reklama
25. června: Den zjevení v bosenské Medžugorji připomíná sérii mariánských zjevení z roku 1981.
Domů     Vesmír a technologie
Měl sovětský kosmoplán Buran záložní letiště na území Československa?
Mirek Brát
od Mirek Brát 21.12.2021
3.4tis
Kosmoplán Buran jako součást expozice německého technického muzea ve Speyeru. Foto autor
373
SDÍLENÍ
3.4tis
ZOBRAZENÍ

V 70. letech dvacátého století se v Sovětském svazu rozběhl program Buran, jehož cílem byl vývoj a výroba kosmoplánu, obdoby amerického raketoplánu. Kosmoplán Buran měl být, po skončení mise ve vesmíru, schopen přistání na jakékoli letištní dráze běžného typu.

V této souvislosti se hovoří o tom, že kosmoplán Buran mohl přistát i na území Československa. Je to pravda?

Letiště Hradčany v Ralsku. Právě zde měla být údajně záložní přistávací dráha pro kosmoplán Buran. Zdroj foto:  Petr Vilgus, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons Kosmoplán Buran na hřbetě letounu An-225. Právě takovou zajímavou konfiguraci hostilo pražské ruzyňské letiště v roce 1989. Zdroj foto:  MASTER SGT. DAVE CASEY, Public domain, via Wikimedia Commons

 
Výsostné znaky již neexistujícího Sovětského svazu v ocasní části kosmoplánu. Foto autor
 
Nákladový prostor kosmoplánu Buran. Foto autor Kosmoplán Buran jako součást expozice německého technického muzea ve Speyeru.
Foto autor

Sovětský program vývoje a výroby kosmoplánů byl reakcí na americký kosmický program Space Shuttle. Jednalo se o největší a nejdražší projekt sovětské kosmonautiky. Nešlo totiž pouze o vývoj samotného kosmoplánu.

Bylo třeba také postavit nosnou raketu a další originální technické prostředky. Výsledkem projektu byl kosmoplán Buran, nosná raketa Energija a obří letoun Antonov An-225, který byl schopný přepravit nosnou raketou i kosmoplán.

Výsostné znaky již neexistujícího Sovětského svazu v ocasní části kosmoplánu. Foto autor

V roce 1988 se uskutečnil první a zároveň i poslední let kosmoplánu Buran. Důvodem ukončení projektu Buran byl rozpad Sovětského svazu a nedostatek finančních prostředků.

Kosmoplán bez posádky

První start kosmoplánu Buran se měl uskutečnit v říjnu 1988. Necelou minutu před startem byl však proces zážehu raketových motorů přerušen. Kosmoplán odstartoval svoji vesmírnou misi až v listopadu 1988.

Nákladový prostor kosmoplánu Buran. Foto autor

Na jeho palubě se však nenacházela žádná posádka, nebyl zde instalován systém podpory života. Jednalo se o plně automatizovaný let. Buran měl pobýt ve vesmíru tři dny. Nakonec však jeho mise trvala pouze tři hodiny. Po dvou obletech planety přistál kosmoplán na kosmodromu Bajkonur.

Letiště Hradčany

Již od devadesátých let minulého století se objevují zprávy, že záložní letiště pro kosmoplán Buran se nacházelo na území Československa ve vojenském výcvikovém prostoru Ralsko (okres Česká Lípa). Právě zde byla důležitá základna sovětských vojsk na našem území.

Letiště Hradčany vzniklo již v době druhé světové války, kdy tuto lokalitu používala k výcviku německá armáda.

Letiště Hradčany v Ralsku. Právě zde měla být údajně záložní přistávací dráha pro kosmoplán Buran. Zdroj foto: Petr Vilgus, CC BY 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/3.0>, via Wikimedia Commons

Letiště bylo poškozeno při náletech spojeneckých bombardérů. Po skončení války letištní plochu zvelebovala Československá lidová armáda. V osmdesátých letech 20. století zde stavební práce řídili sovětští vojenští inženýři.

Délka dráhy byla zvětšena na hodnotu 2,7 kilometru. Šířka dráhy byla 90 metrů. Jednalo se o největší letiště ve středoevropském regionu.

Záloha pro Bajkonur?

Podle některých badatelů by bylo letiště Hradčany použito jako záložní přistávací dráha pro kosmoplán Buran v případě, že by se například kosmodrom Bajkonur potýkal se špatným počasím. Jiní ambice letiště Hradčany na proměnu v nouzový kosmodrom odmítají.

Argumentují tím, že záložní letiště pro přistání kosmoplánu se nacházela na území Sovětského svazu a nikoli v zahraničí, byť na území pod plnou kontrolou sovětských ozbrojených sil. Záložní letiště pro projekt Buran se mělo údajně nacházet na poloostrově Krym u Simferopolu.

Téma, zda mohl kosmoplán Buran přistát v Československu, je tak stále otevřené. Historickou hádanku by mohly vyřešit až relevantní archivní materiály.

Kosmoplán Buran na hřbetě letounu An-225. Právě takovou zajímavou konfiguraci hostilo pražské ruzyňské letiště v roce 1989. Zdroj foto: MASTER SGT. DAVE CASEY, Public domain, via Wikimedia Commons

Epilog

Na straně druhé, kosmoplán Buran nakonec v Československu opravdu přistál. Nebylo to však na letišti Hradčany, ale na pražské Ruzyni. Nejednalo se  o návrat z kosmu. Buran se dotkl přistávací dráhy pražského letiště připevněný na hřbetě letadla An-225.

Psal se rok 1989, „duo“ obřího letadla a kosmoplánu se vracelo z návštěvy pařížského aerosalónu. V Praze mělo plánované mezipřistání.

Foto: 1,2,3 - autor, 4 - Petr Vilgus, CC BY 3.0 , via Wikimedia Commons, 5 - MASTER SGT. DAVE CASEY, Public domain, via Wikimedia Commons
reklama
Související články
od Mirek Brát 23.6.2022 694
Kde je voda, tam může být život. Tak zní ve zjednodušené podobě vědecká poučka. První molekula života se vykulila na souš právě z oceánu. I z toho důvodu je dávána možná existence živých organismů mimo naši planetu do souvislosti s vodním prostředím. Kde hledat ve vesmíru vodu? Voda ve vesmíru existuje. Najdeme ji v mezihvězdných […]
od Adriana Vojtíšková 21.6.2022 3.0tis
Pruhy zcela obyčejné, nebo mající hlubší význam? Takovou otázku si pokládá veřejnost při pohledu na snímky ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter.   Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) se na Marsu vyskytují především v oblasti Arabia Terra. Klesající pruhy jsou většinou malé útvary o délce maximálně několika stovek metrů. Americké profesorky […]
od Mirek Brát 19.6.2022 2.0tis
Historicky první jaderný test provedly Spojené státy americké 16. července 1945. Byl nazvaný celkem příznačně: Trinity (Svatá Trojice). Jednalo se o pokusný výbuch plutoniové jaderné zbraně. Pro některé tehdejší vědce to však byly hrátky s osudem celého lidstva. Čeho se obávali? Jaderný test Trinity se uskutečnil v odlehlé části Nového Mexika. Konkrétně se jednalo o […]
od Adriana Vojtíšková 14.6.2022 1.9tis
Ten den se zapíše do historie celého vesmíru. Pozemšťané totiž začínají mapování legendární rudé planety, Marsu. Píše se 27. listopad 1971 a poprvé v historii kosmonautiky přistává sestupný modul sovětské meziplanetární stanice Mars 2 na povrchu planety Mars.     O necelý týden později dosedá i sesterská stanice Mars 3 a prostřednictvím mateřské sondy začíná […]
od Filip Appl 11.6.2022 808
Vývoj umělé inteligence probíhá už celá desetiletí a v poslední době stále sílí diskuse o tom, zda se blíží doba, kdy vznikne skutečná UI, která si bude uvědomovat sama sebe. Bývalý seniorní inženýr společnosti Google nyní oznámil, že se to dost možná už podařilo. LaMDA. Takovou zkratkou je označována nová umělá inteligence společnosti Google. Je […]