Na začátku 60. let dochází k nevysvětlitelné havárii poštovního letadla, krátce po startu z letiště ve Sverdlovsku mizí z radarů. Objeveno je na lesní mýtině, nic ale nenasvědčuje tomu, že by se letadlo zřítilo nebo muselo nouzově přistát. A po jeho posádce není ani památky.

Italský historik a spisovatel Alberto Fenoglio v roce 1962 přináší informace o bizarním případu zmizení a znovuobjevení poštovního letadla Antonov AN-2P se sedmi lidmi na palubě, ke kterému mělo dojít v Sovětském svazu někdy v průběhu předešlého roku.

Celý příběh zní tak neuvěřitelně, že mnozí pochybují o jeho autenticitě. Jenže v lednu 1965 přímo ze sovětského velvyslanectví v Londýně získává britský badatel Derek Mansell dokument, který incident potvrzuje!

Zpráva pochází z Moskevského leteckého institutu a obsahuje detaily, které Fenoglio dříve ani neznal. Co se tehdy nad Sovětským svazem odehrálo?

Vše je v pořádku

Podle zprávy jednoho nespecifikovaného dne roku 1961 vzlétl z letiště ve Sverdlovsku nebo v jeho blízkosti poštovní letoun Antonov An-2P se sedmi lidmi na palubě. Namířeno má do Kurganu v sousední správní oblasti nynější Ruské federace.

Za krátký okamžik ve vzdálenosti asi 120 až 160 kilometrů od Sverdlovska se pilot ohlásí pozemnímu středisku řízení letového provozu a zdá se, že je vše v pořádku.

Vzápětí ale signál letadla mizí z radaru a veškeré pokusy pozemní kontroly znovu navázat spojení s pilotem selhávají. Nouzový signál ale nebyl vyslán, což by se v případě havárie pravděpodobně stalo. Mohl na letoun někdo zaútočit?

Je zahájeno pátrání, do kterého se zapojí několik vrtulníků a velké množství vojáků. Vzhledem k tomu, že kapitán při poslední komunikaci stihl nahlásit svou přesnou polohu, netrvá pátrání nijak dlouho.

Jenže okolnosti doprovázející znovunalezení letadla jsou ještě podivnější než jeho náhlé zmizení.

Nikde ani stopy

Neporušený Antonov je objeven o dva dny později, jak pokojně „sedí“ na malé mýtině uprostřed hustého lesa.

Není na něm ani škrábnutí, náklad je zcela v pořádku a v nádrži je stále dostatek paliva na další dvě hodiny letu a dokonce je prý možné motor znovu zažehnout, což vylučuje teorii o zřícení stroje.

Velmi pravděpodobně nedošlo ani k nouzovému přistání, neboť letoun je v naprostém pořádku a navíc by bylo zcela nemožné na tomto místě přistát.

Neporušené koruny okolních stromů rovněž obě možnosti vylučují, protože klesající letadlo by okolní porost muselo polámat. Jak se tedy na místo dostalo? Vše působí dojmem, jako by snad poštovní Antonov někdo vzal a na mýtinu ho opatrně položil.

Zmizelí cestující

Záhada se ještě prohlubuje, když se záchranáři pokusí zjistit, co se stalo se sedmi lidmi na palubě. V půdě kolem letadla nejsou žádné stopy, které by nasvědčovaly tomu, že se posádka dostala z letounu živá a odešla hledat pomoc a bezpečí.

Museli tedy zůstat uvnitř. Jenže v letadle ani v jeho širokém okolí nejsou k nalezení. Všech sedm pasažérů zmizelo neznámo kam a živé už je nikdo nespatřil.

Belgický ufolog Julien Weverbergh (*1930) naznačuje, že by událost mohla mít jistou spojitost s UFO. „Po posádce nezůstala ani stopa, ale asi o 100 metrů dál byl kruh spálené trávy a narušené hlíny,“ tvrdí. Kruh je jasně ohraničený a půda v něm propadlá.

Přistál tu snad létající disk neznámého původu? Zpráva Moskevského leteckého institutu skutečně tvrdí, že na radaru řídicí věže byl v době zmizení Antonova sledován neidentifikovaný objekt a byly rovněž slyšet podivné rádiové signály.

Došlo tu k dalšímu střetu s UFO? Skeptici jsou přesvědčeni, že je to celé nesmysl a k žádné havárii nedošlo.

Pravdou totiž je, že o ní nebyly nalezeny žádné oficiální záznamy a ufologové, kteří o ní informují, se nedokáží přesně shodnout na roce, kdy se měla událost odehrát.