Sigiriya. Monumentální skalní masiv s náhorní plošinou rozkládající se severně od města Dambulla na ostrově Srí Lanka. Už sama o sobě je skála fascinujícím výtvorem přírody trčícím z hustého zeleného porostu.

Každého, kdo ale vystoupá až nahoru, čeká ještě úchvatnější podívaná: královská pevnost, ze které v 5. století řídí svou zemi král Kassapa.

Nástup Kassapy na trůn je plný nejasností. Jeho otec za podivných okolností umírá. A i když je mnoho lidí přesvědčeno, že ho zabil vlastní syn, o novém vládci je téměř ihned rozhodnuto.

Jeho bratr však nechce nechat věci být a ještě před úprkem do Indie hrozí pomstou. A Kassapa dostává strach. Poroučí proto svým stavitelům a také mágům vybudovat nedobytnou pevnost v oblacích, kterou zabezpečí i nadpřirozené síly. Opravdu byla tvrz chráněna temnými kouzly?

Tajemné fresky

Kassapova snaha se o pár let později ukazuje jako marná. Jeho bratr se skutečně objevuje i s vojskem. V bitvě krále zrazují jeho nejbližší, což ho dovádí k sebevraždě. I když ale pevnost vladaře nezachránila, pověst tajemného místa se jí drží dodnes.

Existuje ale ještě jiný, podstatně fantastičtější příběh o vzniku stavby.

„Podle místní legendy byla skalní citadela vytvořena bohy, kteří sestoupili z nebe a vystavěli ji podle mýtického příbytku jednoho z nich – boha bohatství,“ vysvětluje americká záhadoložka April Holloway. Údajně o tom svědčí především tajemné barevné fresky na zdech, které znázorňují ženy do půli těla nahé a různé nebeské bytosti shlížející z mraků.

V současnosti už se jich dochovalo jen pár, před staletími šlo ale zřejmě o největší nástěnnou malbu na světě. April Holloway poukazuje na možnost, že znázorněné ženy mohly být bohyně, které se na stavbě sídla podílely.

Bylo tomu tak, nebo šlo spíše o kurtizány krále Kassapa, jak věří jiní badatelé?

Místo pro setkání s bohy?

V mýtech nejstaršího obyvatelstva Srí Lanky najdeme řadu příběhů o lidech z mraků. Lidech, kteří byli podle mnoha záhadologů ve skutečnosti mimozemšťany představujícími pro staré kultury bohy.

Stavby umísťované na vysoká a nedostupná místa pak měly být branami mezi jejich nebeským světem a světem pozemským. Byla kdysi náhorní plošina Sigiriya místem, kde se skutečně lidé setkávali s národem z vesmíru?

Vědci potvrzují, že historie náhorní plošiny sahá opravdu mnohem dál než jen do 5. století.  Údajně tam lidé žili už v pravěku, a dokonce se spekuluje, že tam ještě několik staletí před Kristem býval buddhistický klášter.

K tomu je pak nutné přičíst i nepochopitelný stavitelský um, který je i v dnešní době něčím nevídaným.

„Sigiriya je příkladem městského plánování a stavby za pomoci technologií, které jsou mnohem vyspělejší, než považujeme v té době za možné,“ dodává April Holloway.

Jsou všechny tyto důkazy dostatečné pádné, abychom si mohli připustit, že je pevnost na skále Sigiriya něčím víc než jen obyčejným obranným prvkem?