Pokud se začnete dívat na historii lidstva optikou archeoastronautiky, je zde riziko až návykového nadšení nad novými interpretacemi důvěrně známých předmětů a činností. Když už jednou do archeoastronautického krasohledu pohlédnete, není cesty zpět. Návštěvníci z jiných světů jsou stále symbolicky přítomni na sportovních stadionech i v hračkářských obchodech! [gallery ids="101633,101634,101635,

Jeho dílo si tisíciletí a staletí proklepla verš po verši. Příběhy, které vyprávěl, jsou známé v globálním měřítku. Přesto je jeho život jedna velká záhada. Pořád o něm nevíme o mnoho více než luštitel křížovek, který na otázku po řeckém básníkovi na pět písmen, krasopisně odpoví do předtištěných okének: Homér! Nejstaršímu známému řeckému bás

Je to bůh, démon, nebo lidský hrdina s nadpozemským nadáním? U řecké mytologické postavy Trofonia si není nikdo jistý. Podle všeho je ale původně skutečným hrdinou, který teprve plynule přejde do mytologie v podobě démona či boha. Trifonios je údajně synem orchomenského krále Ergina. Podle Homéra je to právě on, kdo se stává vedle svého bratra Agameda st

Pacient si obléká tuniku a doslova visí na rtech lékaře. Ten vycítí nevyřčené obavy a přisune si na dosah kožený váček a hliněnou lahvičku.  "Vaše tělesné šťávy jsou v nerovnováze. Ráno si v misce rozmícháte silphium. Na noc deset kapek nepenthe do poháru vína," radí lékař před dvěma tisíci lety.  Co to bylo za zázračné léky? Ptáme se dnes...

Řecký hrdina Héraklés byl obdařený nadlidskou silou i odvahou. Mytologie mu přisoudila boj s těmi nejhoršími netvory a příšerami. Otázkou i záhadou zůstávalo, kam Řekové „chodili“ za těmi všemi monstry. Zdá se, že odpověď je nalezena… Do pomyslné komůrky s nalezenými fosiliemi! Héraklés byl zkrátka pracant. Jen považte, kolik úkolů dostal! To mát

Alexandrovi III. Makedonskému byly stránky historie běžného formátu příliš malé, proto jej dějiny spíše znají jako Alexandra Velikého. V jeho životě se doslova spojila historie s mytologií. Nyní se zdá, že i jeho smrt mohla mít rozměr antického dramatu, ve kterém hrála hlavní roli podsvětní řeka Styx. Zabila její voda Alexandra Makedonského? Alex

Jeskyně Davelis, nedaleko řecké metropole Athén, je součástí lokality známé již od starověku. Těžil se zde například mramor, ze kterého byly vybudovány slavné stavby athénské akropole. Ve středověku zde byl postaven i malý kostel. Bylo to místo modliteb a rozjímání. V roce 1977 „rekvíruje“ jeskyni Davelis řecká armáda. Proč? Co vojáci v

V novém roce uplyne 100 let od Velkého požáru Smyrny (současný turecký Izmir), který město postihl v roce 1922. Plameny zachvátily Smyrnu v kontextu končící krvavé řecko-turecké války. Diskuze ohledně otázky odpovědnosti za založení Velkého požáru Smyrny, stále i po sto letech od tragických událostí, pokračuje. Turecké zdroje připisují odpovědnost Řekům nebo Arménům a naopak. Kde je pravda? [ga

Historikové si dodnes nejsou jisté, jak staré je ve skutečnosti písmo a kde se objevilo poprvé. Stále totiž dochází k odkrývání nálezů, které mohou kartami toho, co o vývoji lidstva dosud víme, pořádně zamíchat. Jedním z těchto nálezů jsou tabulky z Dispilia. V roce 1932 zaznamenala řecká Makedonie neobvykle suchou zimu, vlivem čehož dochází k poklesu hl

Zaniklé město Trója se rovněž jako Atlantida pokládalo za báji a výplod něčí představivosti. Německý obchodník a amatérský archeolog Henrich Schliemann (1822-1890) však svým nálezem umlčel veškeré negativní ohlasy. Inspirací mu byl antický básník, přesněji Homér, jenž ve svém významném eposu Ilias město opěvoval. [caption id="attachment_92