Také my často dovedeme být světoví, i když se to na první pohled nezdá. Je tomu tak například při porovnání obrázků známé věže v Pise v Itálii a kostelíku sv. Petra z Alkantary v Karviné. Opticky se zdá, že prvenství v naklonění stavby patří Pise.

Tomu dojmu napomáhá samozřejmě výška stavby 56 metrů, ale pravdou je opak. Zatímco náklon věže v Pise je po provedené stabilizaci 4 stupně, má náš kostel náklon od vodorovné roviny cca 7 stupňů.

V Pise za vychýlení mohou mělké základy při zakládání stavby, v Karviné za to může hloubka narušeného podloží. Při rozvoji dobývání černého uhlí byla oblast poddolována a původní město se přestěhovalo o kus dále.

Při likvidaci staveb se zachoval jen zmíněný kostel sv. Petra z Alkantary, postavený r. 1736, ale i ten měl na kahánku. Původně stál na kopečku, odkud mládež ráda sáňkovala, ale vlivem podzemních štol kostel poklesl o 36 metrů a přitom se naklonil.

Zdálo se, že se propadne do pekel, ale poklesy terénu byly postupně stabilizovány. Šťastným řízením osudu tak mohla být v letech 1996-1997 provedena jeho rekonstrukce, včetně úpravy okolí.

Po zpřístupnění veřejnosti jak k prohlídkám, tak i bohoslužbám, nemusí mít návštěvníci, vstupující do šikmé budovy strach, že budou stát šikmo, nebo sedět v šikmých lavicích.

Podlaha byla vyrovnána a pouze šikmé stěny nebo pohled z venku dávají představu o náklonu stavby.

Tentokrát tuto zvláštnost asi nelze připisovat temným pekelným silám (ale kdoví, zda také ty nejsou zodpovědné za dění v podzemí kostela), ale důsledku industrializace.

A tak šikmý kostel ve čtvrti Karviná – Doly, jako poslední mohykán připomíná zašlou minulost původní Karviné. Stává se oprávněně i významným turistickým prvkem. Vždyť kdo by rád na vlastní oči neviděl ještě něco šikmějšího, než je věž v Pise?