26. května 1936: Při tragédii řece Dyji v Rakvicích utonulo 31 školáků, jejichž duchové tu prý dodnes straší.
Domů     Záhady historie
Král Ječmínek: Objeví se, až bude zle
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 9.11.2021
2.9tis
Král Ječmínek. Kým ve skutečnosti je? A vážně zachrání Moravu? Foto: Michal Maňas / CC BY 3.0
275
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

I když se narodí v polích ječmene, jednoho dne zachrání celou Moravu! Není jím nikdo jiný než král Ječmínek. Známá pověst má mezi lidmi skutečně oblibu, mnoho historických faktů k jejímu ověření však neexistuje.

Král Ječmínek. Kým ve skutečnosti je? A vážně zachrání Moravu? Foto: Michal Maňas / CC BY 3.0 Podle pověsti žil na zámku v Chropyni vládce, který se zamiloval do velmi krásné dívky. Po svatbě ale propadl neřestem...  FOTO: Pkotrla  / Creative Commons -  volné dílo Spisovatel Josef Staněk se nebojí přirovnávat Ječmínka k prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi. FOTO: Josef Jindřich Šechtl / CC BY-SA 3.0

Dodnes se proto vedou živé diskuze o tom, kdo mohl být oním mužem, který spatřil světlo světa v lánu obilí. Stal se snad některý král předlohou pro tento příběh? Žil někdy na vesnici na Hané? Nebo spíš pocházel odjinud?

Jak je s příběhem spojený maďarským rodem Ludaniců? A skutečně udatný zachránce přijde ve chvíli, kdy bude nejhůř? Nebo se spíš jedná jen o povídačky?

Podle pověsti žil na zámku v Chropyni vládce, který se zamiloval do velmi krásné dívky. Po svatbě ale propadl neřestem… FOTO: Pkotrla / Creative Commons – volné dílo

AŽ  BUDE NEJHŮŘ…

Podle pověsti žil na zámku v Chropyni vládce, který se zamiloval do velmi krásné dívky. Vzal si ji proto za ženu. Po svatbě ale propadl neřestem. Celé noci popíjel se svými kumpány a obklopoval se rozmařilými ženami.

Jeho chování se pro mladou manželku stalo natolik neúnosným, že od něj uprchla. Knížete chytil vztek a rozhodl se nechat ženu za její útěk popravit. Vyslal za ní vojáky, aby ji našli a přivedli. Těm se ale nepodařilo projít všechna zákoutí kraje.

Minuli pole s ječmenem, kde se mladá žena schovala. Později ji tam nalezly ženy z nedaleké vesnice. Jaké bylo jejich překvapení, když ji spatřily s malým chlapcem, který se jí tam narodil. Daly mu jméno podle místa, kde přišel na svět:

Ječmínek. Když se však kníže vše dozvěděl, ženu i dítě zapudil. Zanedlouho mu ale došlo, jak byl hloupý, a tak je nechal hledat. Jedinou zmínku mu však podal starý poustevník: „Pro své hříchy a viny nejsi hoden své ušlechtilé manželky a svého syna.

Ten napraví, co jsi pokazil. Jako ty jsi zkázou moravské země, bude on jejím požehnáním a spásou. Ty ho nenajdeš a neuvidíš. Zjeví se a přijde, až země moravská na tom bude nejhůře.“ Tolik praví legenda. Jak tomu ale bylo ve skutečnosti?

Zrozen v poli ječmene, předurčen k velkým cílům… FOTO: François GOGLINS / CC BY-SA 4.0

PRAVDA NEBO FIKCE?

„Nejpravděpodobněji však tato pověst přišla do Chropyně spolu s rodem Ludaniců z Uher, kteří drželi Chropyni v 15. století, a je spojena s první vládnoucí dynastií v Uhrách – Arpádovci. Maďarské slovo arpá totiž znamená ječmen a zakladatel tohoto rodu se údajně v ječmenném poli narodil,“ píše se na oficiálních stránkách města Chropyně.

Zdá se tedy, že je pověst převzatá. Objevuje se v ní ale i mnoho místních motivů. Jde nejen o plodnost půdy hanáckého kraje, ale také o víru v lepší budoucnost. Morava byla totiž po staletí krajem, který byl sužován všelijakými neštěstími.

Čekání na spasitele tak bylo téměř životní nutností. Kdo by jím ale mohl být?

Spisovatel Josef Staněk se nebojí přirovnávat Ječmínka k prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi. FOTO: Josef Jindřich Šechtl / CC BY-SA 3.0

JAK S TÍM SOUVISÍ T.G.M.?

Adeptů na onoho očekávaného spasitele je velká řada. Od těch skutečných až po fiktivní. Spisovatel Josef Staněk se ve svém článku pro časopis Phoenix dokonce nebojí přirovnávat Ječmínka k prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi (1850–1937).

Vychází z úvah kolem jeho původu. Jejich předmětem je totiž i námět, zda Masarykovi v krvi nekolovala modrá krev… Historik Libor Vykoupil (*1956) k těmto spekulacím říká: „Zabývají se složitou hypotézou o tom, jak František Josef cestoval kdysi po jižní Moravě a slečnu Kropáčkovou, matku Masaryka, zaregistroval jako velmi půvabnou dámu.

Údajně se tam několikrát zastavil a kladl na srdce komorníkům, aby o ni bylo dobře postaráno.“ Stačí nejasný původ k tomu, aby byl Masaryk spojován s Ječmínkem? Nebo jde i o odkaz na jeho životní úlohu? Jedná se o romantickou představu, nebo je v tuhle chvíli příliš popuštěna uzda fantazii?

Foto: Creative Commons
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 1.5tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 1.9tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.4tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.3tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.6tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]