V roce 1918 zněly malou sklepní místností domu v ruském Jekatěrinburgu ohlušující zvuky výstřelů. Poprava cara Mikuláše II. a celé jeho rodiny byla po dlouhá desetiletí zahalena rouškou tajemství. Přispívaly k tomu i zvěsti, že někdo mohl masakr přežít. Nejčastěji bylo zmiňováno jméno sedmnáctileté Anastázie Nikolajevny.
Dějištěm vyvraždění ruské carské rodiny byl sklep takzvaného Ipaťjevova domu. Popraven byl car Mikuláš II., jeho manželka a jejich pět dětí. Spolu s nimi zemřelo i několik členů jejich nejbližšího služebnictva.
Chybějící těla
Zatímco poprava cara byla bolševickými úřady oficiálně oznámena, o osudu jeho rodiny se šířilo mnoho spekulací a fám. Říkalo se, že některé z dětí mohlo střelbu i následné útoky bajonety přežít a s pomocí sympatizujícího strážného uprchnout.
Tuto naději posiloval i fakt spojený s nalezením ostatků zavražděných v roce 1991. Dvě těla totiž chyběla.
Nejvíce se hovořilo o Anastázii Nikolajevně. Proč? Již v roce 1920 se objevila dívka, která prohlašovala, že právě ona je Anastázie. Po útěku z Jekatěrinburgu se o ni prý postarali příslušníci československých legií, kteří jí pomohli opustit Rusko.
V dalších letech se objevily desítky dalších žen, které vystupovaly pod identitou Anastázie Nikolajevny.
Nikdo nepřežil
Jak jsme již zmínili, ostatky zavražděné carské rodiny byly zkoumány v roce 1991, ačkoli se o nich vědělo od sedmdesátých let minulého století. Pravda o celém masakru však vyšla najevo až po změně politického klimatu v Rusku.
Byly provedeny i testy DNA, které potvrdily, že se jedná o členy carské rodiny. Nicméně, dvě těla chyběla.
V srpnu 2007 však byl oznámen nález dalších ostatků spojených s masakrem v roce 1918. Analýzy potvrdily, že patří chlapci a dívce. Šlo a careviče Alexeje a jeho sestru… Tím bylo definitivně potvrzeno, že nikdo masakr ve sklepení Ipaťjevova domu nepřežil. Anastázie Nikolajevna zde zemřela spolu se svými rodiči a sourozenci.