Tým archeologů pod vedením zkušeného amerického výzkumníka Dr. Johana Reinharda (*1943) v roce 1999 prohledává okolí hory Llullaillaco, ležící na hranici Chile a Argentiny. Pátrají po starých inckých obětištích.

Už třetí den své výpravy, 16. března 1999, učiní objev, který se tučným písmem zapisuje do dějin a dává světu jednu z nejzachovalejších a nejpůsobivějších mumií, jaké kdy lidské oko mohlo spatřit!

Vrchol chilsko-argentinského vulkánu Llullaillaco se tyčí do výšky 6739 metrů a už delší dobu je zdrojem cenných archeologických nálezů. Tým Dr. Johana Reinharda se ale v roce 1999 vydává výš než všichni ostatní. Až k samému vrcholu.

Zde po třech dnech od začátku výpravy odkrývá svatyni s množstvím obětních darů, jako jsou mušle, stříbrné sochy, textil, keramika a různé šperky. Tím nejvzácnějším nálezem jsou ale tři dětská těla.

Mráz a led je zakonzervoval tak dokonale, že vypadají, jako by děti jen pokojně spaly. Ve skutečnosti však zemřely před více než 500 let. Místo, kde jsou mumie nalezeny, se onoho dne stává nejvýše položeným archeologickým nalezištěm světa.

A nálezy zde odhalené jsou jedny z nejcennějších. Jak se tři malé děti k vrcholu hory dostaly?

Omámeni a opuštěni

Všechny děti jsou oblečeny do svátečního oděvu, a s sebou mají dokonce i hračky. V jejich tělech je ale nalezeno značné množství omamných látek.

Podle všeho byly zdrogovány, odvedeny na obětiště a zde ponechány mrazu, který je nakonec zabil a po celá staletí uchoval jejich podobu. To je ale významně odlišuje od ostatních inckých obětí.

Obvykle totiž byly oběti odvedeny na vrchol hory a zde usmrceny ranou do hlavy. Proč Inkové v tomto případě postupovali jinak? Možná svou roli hrál věk. Třeba jen nechtěli krásné tváře dětí znetvořit.

Nejmladší z obětí je chlapec, kterému bylo v době smrti pouhých 4-5 let. Jako jediné z obětovaných dětí je také pevně svázán, což nasvědčuje tomu, že na rozdíl od dívek zřejmě nebyl se svou rolí zcela smířen.

Mladší dívce, která je podle analýzy DNA poloviční sestrou La Doncelly, je asi 6 let. Od archeologů dostává přezdívku „dívka blesku“ kvůli poškození na tváři a části paže, které způsobil blesk, jenž do obětiště uhodil po smrti dětí. Takový jev Inkové zcela nepochybně chápali jeho boží znamení.

Dieta, alkohol, drogy

Nejvíce pozornosti přitahuje mumie dívenky staré 13-15 let. Je to právě La Doncella. Tým odborníků započal studii vlasů obětované dívky, které jsou dokonale spletené do tenkých copánků.

„Cokoliv, co cirkuluje v krvi, nakonec skončí ve vlasech,“ vysvětluje forenzní antropoložka Angelique Corthals z lékařské univerzity v New Yorku.

Z testů provedených v roce 2007 vyplývá, že v době zhruba rok před její smrtí se výrazně změnila dívčina strava. Pokrmy připravené převážně z brambor ve velké míře vystřídalo maso a kukuřice, což je pokrm elity.

Už od brzkého dětství také byla dívce podávána koka, z níž se vyrábí známá droga kokain, a alkohol. Užívání koky a alkoholu se zvyšovalo zhruba ve stejné době, kdy se změnila její strava.

Dávky koky dosahovaly svého maxima asi 6 měsíců před smrtí a dívka drogu žvýkala i v okamžiku smrti. Alkohol užívá nejvíc jen v posledních několika týdnech. Droga byla podávána také dvěma dalším dětem, ale v menších dávkách.

Dlouhý výcvik vyvolených

Výsledky analýzy vlasů podporují domněnku vědců, že budoucí oběti byly na svou úlohu připravovány zřejmě už od narození.

„Začínáme vidět obrázek sledu událostí, které vyvrcholily jejím obětováním,“ tvrdí Andrew Wilson, archeolog z univerzity v britském Bradfordu.

V incké kultuře jsou vybrané dívky v útlém věku odděleny od rodičů a žijí pod dohledem cizích kněžek. Zřejmě se účastní mnohých rituálů. Úkolem opatrovníků budoucích obětí je také udržet je v dobrém zdraví a dbát o jejich vzhled.

Zdravé, krásné a nevinné děti jsou totiž ideálními oběťmi. Mnohdy jsou také vybírány z vyšších vrstev společnosti, neboť pro rodinu je obětování jejich dítěte bohům nesmírnou poctou. Není tak vyloučeno, že v žilách La Doncelly kolovala urozená krev.

Netěšila se však příliš pevnému zdraví. Vědcům se daří zjistit, že děvče trpělo bakteriální infekcí plic připomínající tuberkulózu. Je to vůbec poprvé, co byla podobná infekce detekována u mumie.