V 70. letech dvacátého století se v Sovětském svazu rozběhl program Buran, jehož cílem byl vývoj a výroba kosmoplánu, obdoby amerického raketoplánu. Kosmoplán Buran měl být, po skončení mise ve vesmíru, schopen přistání na jakékoli letištní dráze běžného typu.

V této souvislosti se hovoří o tom, že kosmoplán Buran mohl přistát i na území Československa. Je to pravda?

Sovětský program vývoje a výroby kosmoplánů byl reakcí na americký kosmický program Space Shuttle. Jednalo se o největší a nejdražší projekt sovětské kosmonautiky. Nešlo totiž pouze o vývoj samotného kosmoplánu.

Bylo třeba také postavit nosnou raketu a další originální technické prostředky. Výsledkem projektu byl kosmoplán Buran, nosná raketa Energija a obří letoun Antonov An-225, který byl schopný přepravit nosnou raketou i kosmoplán.

V roce 1988 se uskutečnil první a zároveň i poslední let kosmoplánu Buran. Důvodem ukončení projektu Buran byl rozpad Sovětského svazu a nedostatek finančních prostředků.

Kosmoplán bez posádky

První start kosmoplánu Buran se měl uskutečnit v říjnu 1988. Necelou minutu před startem byl však proces zážehu raketových motorů přerušen. Kosmoplán odstartoval svoji vesmírnou misi až v listopadu 1988.

Na jeho palubě se však nenacházela žádná posádka, nebyl zde instalován systém podpory života. Jednalo se o plně automatizovaný let. Buran měl pobýt ve vesmíru tři dny. Nakonec však jeho mise trvala pouze tři hodiny. Po dvou obletech planety přistál kosmoplán na kosmodromu Bajkonur.

Letiště Hradčany

Již od devadesátých let minulého století se objevují zprávy, že záložní letiště pro kosmoplán Buran se nacházelo na území Československa ve vojenském výcvikovém prostoru Ralsko (okres Česká Lípa). Právě zde byla důležitá základna sovětských vojsk na našem území.

Letiště Hradčany vzniklo již v době druhé světové války, kdy tuto lokalitu používala k výcviku německá armáda.

Letiště bylo poškozeno při náletech spojeneckých bombardérů. Po skončení války letištní plochu zvelebovala Československá lidová armáda. V osmdesátých letech 20. století zde stavební práce řídili sovětští vojenští inženýři.

Délka dráhy byla zvětšena na hodnotu 2,7 kilometru. Šířka dráhy byla 90 metrů. Jednalo se o největší letiště ve středoevropském regionu.

Záloha pro Bajkonur?

Podle některých badatelů by bylo letiště Hradčany použito jako záložní přistávací dráha pro kosmoplán Buran v případě, že by se například kosmodrom Bajkonur potýkal se špatným počasím. Jiní ambice letiště Hradčany na proměnu v nouzový kosmodrom odmítají.

Argumentují tím, že záložní letiště pro přistání kosmoplánu se nacházela na území Sovětského svazu a nikoli v zahraničí, byť na území pod plnou kontrolou sovětských ozbrojených sil. Záložní letiště pro projekt Buran se mělo údajně nacházet na poloostrově Krym u Simferopolu.

Téma, zda mohl kosmoplán Buran přistát v Československu, je tak stále otevřené. Historickou hádanku by mohly vyřešit až relevantní archivní materiály.

Epilog

Na straně druhé, kosmoplán Buran nakonec v Československu opravdu přistál. Nebylo to však na letišti Hradčany, ale na pražské Ruzyni. Nejednalo se  o návrat z kosmu. Buran se dotkl přistávací dráhy pražského letiště připevněný na hřbetě letadla An-225.

Psal se rok 1989, „duo“ obřího letadla a kosmoplánu se vracelo z návštěvy pařížského aerosalónu. V Praze mělo plánované mezipřistání.