18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Vesmír a technologie
Měl sovětský kosmoplán Buran záložní letiště na území Československa?
Mirek Brát
od Mirek Brát 21.12.2021
3.4tis
Kosmoplán Buran jako součást expozice německého technického muzea ve Speyeru. Foto autor
373
SDÍLENÍ
3.4tis
ZOBRAZENÍ

V 70. letech dvacátého století se v Sovětském svazu rozběhl program Buran, jehož cílem byl vývoj a výroba kosmoplánu, obdoby amerického raketoplánu. Kosmoplán Buran měl být, po skončení mise ve vesmíru, schopen přistání na jakékoli letištní dráze běžného typu.

V této souvislosti se hovoří o tom, že kosmoplán Buran mohl přistát i na území Československa. Je to pravda?

Letiště Hradčany v Ralsku. Právě zde měla být údajně záložní přistávací dráha pro kosmoplán Buran. Zdroj foto:  Petr Vilgus, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons Kosmoplán Buran na hřbetě letounu An-225. Právě takovou zajímavou konfiguraci hostilo pražské ruzyňské letiště v roce 1989. Zdroj foto:  MASTER SGT. DAVE CASEY, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Výsostné znaky již neexistujícího Sovětského svazu v ocasní části kosmoplánu. Foto autor
 
Nákladový prostor kosmoplánu Buran. Foto autor Kosmoplán Buran jako součást expozice německého technického muzea ve Speyeru.
Foto autor

Sovětský program vývoje a výroby kosmoplánů byl reakcí na americký kosmický program Space Shuttle. Jednalo se o největší a nejdražší projekt sovětské kosmonautiky. Nešlo totiž pouze o vývoj samotného kosmoplánu.

Bylo třeba také postavit nosnou raketu a další originální technické prostředky. Výsledkem projektu byl kosmoplán Buran, nosná raketa Energija a obří letoun Antonov An-225, který byl schopný přepravit nosnou raketou i kosmoplán.

Výsostné znaky již neexistujícího Sovětského svazu v ocasní části kosmoplánu. Foto autor

V roce 1988 se uskutečnil první a zároveň i poslední let kosmoplánu Buran. Důvodem ukončení projektu Buran byl rozpad Sovětského svazu a nedostatek finančních prostředků.

Kosmoplán bez posádky

První start kosmoplánu Buran se měl uskutečnit v říjnu 1988. Necelou minutu před startem byl však proces zážehu raketových motorů přerušen. Kosmoplán odstartoval svoji vesmírnou misi až v listopadu 1988.

Nákladový prostor kosmoplánu Buran. Foto autor

Na jeho palubě se však nenacházela žádná posádka, nebyl zde instalován systém podpory života. Jednalo se o plně automatizovaný let. Buran měl pobýt ve vesmíru tři dny. Nakonec však jeho mise trvala pouze tři hodiny. Po dvou obletech planety přistál kosmoplán na kosmodromu Bajkonur.

Letiště Hradčany

Již od devadesátých let minulého století se objevují zprávy, že záložní letiště pro kosmoplán Buran se nacházelo na území Československa ve vojenském výcvikovém prostoru Ralsko (okres Česká Lípa). Právě zde byla důležitá základna sovětských vojsk na našem území.

Letiště Hradčany vzniklo již v době druhé světové války, kdy tuto lokalitu používala k výcviku německá armáda.

Letiště Hradčany v Ralsku. Právě zde měla být údajně záložní přistávací dráha pro kosmoplán Buran. Zdroj foto: Petr Vilgus, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Letiště bylo poškozeno při náletech spojeneckých bombardérů. Po skončení války letištní plochu zvelebovala Československá lidová armáda. V osmdesátých letech 20. století zde stavební práce řídili sovětští vojenští inženýři.

Délka dráhy byla zvětšena na hodnotu 2,7 kilometru. Šířka dráhy byla 90 metrů. Jednalo se o největší letiště ve středoevropském regionu.

Záloha pro Bajkonur?

Podle některých badatelů by bylo letiště Hradčany použito jako záložní přistávací dráha pro kosmoplán Buran v případě, že by se například kosmodrom Bajkonur potýkal se špatným počasím. Jiní ambice letiště Hradčany na proměnu v nouzový kosmodrom odmítají.

Argumentují tím, že záložní letiště pro přistání kosmoplánu se nacházela na území Sovětského svazu a nikoli v zahraničí, byť na území pod plnou kontrolou sovětských ozbrojených sil. Záložní letiště pro projekt Buran se mělo údajně nacházet na poloostrově Krym u Simferopolu.

Téma, zda mohl kosmoplán Buran přistát v Československu, je tak stále otevřené. Historickou hádanku by mohly vyřešit až relevantní archivní materiály.

Kosmoplán Buran na hřbetě letounu An-225. Právě takovou zajímavou konfiguraci hostilo pražské ruzyňské letiště v roce 1989. Zdroj foto: MASTER SGT. DAVE CASEY, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Na straně druhé, kosmoplán Buran nakonec v Československu opravdu přistál. Nebylo to však na letišti Hradčany, ale na pražské Ruzyni. Nejednalo se  o návrat z kosmu. Buran se dotkl přistávací dráhy pražského letiště připevněný na hřbetě letadla An-225.

Psal se rok 1989, „duo“ obřího letadla a kosmoplánu se vracelo z návštěvy pařížského aerosalónu. V Praze mělo plánované mezipřistání.

Foto: 1,2,3 - autor, 4 - Petr Vilgus, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 5 - MASTER SGT. DAVE CASEY, Public domain, via Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 17.1.2022 1.1tis
METI je zkratkou pro mezinárodní neziskovou výzkumnou organizaci, která do vesmíru posílá zprávy a doufá, že na ně někdy dostane odpověď. A právě skutečnost, že jsme přes veškerou snahu nedostali z těch miliard hvězd a galaxií vůbec žádnou zpětnou vazbu, přivádí odborníky k myšlence, že tady něco nehraje… Mladá rodina se prochází po zoologické zahradě: […]
od Eva Soukupová 17.1.2022 1.4tis
Asteroid o velikosti přes jeden kilometr bezpečně proletí kolem Země a vrátí se za dalších 47 let. Objekt spadá do kategorie potenciálně nebezpečných asteroidů, které by se jednou mohly srazit ze Zemí. Zatím nejblíže se však dostal na vzdálenost 1.1 milionu kilometrů. Nový filmový hit K zemi hleď! (originální název Don’t Look Up, pozn. red.) […]
od Mirek Brát 16.1.2022 895
Jedno moudré arabské přísloví říká: Všichni lidé se bojí času, jen čas se bojí pyramid. Člověk se opravdu nemůže přímo měřit s těmito kolosálními prastarými stavbami. Arabští učenci ale nepočítali se zlatými českými ručičkami a českou kreativitou. Právě český fenomén totiž uvedenou citaci poopravil do podoby: Všichni lidé se bojí času. Výrobci holicích strojků se […]
od Mirek Brát 14.1.2022 1.7tis
I výzkum vesmíru někdy připomíná trhání okvětních lístků kopretiny. Jen obligátní slova dětské říkačky: má či nemá rád/ráda, nahradíme otázkou: jsou, nejsou? Kdo, co? Vodní kanály na Marsu!   Všechno začalo v roce 1877, kdy se na Mars okulárem jednoduchého  dalekohledu zahleděl astronom Giovanni Schiaparelli. Následně ohlásil sousedům, pekaři, trhovcům, známým, přátelům i světové veřejnosti, […]
od Pavel Polcar 12.1.2022 3.2tis
Zpráv o zaručeném pozorování UFO neboli neidentifikovaných létajících objektů koluje po internetu velké množství. Když se vám ale podaří některý z nich natočit a následně u vás zaklepou muži v černých oblecích, je asi něco špatně. V roce 2004 pětice členů někdejší posádky amerického armádního křižníku USS Princeton tvrdila, že viděla UFO, vládní příslušníci nařídili […]