Chobotnice s čtyřmi chapadly nebo květ orchideje. Takový tvar lidem nejčastěji připomíná relativně málo známý ostrov Sulawesi nacházející se v křišťálově čistých vodách východní Indonésie. Tento kousek země ukrývá i jedno kamenné tajemství.

Ačkoliv první osadníci z Evropy doráží na ostrov až na začátku 16. století, historie původních obyvatel je mnohem starší. A mnohem starší v tomto případě neznamená tisíce, ale rovnou desítky tisíc let. Potvrzuje to ostatně i relativně nedávný nález vůbec nejstarší známé zvířecí jeskynní malby.

Červeným pigmentem namalovaný divočák objevený na stěně jeskyně Leang Tedongnge podle vědců ukazuje, že se na ostrově nacházela poměrně vyspělá kultura v době, o které toho jinak historici vědí jen velmi málo.

„Lidé, kteří to namalovali, byly již zcela moderní, byly zcela stejní jako my. Měli veškerou kapacitu a nástroje, aby mohli namalovat obraz, jaký se jim zachtělo,“ prohlásil o nálezu australský archeolog Maxime Aubert.

A právě tito lidé, či lépe řečeno jejich potomci, vytvořili také jednu z největších záhad ostrova: tajuplné sochy z Lore Lindu.

KDE VZALI KÁMEN?

Lore Lindu je název národního parku nacházejícího se v severní části ostrova. Právě v něm, konkrétně především v údolí Bada, se nachází množství soch znázorňujících lidské postavy v poměrně minimalistickém provedení.

Vyznačují se velkou hlavou a očima, malým tělem a téměř žádnýma nohama. Největší z nich má čtyři metry a znázorňuje muže, kterému místní přezdívají Palindo. Kromě něj a dalších několika desítek soch se však v oblasti nachází i mnoho dalších megalitů – někdy jde pouze o kameny, některé však mají podobu džbánů či dalších objektů.

„Všechny tyto megality jsou ze žulového kamene nejvyšší kvality, který se v horách středního Sulawesi nenachází,“ upozorňuje člen místní správy Bunga Elim Somba a dodává, že původ kamene zůstává záhadou. Nikoliv však jedinou.

VÍME JEN MÁLO

Zatímco mnozí srovnávají sulaweské sochy s těmi z Velikonočního ostrova, další badatelé upozorňují, že ty ze Sulawesi jsou pravděpodobně ještě mnohem starší. Nejčastěji se hovoří o 11. století, některé prameny ale tvrdí, že jde o skutečné megality staré až pět tisíc let.

I z tohoto rozpětí je zřejmé, že prakticky neexistují žádné důkazy o lidech, kteří za jejich vznikem stáli. Šlo o nějaký domorodý kmen s neobyčejně pokročilými schopnostmi opracování a přepravy kamene? Nebo snad byly sochy na ostrov přivezeny z nějakého jiného místa dosud neznámou a neprozkoumanou civilizací?

V hledání odpovědí nepomáhá ani fakt, že se kromě soch a kamenů v oblasti nenašly pozůstatky žádného osídlení a dokonce ani nástrojů. Nevíme tak ani to, k jakým účelům původně sochy sloužily. Využívali je neznámí tvůrci k nějakým náboženským obřadům? Nebo šlo snad o mlčenlivé kamenné strážce, kteří měli hlavně zastrašit nepřátele?