Navzdory neobyčejné pozornosti vědců i novinářů toto místo stále zůstává jednou z nejvýraznějších připomínek dosud neobjasněných zákrut lidské historie. Co se doposud podařilo zjistit o geoglyfech na planině Nazca a co nového jejich zkoumání přineslo?

Opice, kolibříci, ryby nebo pavouci. To jsou jen příklady mnoha zvířat, která zobrazují geoglyfy rozeseté v oblasti o 520 kilometrech čtverečních na náhorní planině Nazca.

Přes 300 obrazců rozeznatelných jen z větší dálky nebo výšky vzniklo odstraněním vrchní vrstvy zeminy a kamení, a to v míře, která je více než co jiného ukázkou odhodlanosti, houževnatosti a až zarážející přesnosti starověkých obyvatel oblasti.

Fascinující je celá záležitost o to víc, že stále přináší nové objevy a nová překvapení. Dokládá to i jeden z nejnovějších objevů – geoglyf zobrazující prastarou kočku, který archeologové objevují doslova náhodou při úpravě jedné z mnoha stezek.

„Geoglyf byl těžko viditelný a téměř se ztrácel, protože je umístěn na příkrém svahu, který rychle podléhá přirozené erozi,“ stojí v prohlášení peruánského ministerstva kultury, které má správu a zkoumání tohoto cenného místa na starost. Čím je objev tohoto geoglyfu tak zajímavý?

JAK TO DOKÁZALI?

Planina Nazca je dnes už skutečným fenoménem. Zatímco pro archeology jde o stále neprobádanou lokalitu, která přináší zajímavé informace o životě v oblasti před necelými dvěma tisíci lety, řada záhadologů považuje planinu za jedno z nejtajemnějších míst světa.

Míst, která mají dokládat, že toho o starověkém životě na území jižní Ameriky víme stále velmi málo. Podivuhodný je už samotný způsob vytvoření obrazců.

Ačkoliv odstranění povrchové tmavě zbarvené horniny až takovým problémem nebylo, metoda, kterou byly obrazce přesně vyměřený, je skutečným tajemstvím. Jejich tvůrci si je totiž – alespoň podle současných poznatků – nemohli žádným způsobem prohlédnout.

I dnes jsou k tomu zapotřebí letadla či vrtulníku. Záhadný je i smysl obrazců.

Všeobecně se má za to, že měly nějaký rituální náboženský význam, ale ve hře je i možnost, že šlo o obří astronomický kalendář, ve kterém jednotlivé dlouhé linie směřují k významným bodům na obloze.

Může s rozlousknutím záhady pomoci lepší porozumění kultuře, která geoglyfy vytvořila?

JSOU JEŠTĚ STARŠÍ?

Indiáni Nazca žijící v oblasti v prvních staletích našeho letopočtu byli podle historiků primitivní kulturou, o které toho víme poměrně málo.

Není zcela jasné, kde se vzali, jakým způsobem jejich civilizace zanikla a proč po sobě zanechali tak monumentální odkaz. S nedávným objevem kočičího geoglyfu se navíc znovu otevřela diskuse o tom, zda to byli opravdu oni, kdo dílo na náhorní planině vytvořil.

Dosavadní zkoumání tohoto obrazce totiž naznačuje, že je starší než většina ostatních – vzniknout měl mezi lety 200 a 100 před naším letopočtem.

To by naznačovalo, že ho vytvořila snad ještě tajemnější kultura zvaná Paracas – právě ta oblast obývala před indiány Nazca. Na první pohled nenápadný rozdíl je podle mnoha badatelů klíčovým poznatkem:

Ukazuje totiž, že technika vytváření obrazců byla mnohem starší, než jsme si doposud mysleli. Indiáni Nazca ji jednoduše převzali a není vyloučeno, že ji převzali i jejich předchůdci. Kam až to všechno tedy sahá? To je otázka, na kterou zatím nikdo nemá odpověď.

PODOBNOST S EGYPTEM

Vědecký pohled se drží dosud zjištěných okolností. A ty naznačují, že obrazce začala tvořit kultura Paracas, která byla na svou dobu neobyčejně vyspělá (například v medicíně) a která uctívala kočky jako posvátná zvířata. Zní to povědomě?

Ano, právě civilizace Paracas vykazuje řadu podobností se starověkým Egyptem, který se však rozkládal na druhém konci světa. I tato podobnost tak ještě posiluje spekulace některých záhadologů.

Podle nich jsou původní obrazce na planině Nazca mnohem starší a souvisí s mimozemskými bytostmi, které měly před mnoha tisíci lety navštívit naši planetu a ovlivnit řadu tehdejších civilizací – mimo jiné právě i tu egyptskou.

Důkazy, které by něco takového potvrzovaly, nicméně chybí a obrazce na planině Nazca tak zůstávají po právu jednou z největších záhad planety.