17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Komu hrozí záhadný „chřtán oceánu“?
Komu hrozí záhadný „chřtán oceánu“?
od 29.4.2022
2.9tis
Velký mořský vír dokáže být nebezpečný i moderním plavidlům. Zdroj foto: Hellbuny, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
270
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Proslavili ho severské báje i literáti zvučných jmen.

Norský Malström či také Moskstraumen je tím magickým místem, které bylo zakresleno už na dávné mapě skandinávského pobřeží z roku 1569. Jedná se obří mořský vír, který vzniká na otevřeném moři mezi lofotskými ostrovy.

Děsivé vodní síly inspirovaly i dílo A. E. Poea. Zdroj knižní ilustrace: Arthur Rackham, Public domain, via Wikimedia Commons Vír Moskstraumen byl místem poslední nahlášené pozice Vernova Nautila. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons Na Moskstraumen nezapomínali ani dávní kartografové. Zdroj obrázku: No machine-readable author provided. Grillo assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons I zdánlivě klidná hladina u Lofot se může náhle „propadnout“ do obřího víru. Zdroj obrázku: Hopfenpflücker, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Velký mořský vír dokáže být nebezpečný i moderním plavidlům. Zdroj foto: Hellbuny, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Již v roce 1841 využil téma tohoto mořského víru spisovatel Edgar Allan Poe. O třicet let později mizí ve „chřtánu“ chladného oceánu i románová ponorka Nautilus Julese Verna.

Děsivé vodní síly inspirovaly i dílo A. E. Poea. Zdroj knižní ilustrace: Arthur Rackham, Public domain, via Wikimedia Commons
Děsivé vodní síly inspirovaly i dílo A. E. Poea. Zdroj knižní ilustrace: Arthur Rackham, Public domain, via Wikimedia Commons

Nebezpečí pro lodě

Představa Moskstraumenu stahujícího pod hladinu rybářské lodě vychází z popisu jistého norského kněze z počátku 18. století.

Moderní věda je k možnostem tohoto víru poněkud skeptičtější, přesto však vědci nevylučují, že by tento vír mohl menší plavidla opravdu ohrozit.

Vír Moskstraumen byl místem poslední nahlášené pozice Vernova Nautila. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons
Vír Moskstraumen byl místem poslední nahlášené pozice Vernova Nautila. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons

Lze si tak představit hrůzu dávných rybářů, kteří na se na chatrných plavidlech dostali do blízkosti této přírodní anomálie.

Mořské příšery

Pravdou však také je, že se v blízkosti víru nacházela dobrá loviště ryb, takže o děsivé zážitky zde nemusela být v minulosti zrovna nouze. Zároveň bylo v této oblasti hlášeno i pozorování záhadných mořských tvorů.

Bizarní vodní příšera zde byla spatřena například v roce 1803. Nelze se tak divit, že si toto místo získalo v běhu času tolik mysteriózních přívlastků.

Na Moskstraumen nezapomínali ani dávní kartografové. Zdroj obrázku: No machine-readable author provided. Grillo assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons
Na Moskstraumen nezapomínali ani dávní kartografové. Zdroj obrázku: No machine-readable author provided. Grillo assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Epilog

Skutečnost, že se tento mořský vír formuje na otevřeném moři, je zapříčiněna zvláštním reliéfem tamního mořského dna v kombinaci se silným vlnobitím.

I zdánlivě klidná hladina u Lofot se může náhle „propadnout“ do obřího víru. Zdroj obrázku: Hopfenpflücker, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons
I zdánlivě klidná hladina u Lofot se může náhle „propadnout“ do obřího víru. Zdroj obrázku: Hopfenpflücker, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons

Rychlost vody proudící ve velkých mořských vírech dosahuje až čtyřiceti kilometrů za hodinu!

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.5tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 1.9tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 2.9tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz