Skip to content

Máme něco jako nesmrtelnou duši?

Je naše vědomí přímo závislé na našem těle či mozku? To je otázka, nad kterou se vědci, odborníci a badatelé přou už celé věky. Přitom je úzce spojena právě s posmrtným životem. Pokud je totiž možné, aby naše vědomí přetrvávalo i poté, co je naše tělo vlastně mrtvé, nedokazuje takový jev zároveň i to, že duše existuje, a to nezávisle na naší tělesné schránce?

Za duši bychom mohli zjednodušeně označit to, co přežívá i poté, co naše tělo zemře. Na tomto předpokladu je pak postavena celá řada náboženských tradic a snad všechny pracují s nějakou formou mimotělesných zkušeností a principů. Duší však není jen pouhá forma lidského vědomí, která je nezávislá na hmotném těle, ale toto vědomí by mělo být zároveň tvořeno jakousi „energetickou“ substancí, která je prý za určitých podmínek od lidského těla oddělitelná, a to nejen v případě jeho smrti. Ve světových náboženstvích pak sice najdeme mnohé shodné znaky v popisu toho, čím by duše měla být, v řadě věcí se ale naopak rozcházejí. Například v tom, co se s duší stane po smrti. Staří Egypťané třeba věřili, že každý člověk má své druhé, duchovní tělo, které má podobu ptáka, a že v okamžiku smrti tato nehmotná bytost (říkali jí ba) opouští fyzické tělo.

To, že podobné představy nemusejí být úplně liché, si například myslí i lékař Bruce Greyson z Virginské univerzity, který se výzkumem prožitků smrti zabývá dlouhodobě. Tvrdí, že svědectví lidí, kteří prožili svou klinickou smrt, jsou spolehlivá, protože se jejich výpovědi ani po dlouhých letech nijak nemění. A nejen to. Vědec se domnívá, že zážitky z klinické smrti dokazují, že naše mysl je na mozku nezávislá. Jak ale k takovému závěru došel? Dalo by se totiž s opravdu velkou pravděpodobností očekávat, že tak kritický stav, kterým si sledovaní pacienti prošli, po sobě zanechal nějaké poškození mozku. Greysonův výzkum však ukázal, že u lidí, jež překonali svou klinickou smrt, k žádnému poškození duševních funkcí nedošlo. „Dá se dokonce říci, že ve většině případů jsou duševní funkce lidí lepší právě v situaci blízké smrti než během normálního života, kdy jsou vzhůru,“ vyjádřil se Greyson.

Při eleusínském mystériu se údajně lidé dostali do podsvětí.Bruce Greyson dále tvrdí, že právě v kritických chvílích bylo myšlení sledovaných lidí daleko rychlejší, jasnější a logičtější. Smyslové zážitky byly mnohem přesnější, a tak i vzpomínky na ně zůstaly živé po dlouhou dobu. „Když se pacienta po patnácti letech zeptáte na zážitek z blízké smrti, odvypráví jej, jako by se stal včera. Ostatní zážitky z té doby jsou přitom zamlžené, pokud vůbec nějaké jsou,“ dodal k tomu Greyson. Nejpozoruhodnější je na tom ovšem fakt, že k tak intenzivním myšlenkovým pochodům a zážitkům dochází přesně v době, kdy je mozek v naprostém útlumu či úplně vyřazen z provozu (například kvůli zástavě srdce či hluboké anestézii). Podle dosud platných vědeckých zjištění by k ničemu takovému přitom docházet nemělo, přesto se to ale děje. Jakým způsobem si to tedy vysvětlit, zatím ale nikdo netuší. Rozluštit toto tajemství se snaží i americký neurochirurg Eben Alexander, který si intenzivní zkušeností se smrtí sám prošel v roce 2008.

Zkoumání prožitků blízké smrti ale nemusí být tématem pouze moderní doby. Je totiž pravděpodobné, že s něčím takovým experimentovali už naši dávní předkové. Celá řada záhad se třeba vznáší nad tzv. eleusínskými mystérii. Jde o obřady, kterými se v antickém městě Eleusis připomínaly změny ročních období a oslavovaly bohové. Kromě veřejných svátků však zahrnovaly i rituál určený pouze zasvěcencům. Jeho účastníci se prý po deset dní postili, aby pak v Demeteřině chrámu vypili nápoj zvaný kykeon. Jeho složení neznáme a neví se ani, co se při obřadu dělo. Nicméně ti, co ceremoniál podstoupili, se prý dostali do podsvětí. Třeba řecký historik Plutarchos (asi 46–127 n. l.) se své manželce svěřil, že tím získal důkaz o nesmrtelnosti duše. Badatelé proto spekulují, že kykeon obsahoval jed, který uvedl člověka do stavu blízkého smrti. Díky tomu pak tehdejší lidé mohli prožívat podobné věci, o jakých mluví právě třeba dnešní pacienti probuzení z kómatu. Žádný z podobných prožitků ale zatím nemá uspokojivé vysvětlení.

Foto: helltruth.com, wikimedia.org
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jan van Eyck své ženě dopřál výsady králů
epochalnisvet.cz

Jan van Eyck své ženě dopřál...

„Můj manžel Jan mě dokončil 17. června 1439. Je...
Vymřeli dinosauři, protože seděli na vejcích příliš dlouho?
epochalnisvet.cz

Vymřeli dinosauři, protože...

Dinosauři vládli světu v období druhohor před 134...
Na Antarktidě se od ledovce odtrhla obří ledová kra!
21stoleti.cz

Na Antarktidě se od ledovce...

Odtrhnutí kry od ledovce Pine Island...
Hledejte fialovou, najdete život! To radí vědci astronomům
epochaplus.cz

Hledejte fialovou, najdete...

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by mohl...
Odhalila děsivé rodinné tajemství
nasehvezdy.cz

Odhalila děsivé rodinné...

Zjistila, že celý život žila ve lži....
Zlatá medaile pro místo, kde se nejen pracuje
rezidenceonline.cz

Zlatá medaile pro místo,...

V prosinci loňského roku se v čínské Šanghaji...
Zvěrstva války: Nacistická smrtící komanda!
epochaplus.cz

Zvěrstva války: Nacistická...

Druhá světová válka byla nejhorším válečným...
Křupavé rohlíky od Antonína až do domu
iluxus.cz

Křupavé rohlíky od Antonína...

Antonínovo pekařství v Praze platí již od svého...
Nepodceňujte plicní choroby!
21stoleti.cz

Nepodceňujte plicní choroby!

Plicní lékaři se snaží najít jedince, jež mají...
VIDEO: 5 nejbizarnějších milostných scén
epochaplus.cz

VIDEO: 5 nejbizarnějších...

U mnoho filmů se pozastavíme nad tím,...
Evropská agentura GSA pořádá dny otevřených dveří
21stoleti.cz

Evropská agentura GSA pořádá...

Prostory sídla Evropské agentury GNSS (GSA) v Praze budou...
Emily Janečková: Role z protekce?
nasehvezdy.cz

Emily Janečková: Role z...

EMILY JANEČKOVÁ (10) má slavné rodiče. Její...