Mořské příšery se zabydlely již v antické mytologii. Bájného tvora krakena však objevíme až později, a to v bájesloví obyvatel Skandinávie. Je to jen mýtus, nebo se opravdu pod hladinou severních moří může nacházet tvor, kterého zatím moderní věda nepopsala?

V legendách se kraken až podezřele podobá obří chobotnici. Vládne prý nezměrnou silou, která si poradí i s velkou lodí. Ovinutí lodního trupu silnými chapadly a už koráb mizí pod hladinou.

Pravdou však je, že první historické záznamy, v jejichž centru je kraken, pocházejí již z 13. století.

Námořnická latina?

Když se na krakena zaměřili mořští biologové, objevila se teorie, že legendy nejsou jen pouhou námořnickou latinou, ale odrážejí zkušenost ze setkání dávných námořníků s obřími hlavonožci. Tito obyvatelé hlubokých vod dosahují délky přes deset metrů.

Nelze vyloučit, že by délka některých exemplářů mohla přesahovat i patnáct metrů.

To už je pořádná porce chapadel, co říkáte?! Zároveň nesmíme podceňovat sílu sugesce a obrazotvornost mořeplavců v minulosti. Kraken oslovil i řadu známých literátů. Jmenujme například francouzské romanopisce Victora Huga a Julese Verna.

V obou těchto případech – románech 20 000 mil pod mořem a Dělníci moře byla člověku soupeřem obří chobotnice.

Tajemný kryptid

Kraken patrně nebude jen fantazie obsažená ve starobylém mýtu, ale souhrn zkušeností celých generací námořníků, kteří se na volném moři potkávali s obřími hlavonožci.

Pak je zde ještě hypotéza, že by se mohlo jednat u hlubokomořského hlavonožce, který se dostává k hladině jen sporadicky a vědě je zatím neznámý.

Potom bychom měli co do činění s kryptidem. Buď jak buď, problematika související se záhadným krakenem není ani po staletích zcela uzavřena. Jistá je zatím jen existence Krakena ve vodách u Shetlandských ostrovů.

Jedním dechem ale doplňujeme, že se nejedná o žádného bájného tvora, ale o název obrovského podmořského ropného pole.