Jsou unavení, zpocení a špinaví. Na nic z toho teď nehledí. Snaží se za každou cenu pokračovat ve svém poslání. Jeho splnění jim přinese slávu, uznání a v neposlední řadě peníze.

„No tak, chlapi, makáme dál!“ povzbuzují se navzájem. Sovětští geologové se nachází v hloubce, o které se zbytku světa jen zdá. Ani tak tu ale nejsou sami.

Studená válka mezi USA a Sovětským svazem zasahuje do nejrůznějších oblastí. Snaha být lepší, první nebo například rychlejší se pochopitelně projevuje i na poli překonávání zdánlivě nedosažitelných vzdáleností.

Největší pozornost si v tomto ohledu získává dobývání tajů vesmíru. Ale tehdejší vědci se při své práci nedívají pouze nahoru.

Provrtají se do Guinnessovky

Už v roce 1970 se proto rozbíhá velmi nákladný projekt v blízkosti ruského hornického městečka Zapoljarnyj na poloostrově Kola. Co je jeho cílem? Nic menšího než nejhlubší vrt všech dob.

„Dostane se až k metě 15 000 metrů,“ troubí sebevědomí Sověti do světa. Úspěch samozřejmě není otázkou chvíle. Vede k němu mnoho let obrovské dřiny. Vyplatí se. Do Guinessovy knihy zapsané hloubky 12 262 metrů tamní geologové dosáhnou roku 1989. Vytyčenou hranici mají téměř na dosah ruky.

Každý rubl dobrý

Skutečnost, že se od té doby nedostanou níž ani o metr, si zpočátku nikdo nedokáže racionálně vysvětlit. Jak by také ne. Ona totiž podle všeho žádný „normální“ důvod nemá.

Oficiální stanovisko zní tak, že se vědci na dně Kolského vrtu o horním průměru 92 centimetrů a dolním 21 a půl centimetru potýkají s příliš vysokou teplotou. Je zhruba dvakrát vyšší než předpokládaných 100 stupňů Celsia.

Sovětský svaz se navíc tou dobou pomalu stává minulostí a jeho špičky se snaží ušetřit každý rubl.

Šokující proměna hodnot

Začátkem 90. let minulého století však do médií prosáknou úplně jiné argumenty. „Jako komunista nevěřím v ráj a nečtu bibli. Jako vědec ale nepochybuji o tom, že existuje peklo,“ prohlásí uznávaný odborník Dimitrij Azzacov.

K ukončení prací na poloostrově Kole údajně vedl naprosto šokující objev v místech, kde se vrtání jednou provždy zastaví. Stejně jako už tolikrát předtím spustí geologové do další části hluboké díry mikrofon sloužící nahrávání pohybu litosférických desek. Tentokrát jim však výsledky záznamu vyrazí dech a nažene nepředstavitelný strach.

Řev milionů dětí

Z reproduktoru malinkého přístroje se ozývá křik a pláč, o který se ve svých filmech snaží všichni autoři hororů. Zní to, jako by vycházel z hrdel obrovského množství lidí, dospělých i dětí.

Aby toho nebylo málo, směrem vzhůru se začíná valit světélkující plyn ve tvaru netopýřích křídel. To už je na dokonale zaskočené chlapy moc. „Tady už nezůstanu ani minutu,“ křičí jeden přes druhého. Zpět na zemský povrch se sice dostávají celí, ale s doživotními psychickými následky. Jsou schopni odpřisáhnout, že objevili peklo.

A co na to vládce podsvětí?

Při hloubení Kolského vrtu vědci objevili více než 12 000 nových geologických poznatků. Ani to jeho definitivnímu uzavření nezabrání. Marné jsou i snahy jednoho z mozků celého projektu, Yuriho Smirnova.

Ani on už této záhadě na kloub nepřijde. Tím spíš, že v roce 2008 jeho nástupci nařídí rozebrání celého zařízení. Možná tak chtějí předejít vstupu vládce pekel na povrch zemský. Ale co když je předběhl?