20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Záhady historie
Kde se na Baltu koupali husité?
Mirek Brát
od Mirek Brát 13.9.2021
6.0tis
Husité u Baltu. Obraz Adolfa Liebschera. Zdroj obrázku: Public domain, via Wikimedia Commons
230
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Husitské tažení k Baltu v roce 1433 nebylo samozřejmě obdobou současného českého prázdninového stěhování za mořskou vodou. Ovšem, jak poznamenal kronikář, i zkušení husitští bojovníci si prý u moře hráli nadšeně jako děti. Kde se vlastně husité potkali s Baltským mořem?

Husité u Baltu. Obraz Adolfa Liebschera. Zdroj obrázku:   Public domain, via Wikimedia Commons „Husitská“ pláž Jelitkowo. Zdroj foto:  Lech_Darski, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Klášter Oliwa z ptačí perspektivy. Právě od něho postupovali husité na baltskou pláž Jelitkowo. Zdroj foto:  Fallaner, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Husité dosáhli Baltu 4. září 1433. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons


Husitský bojovník na baltské pláži. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons

Tažení k Baltu, chcete-li husitské spanilé jízdy, se zúčastnilo sirotčí vojsko pod velením hejtmana Jana Čapka ze Sán. Husité zde poskytovali spojeneckou službu Polákům v boji s německými řádovými rytíři.

Husité zde byli v roli námezdních žoldnéřů, protože za svoji vojenskou práci dostávali od polského krále peněžní i naturální odměny. Celkem se tohoto tažení účastnilo 7000 pěších bojovníků a 900 jezdců. Nechyběla ani obrněná vozba v podobě 350 husitských transportně-bojových vozů.

Spanilá jízda k Baltu

Po pádu opevněného města Tczew, kde husité, mimo jiné, nechali upálit zajaté české žoldnéře ve službách německého rytířského řádu, se vojska Čapka ze Sán již začala přibližovat k Baltskému moři. Přesně první zářijový den roku 1433 se husitský chorál rozezněl před hradbami města Danzig (dnešní Gdaňsk).

Od jeho obléhání však husité takticky upustili. Vypálili tak alespoň nedaleký klášter Oliwa a spěchali k pobřeží Baltu.

Husitský bojovník na baltské pláži. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons

Na mořském břehu stanuli 4. září 1433. Lze si představit, jaký úžas v nich vzbuzoval pohled na nekonečnou mořskou hladinu. Dokonce si prý plnili různé nádoby mořskou vodou. Vzhledem k nízké slanosti Baltského moře se mohli husité i mylně domnívat, že se jedná o sladkou vodu.

Pravděpodobně si však chtěli ve formě mořské vody přinést do Čech originální suvenýr. Na mořském břehu rovněž proběhla ceremonie pasování některých bojovníků na rytíře. Zdá se, že husitům se z baltské pláže příliš nechtělo. V jejím písku zorganizovali i odpočinkové turnajové hry.

Husité dosáhli Baltu 4. září 1433. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons

Pod dojmem husitského válečného umění se Řád německých rytířů rozhodl uzavřít s polským králem příměří. Mise expedičního sboru Jana Čapka ze Sán byla úspěšně splněna. Husité se domů vrátili s prémiovým žoldem, bohatou kořistí a samozřejmě i s lahvemi mořské vody.

Kde leží „husitská“ pláž?

Historikové uspěli s přesnou identifikací pláže, kde se husitští bojovníci dostali do kontaktu s Baltským mořem. Jednalo se o pláž Jelitkowo, která je nyní součástí předměstí města Gdaňsk. Podařilo se rovněž zmapovat poslední kilometry husitského pochodu k Baltu.

Jednalo se pravděpodobně o linii podél břehů potoka Oliwa, který se na pláži Jelitkowo vlévá do vod Baltu. Husité sledovali jeho tok po zničení stejnojmenného kláštera.

„Husitská“ pláž Jelitkowo. Zdroj foto: Lech_Darski, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Českým archeologům tak zbývá při vykopávkách v nějakém tuzemském husitském ležení objevit láhev, džbánek či čutoru, na jejichž stěnách budou zbytky soli z Baltského moře. Byl by to asi první historický „turistický“ suvenýr, kteří si Češi přinesli od moře do své moře prosté středoevropské domoviny.

Foto: foto 1 - Public domain, via Wikimedia Commons, foto 2 - Fallaner, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 3 - Lech_Darski, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 4 - Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 5 - Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 19.1.2022 1.3tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.4tis
Strašidelné zrcadlo z domu z poloviny 19. století jeho majitelé věnují blízkému hotelu. Netrvá dlouho a hosté pokoje, ve kterém je zrcadlo umístěno, si začnou stěžovat na řadu paranormálních úkazů. Věci naberou dramatický spád poté, co se jeden z hostů pokusí u zrcadla provést seanci.     Internetový magazín Supernatural Magazine před lety informoval o […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 1.7tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Mirek Brát 18.1.2022 1.7tis
Příliš nechybělo a statutární město Liberec by se stalo ve svém německém názvu Reichenberg synonymem pro sebevražedné útoky ve stylu „kamikaze“. Za druhé světové války se nacisté inspirovali japonskými akcemi v Tichomoří a vytvořili projekt Reichenberg. V rámci něho vznikla pilotovaná verze střely V-1. Proč se nakonec tento projekt v bojových podmínkách neuskutečnil? V závěru druhé světové války se […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 2.3tis
Španělský architekt Antoni Gaudí (1852–1926) od začátku moc dobře věděl, že se dokončení svého životního díla nedočká. V roce 1882 se v Barceloně pustil do stavby Sagrady Famílii, chrámu tak velkolepého, že by práce na něm měly skončit až v roce 2026! Jaká tajemství jeho zdi ukrývají? Pro srovnání – postavit Velké pyramidy v Gíze […]