reklama
25. června: Den zjevení v bosenské Medžugorji připomíná sérii mariánských zjevení z roku 1981.
Domů     Neobjasněné události
Létající koberec: Mohl někdy existovat?
Lucie Kubešová
od Lucie Kubešová 2.10.2021
3.7tis
Létající koberec vyobrazení hrdiny ruského folkloru Ivana Tsareviče. FOTO: Viktor Mikhailovich Vasnetsov /Creative Commons/ Public domain
310
SDÍLENÍ
3.7tis
ZOBRAZENÍ

V řadě legend po celém světě se občas vyskytují takové, ve kterých lidé v dávných dobách používali létající stroje. Ty jim měly umožnit pohyb z jednoho konce světa na druhý. Nejčastěji je tento prostředek popisován a zobrazován jako létající koberec.

Ale nemuselo vždy jít jen o cestování. Samozřejmě by se nad tím dalo jen pousmát, nebýt serióznějšího pramene.

Létající koberec vyobrazení hrdiny ruského folkloru Ivana Tsareviče. FOTO: Viktor Mikhailovich Vasnetsov /Creative Commons/ Public domain Tradiční taškentský koberec. FOTO: Sigismund von Dobschütz / Creative Commons/ CC BY-SA 3.0 Obraz znázorňující královnu ze Sáby na cestě do Jeruzaléma. FOTO: Autor neznámý/ Creative Commons/ Volné dílo

SVATÁ KNIHA KEBRA NAGAST

Jde o jednu z nejposvátnějších starodávných knih Etiopie, sepsanou někdy mezi 2. a 5. stoletím našeho letopočtu. Sir Wallis Budge, anglický učenec z Britského muzea, prvně tuto knihu přeložil a vydal pod názvem „The Glory of the Kings“.

Kniha se skládá ze 117 kapitol a jde o kolektivní dílo několika neznámých autorů. Jde o starověký rukopis považovaný za spolehlivý zdroj informací o rodu krále Šalamouna. A právě v rukopise Kebra Nagast je i zmínka o létajícím stroji, který prý král Šalamoun vlastnil. Jeden takový koberec měl věnovat i královně ze Sáby.

Obraz znázorňující královnu ze Sáby na cestě do Jeruzaléma. FOTO: Autor neznámý/ Creative Commons/ Volné dílo

Rukopis prý mimo jiné také popisuje, jak se do Etiopie dostala Archa úmluvy, kterou přivezl Menelik I., císař Etiopie, který byl synem Šalamouna a královny ze Sáby. Podle legend létající stroj, či koberec, umožňoval císaři cestovat mezi různými místy Středního východu a také do hor, které jsou označovány jako Šalamounovy hory.

Popis také hovoří o tom, že: „Když se Šalamoun na koberec posadil, zachytil jej vítr a umožnil mu plout vzduchem tak rychle, že mohl snídat v Damašku a obědvat v Medině“.

Tato a další legendy jsou podpořeny i výzkumem badatele Nicholase Rourka, který ve 20. letech 20. století procestoval velkou část Asie a Tibetu. Přitom shromáždil i velké množství legend o tom, jak král Šalamoun létal do Tibetu na svém velkolepém létajícím stroji.

Tradiční taškentský koberec. FOTO: Sigismund von Dobschütz / Creative Commons/ CC BY-SA 3.0

BOJOVÝ PROSTŘEDEK

Jako o válečném prostředku se o koberci zmiňuje další legenda. Příběh ze 2. století před naším letopočtem vypráví o králi Fraatésovi II., parthském králi z rodu Arsakovců. Ten prý vzlétl na létajícím koberci z hory Zagros.

Na nepřítele potom z létajícího stroje chrlil oheň a blesky. Po vítězné bitvě potom král Fraatés přeletěl na létajícím stroji nad hlavami svých vojáků při vítězné přehlídce.

Také ve staroindickém spise Samarangana Sútradhara je zmínka o jakýchsi vzdušných vozech. Prý tyto vozy byly z lehkého materiálu se silným, dobře tvarovaným tělem a k jejich konstrukci bylo použito železo, zlato a olovo.

Umožňovaly prý cestování na velké vzdálenosti. Poháněny měly být zvláštními motory, zřejmě na rtuť. A nejen na cestování, také k válečným účelům. Těmto létajícím vozům a jejich využití je ve spise věnováno asi 230 slok.

A DŮKAZY?

Podle Hai ben Sheriry, učence z Talmudské akademie, prý byly létající koberce zřejmě zničeny, současně s nesmírně cennou knihovnou v Alexandrii. Tato knihovna měla uschovávat hned několik „létajících koberců“. Otázkou je, zda jejich funkčnost nebyla svěřena pouze vyvoleným.

I tak je možné, že starověké létající stroje, nebo koberce či vozy, nemusí být nutně jen čirým výmyslem z pohádek.

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 23.6.2022 1.6tis
Obří pavouci jsou odedávna oblíbeným tématem spisovatelů či režisérů. Zkazky z některých zemí však naznačují, že za vším je víc než jen populární téma. Asi nejslavnějším zástupcem obřích pavouků ve světě kryptozoologie je děsivý africký Jba Fofi. Po jeho stopách se v minulých desetiletích vydává především britský kryptozoolog William Gibbons (*1958). Ten v africké divočině původně pátrá po […]
od Dalibor Vrána 22.6.2022 2.2tis
Tzv. Tulliho papyrus je považován za možná největší důkaz o přítomnosti mimozemšťanů ve starém Egyptě vůbec. Má to ale jeden háček. Nikdo ho nemůže najít! Byl cíleně zničen? Svítek, který se údajně datuje do éry faraona Thutmose III. (vládl 1486–1425 př. n. l.), obsahuje svědectví o tom, jak z nebe sestoupil ohnivý disk. Patřit měl […]
od Dalibor Vrána 21.6.2022 2.8tis
Sebevražedný, vlastnoručně napsaný dopis amerického zpěváka Kurta Cobaina (1967–1994), se stává podezřelou okolností jeho smrti. Že tu něco nehraje, si jako první všímá soukromý detektiv Tom Grant, kterého si najala vdova po zesnulém, herečka a zpěvačka Courtney Love (*1964). Celý dopis po drtivou většinu rozsahu vůbec nepůsobí jako rozloučení se světem. Cobain zde píše o […]
od Eva Soukupová 20.6.2022 1.8tis
V průlivu Long Island Sound u amerického pobřeží leží malý ostrov zvaný Charles island. Na něm je prý ukryté aztécké zlato a k tomu ještě poklad obávaného piráta kapitána Kidda. Jenže ostrov i cennosti jsou prokleté a ten, kdo se jich pokusí zmocnit, si podepisuje rozsudek smrti.     Malý ostrov patřící k americkému státu […]
od Mirek Brát 18.6.2022 1.4tis
Blízká setkání prvního druhu se v minulosti nevyhnuly ani slavným osobnostem. Patřil k nim i německý básník Goethe. Záhadná událost se stala v době, kdy byl pozdější známý literát teprve šestnáctiletým studentem. Co vlastně Goethe pozoroval? V roce 1765 cestoval Goethe do Lipska. Putování mu znepříjemňoval nejen vytrvalý déšť, ale i špatný stav komunikací. V lokalitě mezi městy […]