starověku označováno území, které je dnes převážně pod svrchovaností Rumunské republiky. Dákové se opakovaně dostávali do konfliktu se římskou mocí. Vše eskalovalo za panování dáckého krále Decebala v prvním století našeho letopočtu.

Z tohoto střetu se dochovala i zmínka o obrovském dáckém pokladu. Hora stříbra a zlata by dnes způsobila zmatek na burze. Zbývá maličkost: poklad najít!

Ze starověku se nám zachovalo vyobrazení sebevraždy krále, který byl silnější než deset mužů… Zdroj foto: Decebalus suicide,  Harpeam, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Možná podobizna krále Decebala. Zdroj obrázku: Ion Popescu-Băjenaru / Institutul de Arte Grafice Carol Göbl, 1914, Public domain, via Wikimedia Commons Dákové to se zlatem uměli… Příkladem je tento zlatý  náramek. Zdroj foto:  CristianChirita, CC0, via Wikimedia Commons Bitva mezi Římany a Dáky. Výjev z Trajánova sloupu. Zdroj foto:  Joe Mabel, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Řeka Strei v dnešním Rumunsku. Právě pod jejím korytem  měla být ukryta největší část Decebalova zlatého pokladu. Zdroj foto:  Oguszt, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Král Decebalus vzbuzoval u Římanů respekt, však také jeho jméno znamená v překladu: silný jako deset mužů. V jednom okamžiku dokázali Dákové pod jeho velením vyhnat z Dácie celou římskou posádku. Disciplinované legie mocného města na Tibeře se však vrátily a udeřily znovu na pyšnou Dácii.

Možná podobizna krále Decebala. Zdroj obrázku: Ion Popescu-Băjenaru / Institutul de Arte Grafice Carol Göbl, 1914, Public domain, via Wikimedia Commons

Král Decebalus, do poslední chvíle doufající v pomoc germánských kmenů, zvolil nakonec v bezvýchodné situaci smrt vlastní rukou. Ještě před tím však dokázal rafinovaně ukrýt dácké zlato, dnes bychom řekli dácký státní poklad.

Zlato pod říčním dnem

Decebalus nejprve odklonil tok řeky Sargetia (dnešní rumunská řeka Strei). Do říčního koryta ukryl pohádkový poklad. Na závěr vrátil tok řeky do původní linie. Takový důmyslný úkryt by patrně nebyl objeven, nebýt zrady některých dáckých předáků zajatých Římany.

Ze starověku se nám zachovalo vyobrazení sebevraždy krále, který byl silnější než deset mužů… Zdroj foto: Decebalus suicide, Harpeam, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Celkové množství zlata a stříbra, které ukryl Decebalus, bylo odhadováno na stovky tun. I moderní historie připouští, že dácký poklad mohl být skutečně obrovský, protože Dákové nejen intenzivně těžili drahé kovy, ale jejich stát měl též centrální kontrolu nad oběhem drahých kovů.

Z Dácie do Říma

Římané se pokladu zmocnili. V symbolické rovině jsou nakládka a transport dáckého zlata obrazově zachyceny i na slavném Trajánově sloupu v Říme. Pokud se ptáte, kde můžete najít dácký poklad, vydejte se do různých koutů bývalého Římského impéria.

Navštivte nějakou archeologickou lokalitu. Ano, právě tento akvadukt, tato silnice, odvodněná bažina, přístavní mola – to vše mohlo být financováno z dáckého pokladu.

Dákové to se zlatem uměli… Příkladem je tento zlatý náramek. Zdroj foto: CristianChirita, CC0, via Wikimedia Commons

Konstatováním, že dácký poklad se rozplynul v mohutném výdajovém „cash-flow“ římské státní pokladny se zdá být příběh o pokladu krále Decebala završený. Omyl! Nálezy z dalšího období naznačují, že Římané zdaleka neobjevili celý dácký poklad.

Epilog

Potvrzují to nálezy zlatých mincí, které byly v okolí řeky Strei hlášeny od 16. do 19. století. Historikové zároveň tvrdí, že pro úkryt pokladu využil Decebalus i okolní jeskyně. Zdá se, že pár pěkných tun dáckého zlata a stříbra stále čeká na objevení.

Řeka Strei v dnešním Rumunsku. Právě pod jejím korytem měla být ukryta největší část Decebalova zlatého pokladu. Zdroj foto: Oguszt, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Pokud se nedostanou do muzea, lze bláhově doufat, že s nimi nálezce naloží alespoň tak, jako císař Trajánus, vítěz nad Decebalem. Totiž, že díky dáckému zlatu vzniknou nové vodovody, přístavy, silnice… To je však možná bláhovější legenda, než celý dácký poklad, co říkáte?

Foto: foto 1 - Ion Popescu-Băjenaru / Institutul de Arte Grafice Carol Göbl, 1914, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 2 - Harpeam, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 3 - CristianChirita, CC0, via Wikimedia Commons, foto 4 -Joe Mabel, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 5 - Oguszt, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 19.1.2022 1.3tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.4tis
Strašidelné zrcadlo z domu z poloviny 19. století jeho majitelé věnují blízkému hotelu. Netrvá dlouho a hosté pokoje, ve kterém je zrcadlo umístěno, si začnou stěžovat na řadu paranormálních úkazů. Věci naberou dramatický spád poté, co se jeden z hostů pokusí u zrcadla provést seanci.     Internetový magazín Supernatural Magazine před lety informoval o […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.7tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Mirek Brát 18.1.2022 1.7tis
Příliš nechybělo a statutární město Liberec by se stalo ve svém německém názvu Reichenberg synonymem pro sebevražedné útoky ve stylu „kamikaze“. Za druhé světové války se nacisté inspirovali japonskými akcemi v Tichomoří a vytvořili projekt Reichenberg. V rámci něho vznikla pilotovaná verze střely V-1. Proč se nakonec tento projekt v bojových podmínkách neuskutečnil? V závěru druhé světové války se […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 2.3tis
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]