Husitské tažení k Baltu v roce 1433 nebylo samozřejmě obdobou současného českého prázdninového stěhování za mořskou vodou. Ovšem, jak poznamenal kronikář, i zkušení husitští bojovníci si prý u moře hráli nadšeně jako děti.
Kde se vlastně husité potkali s Baltským mořem?
Tažení k Baltu, chcete-li husitské spanilé jízdy, se zúčastnilo sirotčí vojsko pod velením hejtmana Jana Čapka ze Sán. Husité zde poskytovali spojeneckou službu Polákům v boji s německými řádovými rytíři.
Husité zde byli v roli námezdních žoldnéřů, protože za svoji vojenskou práci dostávali od polského krále peněžní i naturální odměny. Celkem se tohoto tažení účastnilo 7000 pěších bojovníků a 900 jezdců.
Nechyběla ani obrněná vozba v podobě 350 husitských transportně-bojových vozů.
Spanilá jízda k Baltu
Po pádu opevněného města Tczew, kde husité, mimo jiné, nechali upálit zajaté české žoldnéře ve službách německého rytířského řádu, se vojska Čapka ze Sán již začala přibližovat k Baltskému moři. Přesně první zářijový den roku 1433 se husitský chorál rozezněl před hradbami města Danzig (dnešní Gdaňsk).
Od jeho obléhání však husité takticky upustili. Vypálili tak alespoň nedaleký klášter Oliwa a spěchali k pobřeží Baltu.
Na mořském břehu stanuli 4. září 1433. Lze si představit, jaký úžas v nich vzbuzoval pohled na nekonečnou mořskou hladinu. Dokonce si prý plnili různé nádoby mořskou vodou. Vzhledem k nízké slanosti Baltského moře se mohli husité i mylně domnívat, že se jedná o sladkou vodu.
Pravděpodobně si však chtěli ve formě mořské vody přinést do Čech originální suvenýr. Na mořském břehu rovněž proběhla ceremonie pasování některých bojovníků na rytíře. Zdá se, že husitům se z baltské pláže příliš nechtělo.
V jejím písku zorganizovali i odpočinkové turnajové hry.
Pod dojmem husitského válečného umění se Řád německých rytířů rozhodl uzavřít s polským králem příměří. Mise expedičního sboru Jana Čapka ze Sán byla úspěšně splněna. Husité se domů vrátili s prémiovým žoldem, bohatou kořistí a samozřejmě i s lahvemi mořské vody.
Kde leží „husitská“ pláž?
Historikové uspěli s přesnou identifikací pláže, kde se husitští bojovníci dostali do kontaktu s Baltským mořem. Jednalo se o pláž Jelitkowo, která je nyní součástí předměstí města Gdaňsk. Podařilo se rovněž zmapovat poslední kilometry husitského pochodu k Baltu.
Jednalo se pravděpodobně o linii podél břehů potoka Oliwa, který se na pláži Jelitkowo vlévá do vod Baltu. Husité sledovali jeho tok po zničení stejnojmenného kláštera.
Českým archeologům tak zbývá při vykopávkách v nějakém tuzemském husitském ležení objevit láhev, džbánek či čutoru, na jejichž stěnách budou zbytky soli z Baltského moře. Byl by to asi první historický „turistický“ suvenýr, kteří si Češi přinesli od moře do své moře prosté středoevropské domoviny.
