Středověcí zlodějíčci mají přesně rozdělené role. Někdo odřezává měšce, jiný krade prádlo; někomu sedí falešná hra v kostky a jiný zase „čóruje“ vystavované zboží na jarmarcích.

Za elitu chmatáckého umění se ale považují „bytoví lupiči“. Ti, kteří kradou v domech, kde ještě všechno spí. Už od okamžiku, kdy zloděj vstoupí do cizího domu, octne se na tenkém ledu.

Podle tehdejších pověr má tedy na prahu udělat jeden krok vpřed a dva zpátky. Tím prý dokáže, že dlouho zpytoval svědomí.

Jak zmiňují černé knihy se záznamy výslechů odsouzenců z hradu Buchlov, je ještě zapotřebí u dveří provést rituál, jenž zmate pozdější pronásledovatele: utrousit „na čtyři světové strany stopku pepře smíchaného se solí a kusem uhla.“ Pak se může jít na věc!

Tichá chůze i neviditelné světlo

„Kočičí pracku pro štěstí u sebe v kapse nos, abys měl lehký krok,“ radí další středověká pověra. A aby v podlaze nevrzlo ani prkno, je lepší mít „propíchlou myš na špagátu kolem pasu uvázanou.

Ta jak známo ani zrnko prachu nezvedne.“ Nejlepší je samozřejmě taková myš, co žila někde v okolí domu, který se zloděj chytrá vykrást.

Tyto triky se vyučují například na pařížském proslulém „Dvoře zázraků“, místě, kde žije ta nejnižší vrstva společnosti a kde bují noční život podsvětí. Ovšem i u nás fungují patřičné středověké návody.

Ti největší lapkové mají údajně úspěch díky jedné děsivé pomůcce – svíčce vyrobené z tuku nemluvněte. Podle dochovaných záznamů se totiž mezi středověkým lidem traduje:

„Kdo si touhle svíčkou svítí, toho nikde nepochytí.“Tuto proprietu lupiči nejčastěji kupují u starých cikánek, které ji vyrábějí nejčastěji z psího sádla. Pomáhala zlodějům opravdu magie? Nebo spíše víra v to, že je při jejich nebezpečné práci něco ochraňuje?

První pomoc při chycení

Maskovaný muž, jenž se chystal oloupit sedláka, udělal vše, co měl. Rituál při vstupu do obydlí, kočičí pracku v kapse i propíchnutou myš za pasem, a dokonce si od staré cikánky sehnal i strašidelnou svíčku.

Přesto se cosi zvrtlo a osazenstvo chalupy se vzbudilo. Statný sedlák se vyřítil ze tmy a zloděje chytil za ruku přímo při činu! Co teď? Naštěstí mají existovat kouzla, která mu pomohou. Středověký návod, jak je připravit, popisuje český spisovatel Aleš Česal.

„Kdybys měl na soud jíti, vezmi ze tří drozdů srdce, usuš je a udělej z nich prach. Pak vezmi z paškalu kus vosku a zmíchej ten prach s voskem a učiň z toho koláček.“ S ním pak je údajně potřeba jít před soudce:

„Když máš jíti před vrchnosť, strč jej sobě pod svůj jazyk a obrať ho po třikráte pod ním. Potom ho vyndej a schovej, obdržíš všechno, oč budeš žádati, a lásku budeš míti u vrchnosti,“ dodává Česal. Mohlo něco takového skutečně fungovat?