Je srpen 1892. Pod mohutným skalním masivem s hradní zříceninou stojí dvojice mužů. Mluví spolu francouzsky. Oba dva se kochají pohledy na okolí, kde se torzo prastaré pevnosti zhlíželo ve vodách mohutné řeky. Kdo byla tato dvojice turistů z časů Belle Epoque a co ji tak upoutalo?
Badatelé se již dlouho přou o místo, které bylo pro francouzského spisovatele Julese Verna inspirací pro napsání vědeckofantastického románu Tajemný hrad v Karpatech. Vážným kandidátem je zde hrad Devín u Bratislavy.
Slavný spisovatel navštívil Bratislavu (tehdejší Prešpurk) v roce 1892 v rámci svých studijních cest po Rakousku-Uhersku.
Studijní cesta
Při pobytu mu pohodlné zázemí poskytl věhlasný hotel Carlton. Průvodcem a znalcem místních reálií mu byl kněz a filozof Ján Malárik. Slovenský historik Miloš Jesenský, který se tématu pobytu Julese Verna na Slovensku věnuje, uvádí i další argumenty, které podporují Devín jako inspiraci pro román Tajemný hrad v Karpatech, jenž vyšel již několik měsíců po návratu Verna ze Slovenska.
V jednom rozhovoru pro dánské noviny se měl prý Verne explicitně doznat k tomu, že scenérie Devína ho doslova uhranula a stala se základní inspirací pro vykreslení tajemného karpatského hradu.
Devínská stopa mizí
Jistou komplikací pro uznání takové teorie je ovšem fakt, že při popisu místa děje v románu, se o Devínu neobjevuje ani zmínka. Odpůrci devínské aspirace na verneovský motiv namítají, že genius loci Devína byl ve spisovatelově mysli zastíněn dojmy z návštěvy hradních zřícenin v Sedmihradsku. O svoje práva se hlásí i hrad Něvické nedaleko Užhorodu na Zakarpatské Ukrajině.
Dunajský epilog
Jisté však je, že na Verna mohl v Devíne zapůsobit nejen známý hrad, ale i veletok Dunaj, který u úpatí hradní skály přijímá do svých vod řeku Moravu. V roce 1901 napsal Verne román Na krásném žlutém Dunaji.
Název knihy byl ironickým rýpnutím proti představě veletoku opěvované valčíkem Na krásném modrém Dunaji Johanna Strausse mladšího.
Román byl po spisovatelově smrti přepracován jeho synem a vydán v roce 1908 po názvem Lodivod dunajský. V této knize je nesporně více Dunaje, než Devína v románu Tajemný hrad v Karpatech. Jistý smutek z tohoto zjištění z části zahladili v roce 1981 českoslovenští filmaři při výběru hlavní lokace pro snímek Tajemství hradu v Karpatech.
Stala se jím zřícenina Čachtického hradu. Devín to sice nebyl, ale pomyslný míč tentokráte prokazatelně zůstal na slovenském hřišti.
