Město se může ztratit nejen v mořských vlnách, ale i v písku nekonečné pouště. Původně prosperující lidské sídlo je zapomenuto. Jeho význam a poloha se z přesných geografických souřadnic posunují do sféry legend a pověstí. Jedna taková záhada je spojená s pátráním po ztraceném městě Kalahari.
Hledání ztracených měst není jen dobrodružství a snaha získat dávno ztracené poklady. Touha objevit zaniklé civilizace stála u zrodu celého vědního oboru-archeologie.
Bájné Kalahari
Začátek pátrání po ztraceném městě Kalahari je datován do konce devatenáctého století. Cílem bylo nalezení sídla dávné civilizace v poušti jižní Afriky. Psal se rok 1885, kdy Kanaďan William Leonard Hunt (známý též pod uměleckým jménem Guillermo Farini) putoval doposud neprozkoumanými částmi pouště Kalahari.
Ze své cesty si přivezl množství zápisků a poznámek. Posloužily jako základ knihy, která se detailně věnovala neobvyklým skalním útvarům.
Ty Hunt považoval za ruiny neznámého města. O Huntovu výpravu i jeho knihu projevila zájem Královská geografická společnost v Londýně. Díky jejímu renomé se záhada ztraceného pouštního města Kalahari dostala nejen do odborných vědeckých kruhů, ale celému tématu se dostalo značné publicity i ve sdělovacích prostředcích.
Do oblasti pouště Kalahari byly v následujících letech vypraveny desítky expedic. Od roku 1932 začíná i letecké pátrání po civilizaci zmizelé v písku Kalahari. Objevují se hlášení, že v Kalahari byl spatřen dokonce obrovský vrak starodávné lodě!
Když se však sumarizovaly důkazy, nenašel se jeden jediný, který by existenci ztraceného města Kalahari definitivně potvrdil. Jak je to možné?
Otázky a odpovědi
V šedesátých letech dvacátého století se objevila teorie, která se snažila celou záhadu logicky vysvětlit. Vědci zkoumali trasu, kterou kdysi Hunt cestoval. Objevili v její blízkosti komplexy monumentálních skalních útvarů, o nichž již nyní víme, že jsou dílem přírody, nikoli lidských rukou.
“Ztracené město Kalahari” tak skutečně existuje, ale pouze jako přírodní útvar, geologická kuriozita vzniklá před sto osmdesáti miliony let.
Pro tuto lokalitu je charakteristická zvláštní vyvřelá hornina, která je schopná působením eroze vytvářet rovné a pravidelné bloky připomínající městské ruiny. Odpůrci geologického vysvětlení však tvrdí, že Hunt opravdu “něco” našel.
V dalších desetiletích to mohlo být opět ukryto následkem rozsáhlé písečné bouře. Huntův hypotetický objev pak dávají do souvislosti s již prozkoumanými dávnými stavbami takzvaného Velkého Zimbabwe, které je v současnosti na seznamu památek UNESCO.
