26. září 2020: Trevor Ross z města Inverness prý spatří lochnesskou příšeru poblíž části jezera, kde byla pozorována i dříve.
Domů     Náboženství a okultismus
Dodónská věštírna: Holubice naslouchají hlasu Dia
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 8.9.2022
2.6tis
Zdivo pamatuje věštby, které psaly dějiny… Foto: Marcus Cyron / CC-BY-SA-2.5
244
SDÍLENÍ
2.6tis
ZOBRAZENÍ

Nalézáme se v Epiru, oblasti, která je dnes rozdělena mezi Řecko a Albánii. Tohle místo dokázalo zastínit i slavnou věštírnu v Delfách. Vítejte v Dodóně, kde se již přinejmenším 2000 let před naším letopočtem uctívá bohyně země Gaia a později se tu věští s požehnáním božské Dione.

Zdivo pamatuje věštby, které psaly dějiny... Foto: Marcus Cyron / CC-BY-SA-2.5 Nový Diův strom v Dodóně. Dá se v něm i dnes zaslechnout božské zkazky mezi šumícím listím? Foto:   D. Swift / CC-BY-SA 1.5 Antické divadlo v Dodóně Foto: Onno Zweers / CC BY-SA 3.0

Kdo to je Dione? Nejslavnější z antických básníků, Homér, který žije zřejmě někdy v období mezi lety 1200 až 700 před naším letopočtem, ji představuje coby matku krásné bohyně Afrodity.

Spekuluje se, že Gaia a Dione spolu svatostánek sdílejí. Možná jsou dvěma aspekty téhož. Anebo je Dione totéž, co hlavní z bohů. Diovo jméno lze totiž přeložit jako „božstvo“, stejně, jako Diona (Di-u-ja).

„Dodóna je nestarší z řeckých věštíren,“ vzkazuje nám z útrob dějin antický historik Herodotos z Halikarnássu (asi 484–420 př. n. l.). Kromě posvátného háje lze k věštění využít i zdejší studánku. Ve hře o oltáře tu nakonec vítězí hromovládný Zeus.

Kněží i kněžky naslouchají šustotu v korunách dubů a buků v posvátném háji. Často zaslechnou v listoví Diův hlas, jak jim našeptává proroctví, rady i požehnání. Přestože se chrám nachází stranou civilizace, věřící sem putují i stovky kilometrů.

Od roku 650 před naším letopočtem se Dodóna těší velké pozornosti. Její předpovědi totiž vycházejí!

Nový Diův strom v Dodóně. Dá se v něm i dnes zaslechnout božské zkazky mezi šumícím listím? Foto: D. Swift / CC-BY-SA 1.5

KDO JE ČERNÁ HOLUBICE?

Zdejším kněžkám – věštkyním se říká holubice. Jednou z neslavnějších je Černá holubice, o níž se historici shodují, že pochází z Afriky, zřejmě z Egypta. Dodóna stále vzkvétá.

Král Pyrrhus (asi 319–272 př. n. l.) nechá monumentálně přestavět Diův chrám, financuje dostavbu dalších budov a udělá z místa kulturní centrum. Hraje se tu divadlo, pořádají sportovní klání i pěvecké soutěže.

Idylku utne rok 219 před naším letopočtem. Epirem se prožene vojsko generála Dorimacha, svatostánek vypálí a část chrámového okrsku srovná se zemí.

Škody napraví až o necelých 20 let později král Filip V. Makedonský (238–179 př. n. l). 10 let po králově smrti ale zplundrují Dodónu Římané…

Antické divadlo v Dodóně Foto: Onno Zweers / CC BY-SA 3.0

PORADÍ SE – A STEJNĚ ZEMŘE

Píše se rok 326 a ve vojenském stanu s krvácející ránou po hozeném kopí, které se trefilo přímo do břicha, umírá císař Julianus (331–363). Od křesťanského světa si později vyslouží přezdívku Apostata neboli Odpadlík. Je to vzdělaný muž s velkou vizí, který se odkloní od křesťanství.

Rok před smrtí se jede poradit o válce proti Peršanům do Dodóny. Její slávu se totiž po římském vpádu podaří obnovit zakladateli Římské říše a jejímu prvnímu císaři Augustovi (63 př. n. l. – 14 n. l.).

Chrámů v Dodóně stojí více, první je zasvěcen Diovi ve 4. století před naším letopočtem.

Přesto si zde Zeus vybuduje neotřesitelnou pozici a sesazen bude až císařem Theodosiusem (347–395), který nechá zavřít všechny „pohanské“ chrámy, v Dodóně káže porazit poslední prastarý posvátný dub a křesťanství povýší na státní náboženství.

Foto: Creative commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 24.9.2022 805
Debata o proutkaření by jistě byla v mnohém barvitější, než politická show v předvečer významných voleb. Naším cílem však není hodnotit tuto metodu, ale podívat se, jak na takové proutkaření pohlížela katolická či protestanská církev. Není to pěkný pohled, navíc to v něm docela i páchne sírou! Proutkaření vzniklo již v dávné historii, kdy se s ním zacházelo […]
od Adriana Vojtíšková 22.9.2022 3.2tis
Pověstí o legendárních ptácích existuje celá řada. Některé jsou si podobné, přičemž nejčastěji připomínají pověst o Fénixovi. Jací mýtičtí opeřenci jsou známí v jiných kulturách?   BAR JUCHNE: Tvor, který zastíní sluneční zář První zmínku o tomto ptákovi nalezneme v židovském Talmudu. Jeho vejce mělo vypadnout z hnízda, zbořit na 300 cedrů a zaplavit 60 […]
od Mirek Brát 20.9.2022 2.8tis
Zánik templářského řádu je detailně popsán včetně procesu, při kterém byl zabaven řádový majetek. Říká se však, že velmistr Jacques de Molay ještě před svou tragickou smrtí určil čtyři vyvolené, kteří měli zajistit kontinuitu fungování řádu v jiných zemích. Obzvláště silně rezonuje legenda o útěku tisíců řádových rytířů do Skotska. Pro útěk templářů do Skotska existovaly […]
od Luděk Příhoda 18.9.2022 2.5tis
Píše se 24. červen 1981 a v tehdejším jugoslávském městečku Medžugorje dochází k projevům tajemných sil. Centrem dění se stává vrcholek Podbrdo, kde se zjeví nadpozemská bytost, jež se představuje jako Panna Maria.   Kostelní hodiny právě odbíjejí čtvrtou hodinu odpolední a čtrnáctiletý sirotek, mladinká Ivanka Ivankovićová, jíž před měsícem zemřela maminka, se vrací z procházky. Společnost jí […]
od Mirek Brát 17.9.2022 3.5tis
Když byla ve struktuře zdi starobylého normanského kostela v britské vesnici Tockenham objevena zazděná tajemná socha, nejprve se uvažovalo o tom, že jde o skulpturu svatého Kryštofa. Nakonec se však odborníci přiklonili k názoru, že jde o vypodobnění římského ochranného ducha známého pod označením genius loci. Ochranný duch genius loci byl ve starověkém Římě velmi […]