26. listopadu 1977: Televizní vysílání v částech jižní Anglie přerušuje údajná mimozemská bytost Vrillon, vyzývající k odzbrojení.
Domů     Záhady historie
Kde stával „Tajemný hrad v Karpatech“?
Mirek Brát
od Mirek Brát 15.8.2021
6.6tis
Pohled na Devín od Dunaje. V popředí strážní věžička zvaná Jeptiška. Foto autor
488
SDÍLENÍ
6.6tis
ZOBRAZENÍ

Je srpen 1892. Pod mohutným skalním masivem s hradní zříceninou stojí dvojice mužů. Mluví spolu francouzsky. Oba dva se kochají pohledy na okolí, kde se torzo prastaré  pevnosti zhlíželo ve vodách mohutné řeky. Kdo byla tato dvojice turistů z časů Belle Epoque a co ji tak upoutalo?

Soumrak padá na soutok Dunaje a Moravy u úpatí Devína. Foto autor Parkoviště pod  Devínem. Dále by dnes musel jít pěšky i Jules Verne. Asi… Foto autor  Pohled na Devín od Dunaje. V popředí strážní věžička zvaná Jeptiška. Foto autor I hrad Něvické nedaleko Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině se hlásí o tu čest, stát modelem pro Tajemný hrad v Karpatech ve spisovatelském ateliéru Julese Verna. Zdroj foto: Юрій Крилівець, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Původní ilustrace k románu Lodivod dunajský.  Zdroj obrázku: Léon Benett, Public domain, via Wikimedia Commons Jules Verne (1828 – 1905).  Zdroj foto: Jules Verne, Public domain, via Wikimedia Commons

Badatelé se již dlouho přou o místo, které bylo pro francouzského spisovatele Julese Verna inspirací pro napsání vědeckofantastického románu Tajemný hrad v Karpatech. Vážným kandidátem je zde hrad Devín u Bratislavy.

Slavný spisovatel navštívil Bratislavu (tehdejší Prešpurk) v roce 1892 v rámci svých studijních cest po Rakousku-Uhersku.

Studijní cesta

Při pobytu mu pohodlné zázemí poskytl věhlasný hotel Carlton. Průvodcem a znalcem místních reálií mu byl kněz a filozof Ján Malárik. Slovenský historik Miloš Jesenský, který se tématu pobytu Julese Verna na Slovensku věnuje, uvádí i další argumenty, které podporují Devín jako inspiraci pro román Tajemný hrad v Karpatech, jenž vyšel již několik měsíců po návratu Verna ze Slovenska.

Jules Verne (1828 – 1905). Zdroj foto: Jules Verne, Public domain, via Wikimedia Commons

V jednom rozhovoru pro dánské noviny se měl prý Verne explicitně doznat k tomu, že scenérie Devína ho doslova uhranula a stala se základní inspirací pro vykreslení tajemného karpatského hradu.

Devínská stopa mizí

Jistou komplikací pro uznání takové teorie je ovšem fakt, že při popisu místa děje v románu, se o Devínu neobjevuje ani zmínka. Odpůrci devínské aspirace na verneovský motiv namítají, že genius loci Devína byl ve spisovatelově mysli zastíněn dojmy z návštěvy hradních zřícenin v Sedmihradsku. O svoje práva se hlásí i hrad Něvické nedaleko Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině.

I hrad Něvické nedaleko Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině se hlásí o tu čest, stát modelem pro Tajemný hrad v Karpatech ve spisovatelském ateliéru Julese Verna. Zdroj foto: Юрій Крилівець, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Dunajský epilog

Jisté však je, že na Verna mohl v Devíne zapůsobit nejen známý hrad, ale i veletok Dunaj, který u úpatí hradní skály přijímá do svých vod řeku Moravu. V roce 1901 napsal Verne román Na krásném žlutém Dunaji.

Název knihy byl ironickým rýpnutím proti představě veletoku opěvované valčíkem Na krásném modrém Dunaji Johanna Strausse mladšího.

Původní ilustrace k románu Lodivod dunajský. Zdroj obrázku: Léon Benett, Public domain, via Wikimedia Commons

Román byl po spisovatelově smrti přepracován jeho synem a vydán v roce 1908 po názvem Lodivod dunajský. V této knize je nesporně více Dunaje, než Devína v románu Tajemný hrad v Karpatech. Jistý smutek z tohoto zjištění z části zahladili v roce 1981 českoslovenští filmaři při výběru hlavní lokace pro snímek Tajemství hradu v Karpatech.

Parkoviště pod Devínem. Dále by dnes musel jít pěšky i Jules Verne. Asi… Foto autor

Stala se jím zřícenina Čachtického hradu. Devín to sice nebyl, ale pomyslný míč tentokráte prokazatelně zůstal na slovenském hřišti.

Foto: foto 1,2,3 - autor, foto 4 - Юрій Крилівець, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons, foto 5 - Léon Benett, Public domain, via Wikimedia Commons, foto 6 - Jules Verne, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.11.2022 324
I v dnešních turbulentních časech mohou lidé spoléhat na to, že až bude nejhůře a zálohy na energie jim budou bezostyšně okupovat rodinný rozpočet, z hory Blaník jim vyjede na pomoc rytířské vojsko. Ovšem, aby se pak nedivili, když místo rytířů v brnění, jim na domovní zvonek zazvoní skupinka rozšafných druidů! Památná hora Blaník není […]
od Mirek Brát 25.11.2022 1.1tis
Antický svět byl místem překotného rozvoje technologií a působivých dovedností. V této době se objevily artefakty, které jako by měly vzniknout až o stovky i tisíce let později, přesto byly vytvořeny. Pak je zde skupina vynálezů, která se jaksi ztratila v čase. Patří k nim i římské nerozbitné sklo – Vitrum Flexile. Mezi antické artefakty, které předběhly svoji […]
od Jiří Nechanický 24.11.2022 2.4tis
Chcete se osvobodit? Tak zůstaňte mrtví jednou pro vždy. Jinak se budete znovu trápit po další ze svých životů. Nevíte, jak se vymanit z neustálého koloběhu utrpení? Recept nejen na svobodu v sobě ukrývá Tibetská kniha mrtvých. Co chcete, aby se s vámi stalo po smrti? Mnoho Evropanů vám odpoví stejně: „To je jedno, vždyť budu mrtvý.“ Některé […]
od Eva Soukupová 23.11.2022 2.9tis
Samota Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě je dlouhodobě v hledáčku hledačů pokladů z 2. světové války. Vyprávějí se o ní totiž téměř neuvěřitelné příběhy. Po obsazení Němci se tu údajně měly začít ukrývat důležité písemnosti a možná dokonce cenné nacistické poklady či alespoň přístupové kódy k nim.     Před válkou objekty ve zdejším areálu […]
od Mirek Brát 22.11.2022 2.6tis
Řeka Aare je nejdelší řekou, která pramení a svoji pouť také končí ve Švýcarsku. Na jejím toku se nachází nejen čtyři desítky vodních elektráren, ale údajně také místa, kde není radno se k řece přibližovat. Podle legend sahajících až do šestnáctého století je zde riziko nepříjemného setkání s vodní příšerou! Záhadní tvorové s hadím tělem jsou součástí místního […]