Na setkání vědců v Royal Society v Londýně jsou na konci roku 2013 odhaleny nové výsledky zkoumání genomu našich předků denisovanů. Denisované žijící na dnešním území Evropy i Asie jsou příslušníci rodu Homo a blízcí neandrtálcům.  První ostatky této rasy jsou nalezeny v roce 2008 v Děnisově jeskyni v Rusku. Stáří kosterních pozůstatků je určeno na 41 000

Na hranicích Albánie, Černé Hory a Kosova se nachází pohoří, jehož název zní velmi zlověstně – Prokleté hory. Prý je kdysi svými pařáty modeloval sám ďábel, aby lidem v okolí co nejvíce komplikoval běžný život. Máme se Prokletých hor bát, nebo je to všechno jen neškodná legenda? Pravdou je, že s krásou Prokletých hor jsou spojovány i temné p

Je neuvěřitelné, že dávná astronomická observatoř stará 3800 let tak dlouho unikala naší pozornosti. Řeč je o archeologické lokalitě Kokino v Severní Makedonii. Nešlo ale jen o místo pozorování dějů na obloze. Byl to zároveň významný posvátný okrsek uctívačů Slunce. Jaké tajemné obřady se zde odehrávaly? Tekla zde i lidská krev? Megalitická observa

Staří Germáni a později Seveřané věřili, že některé znaky dokážou odhalit skryté souvislosti světa. Runy vyřezávali do kamenů, dřeva, zbraní i amuletů a přisuzovali jim zvláštní moc. Dodnes se traduje, že pomocí runových kamenů věštili budoucnost. Jenže skutečnost je mnohem zajímavější. Dějepisci totiž stále vedou spory o tom, jak přesně věštění probíhalo a zda runy skutečně sloužily jako věštecký

Srdnatí vikingové se dálek určitě nebáli. To by se kdysi nedostali až k břehům amerického kontinentu, co říkáte?! Máme si však představovat severské bojovníky, jak si dopřávají siestu pod olivovníkem kdesi na současném chorvatském pobřeží Jadranu? Některé archeologické nálezy umožňují opatrně přitakat. Dobro došli, Seveřané, na plavi Jadran? Histor

Pověsit do komína mumifikovanou kočku nebo zakopat pod práh zvířecí lebku i zazdít obnošenou botu. Nejde o hororové rekvizity, ale o skutečné praktiky lidové magie, které po staletí provázejí život obyčejných lidí. Mnohé z nich dnes působí bizarně, ve své době však představují vážně míněnou ochranu před nemocemi, zlými duchy, čarodějnicemi i neštěstím. K nejpodivnějším zvykům evropské lidové ma

Tu scénu z legendární Sněhurky zná dozajista každý: Zlá macecha se ptá zrcadla na to, kdo je na světě nejkrásnější, a to k její zlosti odpovídá, že právě její nevlastní dcera. Tento příběh v sobě však ukrývá víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Ukazuje totiž, jak zakořeněná je v lidstvu víra v magickou moc zrcadel. Proč tomu ale tak je? A může na ní být něco pravdy? [gallery ids="1690

V základech či stěnách budov, v komínech, pod podlahami, nad stropy, ve střeše a kolem dveří a oken jsou s podivuhodnou četností při rekonstrukcích nacházeny zazděné dětské boty. Na první pohled mrazivý nález je podle všeho jakýmsi ochranným talismanem, který má chránit dům před škodlivými vlivy. V Evropě a Severní Americe je od 14. do 19. století široce

V kinech se v červenci tohoto roku objeví očekávaný velkofilm Odyssea (The Odyssey) režiséra Christophera Nolana. Patrně se tím opět upře pozornost i na geografickou záhadu putování ithackého krále od Tróje na domovskou Ithaku. Do jaké mapy můžeme dobrodružnou cestu řeckého reka promítnout? A co pro změnu místo obligátního Středomoří zkusit, z homérského

Benátčan Marco Polo (1254-1324) se proslavil svými cestami na Dálný východ. Je považován za jednoho z prvních Evropanů, který poznal – a též detailně popsal tehdejší poměry na území současné Číny. Nebo je všechno jinak a Marco Polo jen barvitě zaznamenal to, co zažili jiní? Zážitky ze svých cest vtělil Marco Polo do knihy, která byla vydána pod náz