V oficiálních dějinách letectví je překročení rychlosti zvuku – magického čísla Mach 1 spojeno s letem experimentálního raketového letounu Bell X-1 pilotovaného Chuckem Yeagerem (1923-2020).

O svůj podíl na slávě se však hlásil i pilot nacistické Luftwaffe Hans Guido Mutke (1921-2004). Jak to tedy bylo?

K prvnímu pilotovanému nadzvukovému letu došlo 14. října 1947. Ano, je to již zmíněný letoun X-1. Pak je tu ještě duben roku 1945, kdy v kokpitu německé proudové stíhačky Me 262 seděl pilot Mutke.

Právě on prohlašoval, že byl prvním pilotem, kterému se podařilo překonat hranici Mach 1.

Nadzvukový messerschmitt?

Dne 9. dubna 1945 letěl Mutke nad rakouským Insbruckem v Messerschmittu Me 262, první sériově vyráběné proudové stíhačce na světě.

Po provedení bojového manévru a rychlém klesání měl stroj nabírat stále vyšší a vyšší rychlost, až se prý nakonec rychloměr zastavil na hodnotě 1100 km za hodinu.

Zároveň se letadlo chovalo velmi podivně, což později Mutke přičítal právě faktu, že dosáhl nadzvukové rychlosti, byť samozřejmě jen nakrátko.

Dodejme, že rychlost šíření zvuku je závislá na teplotě a nadmořské výšce. Při mořské hladině a teplotě vzduchu 15 stupňů Celsia se zvuk pohybuje rychlostí 1225 km/h. Překonání Mach 1 doprovází i takzvaný aerodynamický třesk, který vnímáme jako ránu nebo hrom.

Jak to tedy bylo s nacistickou stíhačkou Me 262? Opravdu by dokázala překonat rychlost zvuku?

Chybějí důkazy

Po druhé světové válce byl Me 262 detailně zkoumán. Některé prameny uvádějí, že tento pokročilý letoun opravdu mohl zvukovou bariéru překonat, jiné to zpochybňují. Samotný Mutke nemohl svoje tvrzení doložit žádnými relevantními důkazy.

Záležitost zkoumala v roce 1999 i Technická univerzita v Mnichově. Její závěry?

Teoreticky by prý Me 262 překonat zvukovou bariéru mohl, ale pro jasný verdikt počítačové simulace nebyl dostatek vstupních informací, zejména chyběla přesná data o koeficientu odporu vzduchu.

V oficiální historii tak v kolonce prvního pilotovaného nadzvukového letu zůstává Bell X-1 v roce 1947. Dodejme však, že se o možném prvenství o prolomení zvukové bariéry spekulovalo i při letu raketové stíhačky Messerschmitt Me 163 Komet, v roce 1944. Tehdy měli lidé na zemi slyšet i aerodynamický třesk.

Opět však neexistují jasné důkazy o tomto letu.