21. ledna 1988: O svém zážitku z předešlé noci vypovídá australská rodina Knowlesových, kterou mělo pronásledovat UFO.
Domů     Záhady historie
Kde stával „Tajemný hrad v Karpatech“?
Mirek Brát
od Mirek Brát 15.8.2021
6.6tis
Pohled na Devín od Dunaje. V popředí strážní věžička zvaná Jeptiška. Foto autor
488
SDÍLENÍ
6.6tis
ZOBRAZENÍ

Je srpen 1892. Pod mohutným skalním masivem s hradní zříceninou stojí dvojice mužů. Mluví spolu francouzsky. Oba dva se kochají pohledy na okolí, kde se torzo prastaré  pevnosti zhlíželo ve vodách mohutné řeky. Kdo byla tato dvojice turistů z časů Belle Epoque a co ji tak upoutalo?

Soumrak padá na soutok Dunaje a Moravy u úpatí Devína. Foto autor Parkoviště pod  Devínem. Dále by dnes musel jít pěšky i Jules Verne. Asi… Foto autor  Pohled na Devín od Dunaje. V popředí strážní věžička zvaná Jeptiška. Foto autor I hrad Něvické nedaleko Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině se hlásí o tu čest, stát modelem pro Tajemný hrad v Karpatech ve spisovatelském ateliéru Julese Verna. Zdroj foto: Юрій Крилівець, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Původní ilustrace k románu Lodivod dunajský.  Zdroj obrázku: Léon Benett, Public domain, via Wikimedia Commons Jules Verne (1828 – 1905).  Zdroj foto: Jules Verne, Public domain, via Wikimedia Commons

Badatelé se již dlouho přou o místo, které bylo pro francouzského spisovatele Julese Verna inspirací pro napsání vědeckofantastického románu Tajemný hrad v Karpatech. Vážným kandidátem je zde hrad Devín u Bratislavy.

Slavný spisovatel navštívil Bratislavu (tehdejší Prešpurk) v roce 1892 v rámci svých studijních cest po Rakousku-Uhersku.

Studijní cesta

Při pobytu mu pohodlné zázemí poskytl věhlasný hotel Carlton. Průvodcem a znalcem místních reálií mu byl kněz a filozof Ján Malárik. Slovenský historik Miloš Jesenský, který se tématu pobytu Julese Verna na Slovensku věnuje, uvádí i další argumenty, které podporují Devín jako inspiraci pro román Tajemný hrad v Karpatech, jenž vyšel již několik měsíců po návratu Verna ze Slovenska.

Jules Verne (1828 – 1905). Zdroj foto: Jules Verne, Public domain, via Wikimedia Commons

V jednom rozhovoru pro dánské noviny se měl prý Verne explicitně doznat k tomu, že scenérie Devína ho doslova uhranula a stala se základní inspirací pro vykreslení tajemného karpatského hradu.

Devínská stopa mizí

Jistou komplikací pro uznání takové teorie je ovšem fakt, že při popisu místa děje v románu, se o Devínu neobjevuje ani zmínka. Odpůrci devínské aspirace na verneovský motiv namítají, že genius loci Devína byl ve spisovatelově mysli zastíněn dojmy z návštěvy hradních zřícenin v Sedmihradsku. O svoje práva se hlásí i hrad Něvické nedaleko Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině.

I hrad Něvické nedaleko Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině se hlásí o tu čest, stát modelem pro Tajemný hrad v Karpatech ve spisovatelském ateliéru Julese Verna. Zdroj foto: Юрій Крилівець, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Dunajský epilog

Jisté však je, že na Verna mohl v Devíne zapůsobit nejen známý hrad, ale i veletok Dunaj, který u úpatí hradní skály přijímá do svých vod řeku Moravu. V roce 1901 napsal Verne román Na krásném žlutém Dunaji.

Název knihy byl ironickým rýpnutím proti představě veletoku opěvované valčíkem Na krásném modrém Dunaji Johanna Strausse mladšího.

Původní ilustrace k románu Lodivod dunajský. Zdroj obrázku: Léon Benett, Public domain, via Wikimedia Commons

Román byl po spisovatelově smrti přepracován jeho synem a vydán v roce 1908 po názvem Lodivod dunajský. V této knize je nesporně více Dunaje, než Devína v románu Tajemný hrad v Karpatech. Jistý smutek z tohoto zjištění z části zahladili v roce 1981 českoslovenští filmaři při výběru hlavní lokace pro snímek Tajemství hradu v Karpatech.

Parkoviště pod Devínem. Dále by dnes musel jít pěšky i Jules Verne. Asi… Foto autor

Stala se jím zřícenina Čachtického hradu. Devín to sice nebyl, ale pomyslný míč tentokráte prokazatelně zůstal na slovenském hřišti.

Foto: foto 1,2,3 - autor, foto 4 - Юрій Крилівець, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 5 - Léon Benett, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 6 - Jules Verne, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 20.1.2022 794
Zajímá vás, kým byl mytický vlk Fenrir, jak se dělí padlí andělé, nebo zda měla Amerika skutečného superhrdinu? Čtěte dál…     OTÁZKA 1.: JAK SE ROZDĚLUJÍ PADLÍ ANDĚLÉ A DÉMONI? Toto členění démonů pochází od anglického okultisty Francise Barretta z přelomu 18./19. století. Právě on stanovil počet pekelných sborů na číslovku 9. Inspiroval se […]
od Pavel Polcar 20.1.2022 1.3tis
Pro popis Karnaku není označení „chrámový komplex“ dostatečný, jednalo se totiž o stát ve státě a v době svého největšího rozkvětu poskytoval domov až 90 tisícům kněží a jejich pomocníků. K poctě Amona, krále lidí a bohů, zde byly vystavěny velkolepé chrámy a mnoho dalších významných staveb. Rekonstrukce některých budov v této lokalitě ležící v […]
od Dalibor Vrána 19.1.2022 2.0tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 2.1tis
Strašidelné zrcadlo z domu z poloviny 19. století jeho majitelé věnují blízkému hotelu. Netrvá dlouho a hosté pokoje, ve kterém je zrcadlo umístěno, si začnou stěžovat na řadu paranormálních úkazů. Věci naberou dramatický spád poté, co se jeden z hostů pokusí u zrcadla provést seanci.     Internetový magazín Supernatural Magazine před lety informoval o […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 2.4tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]