Masakr v tajemné jeskyni Moravského krasu je dodnes jednou z nejpodivnějších a nejmrazivějších záhad českých dějin.

Kdosi tu brutálně pobil asi 40 lidí a několik zvířat a jejich těla nechal neobřadně poházená na dně jeskyně. Podle jedné z mnoha teorií by masakr mohl být následkem klimatických změn.

V potemnělé jeskyni pod vrstvou hlíny a prachu se nacházejí různě poházené ostatky asi čtyř desítek lidí. Jejich kosti se mísí s kostrami pobitých zvířat a na oltáři opodál je položená useknutá ruka.

Uprostřed této strašlivé scény se nacházejí zbytky bohatě zdobeného pohřebního vozu a na něm leží ohořelá kostra vybavená ohromným množstvím šperků či bronzových a keramických nádob.

Český lékař, archeolog a zapálený speleolog Jindřich Wankel (1821–1897), jež za objevem jeskyně v roce 1967 stojí, stanovuje, že jde o kostru muže.

A na základě toho se také domnívá, že další kostry v jeskyni patří mladým ženám, družkám, které mají mrtvému dělat na onom světě společnost. Jenže tato poněkud romantická představa je vyvrácena.

Pravdou je, že o mrtvých z Býčí skály ve skutečnosti víme jen velmi málo. V žádném případě však nešlo o mladé panny doprovázející významného muže na jeho poslední cestě. A zcela určitě nezemřeli dobrovolně. Komu tedy kostry patří a proč vlastně byli tito lidé zabiti?

Hrůzná scéna

Tomu, že Wankelův odhad není správný, nasvědčují zejména pohřební dary odpovídající spíše pohřbu ženy.

A přestože čtyři desítky koster, které jsou kolem pohřebního vozu nalezeny, z větší části skutečně patří mladým nazdobeným ženám, jsou mezi nimi také muži a nejméně tři děti. A jejich smrt nebyla v žádném případě jakkoliv rituální.

„Kosti nesly četné stopy brutálních zásahů, některé byly rozštípnuté, žebra zpřelámaná, přeražené páteře, rozbité lebky, odťaté paže i s ramenem,“ líčí český spisovatel Otomar Dvořák (*1951).

Na kamenný oltář v jeskyni kdosi položil dvě useknuté ženské ruce s náramky a prsten a polovinu lidské lebky. Ostatní těla jsou neobřadně poházena po jeskyni spolu se zabitými zvířaty. Jaký byl důvod pro takový masakr?

Cennosti zůstaly bez povšimnutí

Vzhledem k tomu, že oběti masakru zřejmě pocházejí z daleké Asie, se objevují spekulace, že mohlo jít o kmen kočovných nájezdníků, který byl pobit během loupežného přepadení.

Jenže v jeskyni bylo ponecháno velké množství cenných šperků a spousta nádob s jídlem. Bez povšimnutí zůstává také tehdy vzácná kovářská dílna se stále rozpracovanými předměty. Otomar Dvořák naznačuje, že skutečným viníkem masakru mohou být klimatické změny.

V jeskyni se podle něj usídlil kult vyznávající sluneční božstvo. Jenže slunce v té době páchá více škody než užitku. S neobvyklými vedry přichází vysychání řek, u nichž se pravěké kmeny usazovaly, úbytek úrody, vymírání dobytka a nakonec i lidí.

Je možné, že se proti vyznavačům slunce obrátil hněv okolních kmenů, které jim přisuzovali vinu za zhoršující se podmínky?