13. srpna 1929: Narodil se indický jogín Prahlad Džani, muž tvrdící, že 80 let nejedl ani nepil.
Domů     Záhady historie
Kde se na Baltu koupali husité?
Mirek Brát
od Mirek Brát 13.9.2021
6.0tis
Husité u Baltu. Obraz Adolfa Liebschera. Zdroj obrázku: Public domain, via Wikimedia Commons
230
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Husitské tažení k Baltu v roce 1433 nebylo samozřejmě obdobou současného českého prázdninového stěhování za mořskou vodou. Ovšem, jak poznamenal kronikář, i zkušení husitští bojovníci si prý u moře hráli nadšeně jako děti. Kde se vlastně husité potkali s Baltským mořem?

Husité u Baltu. Obraz Adolfa Liebschera. Zdroj obrázku:   Public domain, via Wikimedia Commons „Husitská“ pláž Jelitkowo. Zdroj foto:  Lech_Darski, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Klášter Oliwa z ptačí perspektivy. Právě od něho postupovali husité na baltskou pláž Jelitkowo. Zdroj foto:  Fallaner, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Husité dosáhli Baltu 4. září 1433. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons


Husitský bojovník na baltské pláži. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons

Tažení k Baltu, chcete-li husitské spanilé jízdy, se zúčastnilo sirotčí vojsko pod velením hejtmana Jana Čapka ze Sán. Husité zde poskytovali spojeneckou službu Polákům v boji s německými řádovými rytíři.

Husité zde byli v roli námezdních žoldnéřů, protože za svoji vojenskou práci dostávali od polského krále peněžní i naturální odměny. Celkem se tohoto tažení účastnilo 7000 pěších bojovníků a 900 jezdců. Nechyběla ani obrněná vozba v podobě 350 husitských transportně-bojových vozů.

Spanilá jízda k Baltu

Po pádu opevněného města Tczew, kde husité, mimo jiné, nechali upálit zajaté české žoldnéře ve službách německého rytířského řádu, se vojska Čapka ze Sán již začala přibližovat k Baltskému moři. Přesně první zářijový den roku 1433 se husitský chorál rozezněl před hradbami města Danzig (dnešní Gdaňsk).

Od jeho obléhání však husité takticky upustili. Vypálili tak alespoň nedaleký klášter Oliwa a spěchali k pobřeží Baltu.

Husitský bojovník na baltské pláži. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons

Na mořském břehu stanuli 4. září 1433. Lze si představit, jaký úžas v nich vzbuzoval pohled na nekonečnou mořskou hladinu. Dokonce si prý plnili různé nádoby mořskou vodou. Vzhledem k nízké slanosti Baltského moře se mohli husité i mylně domnívat, že se jedná o sladkou vodu.

Pravděpodobně si však chtěli ve formě mořské vody přinést do Čech originální suvenýr. Na mořském břehu rovněž proběhla ceremonie pasování některých bojovníků na rytíře. Zdá se, že husitům se z baltské pláže příliš nechtělo. V jejím písku zorganizovali i odpočinkové turnajové hry.

Husité dosáhli Baltu 4. září 1433. Zdroj obrázku: Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons

Pod dojmem husitského válečného umění se Řád německých rytířů rozhodl uzavřít s polským králem příměří. Mise expedičního sboru Jana Čapka ze Sán byla úspěšně splněna. Husité se domů vrátili s prémiovým žoldem, bohatou kořistí a samozřejmě i s lahvemi mořské vody.

Kde leží „husitská“ pláž?

Historikové uspěli s přesnou identifikací pláže, kde se husitští bojovníci dostali do kontaktu s Baltským mořem. Jednalo se o pláž Jelitkowo, která je nyní součástí předměstí města Gdaňsk. Podařilo se rovněž zmapovat poslední kilometry husitského pochodu k Baltu.

Jednalo se pravděpodobně o linii podél břehů potoka Oliwa, který se na pláži Jelitkowo vlévá do vod Baltu. Husité sledovali jeho tok po zničení stejnojmenného kláštera.

„Husitská“ pláž Jelitkowo. Zdroj foto: Lech_Darski, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Českým archeologům tak zbývá při vykopávkách v nějakém tuzemském husitském ležení objevit láhev, džbánek či čutoru, na jejichž stěnách budou zbytky soli z Baltského moře. Byl by to asi první historický „turistický“ suvenýr, kteří si Češi přinesli od moře do své moře prosté středoevropské domoviny.

Foto: foto 1 - Public domain, via Wikimedia Commons, foto 2 - Fallaner, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 3 - Lech_Darski, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 4 - Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 5 - Mikoláš Aleš, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 12.8.2022 1.1tis
Jisté je, že objev elixíru mládí by změnil svět. Ovšem, ani nechtěná odchylka, oproti původně zamýšlenému produktu, nemusí být úplně nezajímavá. Stalo se to prý v nějaké alchymistické laboratoři v Číně v devátém století. Pravda, elixír mládí to zrovna nebyl. Svět to ale určitě změnilo! Tradičně je citováno, že objev černého střelného prachu mají „na svědomí“ čínští alchymisté […]
od Mirek Brát 12.8.2022 1.6tis
Píše se rok 1942 a v pracovně říšského vůdce SS je stůl pokrytý odbornými články, knihami, ilustracemi a fotografiemi. Jejich společným jmenovatelem je čáp bílý (Ciconia ciconia). Heinrich Himmler je nadšený. Čápi pomohou třetí říši srazit nenáviděnou Anglii na kolena! Čáp bílý je v Evropě velmi oblíbeným ptákem. Každé malé dítě přece ví, že děti nosí […]
od Mirek Brát 11.8.2022 2.0tis
Mohutný hrad v maďarském městě Eger se proslavil hrdinskou obranou proti Turkům v šestnáctém století. Památkou na tuto dobu jsou i rozlehlé hradní kasematy, ve kterých se údajně objevují i záhadné paranormální jevy. Straší zde snad duchové tureckých vojáků, kteří se pokoušeli do hradní pevnosti prokopat? Nutno dodat, že zatímco prvnímu útoku turecké armády hrad […]
od Dalibor Vrána 11.8.2022 2.3tis
Žralok bílý patří právem k nejobávanějším predátorům. Říká se o něm, že je to dokonalý stroj na zabíjení. Ve vodě je rychlý jako střela, má několik řad zubů ostřejších než čerstvě nabroušené nože a stisk jeho čelistí drtí kosti stejně nezastavitelně jako ocelový píst. Dlouhé roky byl pro většinu lidí jen příšerou z legend a […]
od Pavel Polcar 10.8.2022 2.3tis
Život princů a princezen není vždy bezstarostný, možná tak ten v pohádkách, ale v historii jejich životy většinou nekončily příliš vesele. Vypravme se do londýnského Toweru, v němž byli uvězněni princové Edward a Richard. Důvodem jejich uvěznění bylo zabránění stát se králem a zjevným dědicem. V dubnu 1483, kdy zemřel král Edward IV., se nakrátko stal […]