Tři metry dlouhé stvoření s obrovskou krokodýlí hlavou, vypoulenýma očima a slizkým žabím tělem prý obývá řeky v Borneu a v Číně. Popisu tvora nejvíc odpovídá dávno vyhynulý mastodontosaurus. Nebo snad tento druhohorní ještěr nevyhynul?

Domorodci z exotického pralesa v Borneu na jihovýchodě Asie si předávají příběhy o podivném tvoru, kterého nazývají krokodýlí žábou. Když na třímetrové zvíře někdo narazí, tvor si jej prohlédne obrovskýma očima a s rámusem zmizí v houštinách. O co se jedná?

Z vyprávění lze usoudit, že na tvora narážejí poměrně často. Dnešní věda jej však nezná. Jsou popisy domorodců přehnané? Pokud ano, jak je možné, že naprosto stejný tvor je údajně pozorován i v jiných částech světa?

Někteří vědci se domnívají, že jde o mylná pozorování krokodýlů bez ocasu, jiní tvrdí, že jde o zcela neznámý druh žab. Další hypotéza pracuje s myšlenkou, že jde o přeživší příslušníky rodu Mastodontosaurus.

Tito pravěcí ještěři skutečně připomínali obří žáby a měřili více než čtyři metry.

Vyděsil i vzdělané vědce

Domorodí lovci a rybáři z Bornea výše popsaného tvora občas spatřují v blízkosti řeky, kde číhá na svou kořist. Jejich svědectví by se dala zavrhnout jako nevěrohodná. Ale co když podobné vyprávění přijde od kvalifikovaných vědců?

V létě 1987 se tým vědců z Pekingské univerzity pohybuje okolo sladkovodních jezírek nedaleko Wuhnanu v Číně. Jejich záměrem je nafilmovat zdejší divokou přírodu. Devět účastníků expedice prý spatří tři obří tvory, jak se vynořili z jezírka a zamířili k nim.

Popisují je jako obludy s bílou kůží a obrovskou tlamou. Jejich oči se prý podobají miskám na rýži. Když jedno ze zvířat otevře tlamu, objeví se neobyčejně dlouhý jazyk, který dokáže uchytit stojan na kameru a polknout jej.

Po tomto incidentu zbylí dva tvorové vydají hrozivý skřek a pak se všichni tři zase ponoří do jezírka. „Jeden z čínských vědců prý utrpěl takový šok, že klesl na kolena a bylo mu velmi zle,“ popisuje český spisovatel Vojtěch A. Sláma (*1968). Co mohlo vědcům zkřížit cestu?

Větší než největší známá žába

Je zvláštní, že údajné obří žáby s krokodýlí tlamou se občas vyskytují také v Ohiu či jihoamerických Andách. Popisy se přitom téměř neliší. „Je jisté, že to nemohl být žádný z dnešních známých obojživelníků,“ uvažuje Sláma.

„Jen pro ilustraci – největší ze všech druhů žab, skokan obrovský ze západní Afriky, dosáhl s nataženýma nohama délky téměř devadesáti centimetrů.“ To je ale pro krokodýlí žábu málo.

Dalším možným kandidátem by mohl být velemlok čínský, jehož největší exemplář byl dlouhý 1,8 metru. Jenže toho by zase bezpečně poznali čínští vědci. Ani popisu krokodýlí žáby příliš neodpovídá. Máme tedy co do činění s dosud nepopsaným tvorem?

Zmrzačený krokodýl, nebo dinosaurus?

Podle Slámy by mohlo jít o pozorování krokodýlů, kteří přišli o ocas. Jejich velké tělo skutečně může žábu připomínat. Další z navrhovaných hypotéz je sice méně pravděpodobná, zato však nejblíže popisovanému tvoru.

Jde o přeživší příslušníky rodu Mastodontosaurus? Tito pravěcí obojživelníci žili asi před 200 miliony let. Dorůstali délky přesahující čtyři metry a jejich hlava připomínala krokodýla, zatímco tělo bylo podobné spíš žábě.

Je možné, že tento ještěr, či jeho příbuzný přežil až do dnešních dnů? Nebyl by to první případ, kdy byl objeven tvor považovaný za miliony let vyhynulého…