21. května 1953: Pád neznámého objektu u letiště Kingman v Arizoně doprovází spekulace o zřícení mimozemské lodi.
Domů     Neobjasněné události
Marnost: Kniha, která byla předzvěstí zkázy Titanicu
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 7.9.2020
5.8tis
Kniha Marnost předpověděla havárii Titaniku se zarážející přesností. Foto: Wikimedia Commons
571
SDÍLENÍ
5.8tis
ZOBRAZENÍ

Tragická havárie pyšného parníku Titanic při jeho první plavbě v roce 1912 je jedním z nejhorších neštěstí v historii lodní dopravy. Dalo se tomu zabránit? V roce 1898 přitom vychází román Marnost, který se zarážející přesností vypráví příběh Titanicu 14 let před tím, než se jeho těla poprvé dotkly vlny Atlantiku. Předurčil snad autor nechtěně jeho osud?

Kniha Marnost předpověděla havárii Titaniku se zarážející přesností. Foto: Wikimedia Commons Spisovatel Morgan Andrew Robertson. Foto: Wikimedia Commons Loď Titan z Robertsonovy knihy se Titanicu dokonale podobá. Foto: Wikimedia Commons Vrak potopeného Titaniku. Dalo se neštěstí předejít? Foto: Wikimedia Commons
Spisovatel Morgan Andrew Robertson. Foto: Wikimedia Commons

Titanic zůstává zapsán v dějinách světové námořní dopravy černým písmem. Luxusní parník společnosti White Star Line, jenž se měl stát chloubou oceánu a megalomanským symbolem přepychu, se hned při své první ostře sledované cestě osudově střetává s ledovcem a po srážce se potápí.

V ledových vodách Atlantiku v noci ze 14. na 15. dubna 1912 za těžko představitelných podmínek utone 1517 lidí. Po této katastrofě, která šokuje svět, se obrací pozornost mnohých ke knize amerického spisovatele Morgana Andrewa Robertsona (1861–1915) Marnost, jež vychází roku 1898.

Román, který se mezi první čtenáře dostává 14 let před vyplutím Titanicu, pojednává o havárii parníku jménem Titan po nárazu do ledovce… A zdá se, že románová loď má s Titanicem společného mnohem víc než jen podobné jméno!

Loď Titan z Robertsonovy knihy se Titanicu dokonale podobá. Foto: Wikimedia Commons

JAKO KDYBY POPISOVAL TITANIC

Popis a parametry Robertsonova fiktivního Titanu v knize Marnost se až překvapivě shodují s podobou Titanicu. Titan, který stejně jako Titanic pluje pod britskou vlajkou, má výtlak 70 000 tun (u Titanicu se uvádí 52 000 tun) a délka románové lodi je 244 metrů (Titanic měří 269 metrů).

Autor uvádí dokonce i maximální možnou rychlost Titanu, 24 uzlů za hodinu. Budete se divit, když se dozvíte, že u Titanicu je tento údaj uváděn naprosto stejně? Na chlup sedí i počet cestujících, které je schopen Robertsonův Titan a Titanic pojmout – v obou případech je to 3000 osob.

Na svou dobu je Titanic výše uvedenými hodnotami naprosto výjimečný. Jak je tedy možné, že spisovatel o tolik let dříve vytváří ve svém díle jeho, co do těchto parametrů, téměř totožnou obdobu? Nejpodivnější na celé knize Marnost, která se paradoxně stává hitem až po tragédii Titanicu, je to, jak skončí plavba Titanu.

Robertson mu přisoudí srážku pravého boku lodi s ledovcem a má se odehrát v severním Atlantiku za blíže neurčené dubnové noci. A v noci 14. dubna 1912 se přesně to samé stane Titanicu!

Vrak potopeného Titaniku. Dalo se neštěstí předejít? Foto: Wikimedia Commons

VAROVÁNÍ NEBYLO VYSLYŠENO

Je zarážející shoda okolností havárie, jména a popisu Robertsonovy fiktivní lodi s událostmi z Titanicu jen náhodná, nebo je mezi řádky románu Marnost skryto proroctví? Svádělo by k tomu i varování v úvodu knihy.

Morgan Robertson v něm totiž výslovně říká, že chce varovat lodní společnosti před podceňováním hrozby ledovců. Jeho slovům však nebyla včas věnována pozornost. Není všechna ta podobnost dnes tak zvláštně mrazivého příběhu románového Titanu s legendárním Titanicem a jeho zkázou přinejmenším podivná?

Předpověděl americký spisovatel osudné lodní neštěstí? Možná vložil do svého díla předtuchu strašné nehody. Špatné tušení ale možná neměl jen spisovatel Robertson. Před vyplutím Titanicu se totiž 55 pasažérů z neznámého důvodu vzdává svých velmi drahých lodních lístků na jeho prestižní premiérovou plavbu a zázračně si tak zachrání život. Je možné, že snad četli Robertsonův román a dostali strach?

Jitka Krulcová

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 19.5.2022 735
Psal se rok 2013 a tehdy jedenadvacetiletá studentka Elisa Lam byla prohlášená za nezvěstnou. Brzy po nahlášení se její tělo objevilo ve střešní nádrži na vodu v Los Angeles. Jak se tam dostalo? Tělo objevil pracovník údržby v hotelu Cecil poté, co se vypravil nádrž zkontrolovat pro časté stížnosti na divnou chuť vody a její […]
od Pavel Polcar 18.5.2022 1.2tis
Příběh popsala jistá žena z New Yorku v USA známá pouze jako Allyson. Když se ráno připravovala do práce, zjistila, že jí v kabelce chybí peněženka, což bylo zvláštní, byla si jistá, že večer byla ještě na svém místě. Allyson a její manžel mají v bytě umístěné kamery, jelikož se k nim již několikrát někdo […]
od Dalibor Vrána 18.5.2022 2.6tis
Statistika říká, že pád ze třetího patra domu přežije jen polovina lidí. Z desátého patra téměř nikdo. A ze 47. patra mrakodrapu? To přežije patrně jedině Alcides Moreno (*1970), bývalý umývač oken na výškových budovách! 7. prosince 2007 se spolu se svým mladším bratrem Edgarem vydává do práce, čeká je zakázka na Solow Tower, mrakodrapu […]
od Jan Kukrál 17.5.2022 1.7tis
Je 29. května 1953 a novozélandský horolezec Edmund Hillary (1919–2008) pokládá jako první člověk v historii nohu na absolutní vrchol Mount Everestu. V doprovodu Šerpy Tenzinga Norgaye (1914–1986) dokazuje do té doby nemožné, oba se stávají světově známými celebritami. Není jim ale výjimečné prvenství přisouzeno neprávem? V roce 1924 chtějí masivní horu pokořit dva angličtí […]
od Eva Soukupová 16.5.2022 1.5tis
Manévry záhadných světel doprovázené přistáním obrovského létajícího kotouče nedaleko německého Frankfurtu pozorovala početná skupina svědků včetně šesti policistů. Přistání je doprovázeno poruchami rádiových a televizních signálů a událost potvrzují na svém radaru pracovníci blízké vojenské základny.     Za chladné jarní noci v pátek 12. března roku 1982 se v Messelu u Darmstadtu jen pár […]