Tajemnou jeskyni Gargas najdete ve francouzských Pyrenejích poblíž městečka Aventignan na jihozápadě země. V jejím nitru se nachází neobyčejný archeologický poklad. Celkem 231 otisků lidských dlaní patřících pravěkým mužům, ženám i dětem.

Kdo přesně je zde zanechal? A proč většině z nich chybí jeden nebo více prstů?

„Copak to tady máme?“ říká v roce 1870 francouzský odborník na pravěkou historii Félix Garrigou (1835–1920) během průzkumu doposud neobjevené jeskyně ve svazcích Pyrenejských hor. Narazí zde totiž na kosti pravěkých jeskynních medvědů.

Jeho objev do míst záhy přiláká další badatele. Ti zjišťují, že se v jeskyni nacházejí také nádherné malby pravěké zvěře a podivné otisky lidských rukou.

Ty podle všeho vznikly přitlačením dlaní na stěnu jeskyně a následným použitím barvy pro podtržení jejich mystického rázu. 143 z nich je černých, 80 červených, 5 okrových, 2 žlutohnědé a jeden je bílý.

Na základě radiokarbonové metody (určuje stáří biologických materiálů podle rozpadu izotopu uhlíku–pozn. red.) se předpokládá, že byly vytvořeny před zhruba 27 000 lety.

Jeskyně je po svém prvním nálezci označena jménem Gargas a do té doby ji zkoumají také milovníci záhad. Láká je sem především fakt, že pravěké otisky jsou z nevysvětlitelných důvodů znetvořené. Co se zde v minulosti dělo?

Místo děsivých rituálů?

Mnozí badatelé tvrdí, že v jeskyni Gargas docházelo k temným rituálům, během kterých byli někteří lidé mrzačeni. Právě proto možná řadě otisknutých rukou chybí několik prstů a jiné působí spíš jako pahýly.

V trhlinách vedle otisků navíc archeologové nalezli odštěpky kostí ze starší doby kamenné, což prý nahrává možnosti, že se zde opravdu jisté obřady odehrávaly.

Jiní výzkumníci si ale myslí, že umělci přišli o své prsty spíše kvůli umrznutí nebo následkem nějaké nemoci. „Všechny tyto hypotézy mají zásadní nedostatky. Na obrazcích totiž nikdy nechybí palce.

Proč by se omrzliny nebo choroby vždycky vyhnuly právě jim?“ ptá se současný americký publicista Gregory Curtis. Podle něj musíme pravdu hledat ještě někde jinde. „Je mnohem pravděpodobnější, že při tvorbě otisků lidé některé prsty ohnuli.

Tím mohli vytvořit určitý kód,“ říká Curtis. Je právě to vysvětlením pro celou záhadu? Nebo je všechno ještě úplně jinak?

Docházelo zde k zázrakům?

Podle jedné varianty mohla jeskyně sloužit v pravěku jako jakési léčebné středisko. „Zdejší otisky asi opravdu nějak souvisely s léčebnými rituály,“ říká americký publicista a psychiatr Armando Favazza (*1941).

Jeskyně se totiž nachází nedaleko francouzského města Lurdy, ve kterém prý už dlouhou dobu dochází k neuvěřitelným zázrakům.

V roce 1858 se tam údajně setká čtrnáctiletá dívka Bernadette Soubirous (1844–1879) s Pannou Marií, která jí ukáže zázračný uzdravující pramen. Ten prý od té doby vyléčí desítky nemocných.

Podle některých badatelů se může požehnání Bohorodičky vztahovat i na stěny blízké jeskyně Gargas. Pokud si prý pravěcí obyvatelé povšimli, že se zde zraněná zvířata nějakým způsobem vyléčila, mohli se v ní začít shlukovat i poranění lidé.

V případě, že se jim některá zranění alespoň trochu zlepšila, mohli se prý na oplátku dotýkat léčivých stěn jeskyně. Případně jako symbol zázraku otisknout dlaně do stěny nad její vlhkou léčivou částí. Vznikly tajemné otisky v jeskyni Gargas právě tímto způsobem?