„Váš současný život obsahuje mnohá vodítka k minulým životům,“ tvrdí americký psychiatr Brian Weiss (*1944) a poukazuje přitom na naše výjimečné schopnosti a talenty.
„Odkud se vzaly? Zdědili jste je snad po rodičích? Nebo by spíše mohly nějak souviset s některým z vašich minulých životů?“ ptá se Weiss. A za pravdu mu dávají mnozí vědci a badatelé.
Vždyť například geniální rakouský hudebník Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) skládal mistrovská díla již od svých pěti let. Jak je něco takového možné?
„Můžeme snadno vytvořit hypotézu, že Mozart byl hudebníkem už v předchozích životech, zdokonaloval svůj talent a přenesl si ho do dalšího zrození,“ tvrdí Brian Weiss.
Další důkazy
Projevů minulých životů je ale ještě mnohem víc. Často se zmiňuje například fenomén známý jako déjà vu, při kterém má člověk neodbytný pocit, že jistou situaci už prožil, přestože se tak v realitě prokazatelně nestalo. Stojí i za tímto naše minulé existence?
V současné době se v souvislosti s minulými životy nejčastěji hovoří o vzpomínkách malých dětí, které k nim mají díky svému nízkému věku údajně nejblíže.
Z celého světa přicházejí svědectví vyděšených rodičů, podle nichž jim jejich potomci vyprávějí tajemné příhody, které se ale v jejich dětství rozhodně neudály. Jde snad o vzpomínky na minulé životy? Skeptici namítají, že se jedná spíše o dětskou fantazii.
Na druhou stranu děti často popisují věci, které vůbec neodpovídají jejich věku. Americká průkopnice v objevování minulých životů Carol Bowman (*1950) je proto přesvědčena, že mluví pravdu. Důkazem je pro ni také fakt, že s tím má sama zkušenost…
Stalo se to i jejímu synovi
„O minulé životy jsem se začala zajímat ve chvíli, kdy mi jeden z nich popsal můj pětiletý syn Chase,“ vysvětluje Carol. Její příběh se začíná psát 4. července roku 1988 během oslav významného amerického svátku – Dne nezávislosti.
Carol v té době žije se svým manželem a dvěma dětmi v americkém městečku Ashevill. Svátky vrcholí ohňostrojem, který všichni členové rodiny s úžasem sledují. Všichni až na jednoho. Pětiletý Chase se z nevysvětlitelného důvodu náhle rozbrečí.
Na obloze září rachejtle a dunivé rány se ozývají všude kolem. Chase přitom nad sebou ztrácí kontrolu. Celý se třese a z očí mu tečou slzy. Matka ho proto rychle odvede domů. Co se to s ním dělo?
Horor u bazénu
Vše se zopakuje zhruba za měsíc. Během horkého srpnového dne si rodinka vyrazí do blízkého krytého bazénu. Zvuk rachocení skákacího prkna a křik okolních lidí v Chasovi spustí další hysterickou reakci. Zdá se, že dítě má opravdu závažný problém.
Nikdo v tu chvíli netuší, že jeho příčiny leží v minulém životě! O pár týdnů později však k rodině přijíždí americký hypnoterapeut Norman Inge a Carol se mu s Chasovými problémy svěří.
„Posaď se mamince na klín, zavři oči a řekni mi, co vidíš, když slyšíš ten hluk, který tě děsí,“ požádá Norman pětiletého chlapce. Ten se nejdříve zdráhá. Po chvíli však upadne do transu a spustí neuvěřitelné vypravování!
Prožil krutou válku
„Jsem voják. Stojím za skálou. Mám v ruce dlouhou pušku, která má na konci něco jako meč. Mám zaprášené, otrhané oblečení,“ popisuje zcela vážným tónem a takřka dospělým hlasem pětiletý Chase. Pak pokračuje:
„Schovávám se za skálou, krčím v pokleku a střílím na nepřítele. Jsem na kraji údolí. Kolem mě zuří bitva. Všude je kouř a blesky. A rámus: křik, sténání, silné rány. Střílím na cokoli, co se hýbe.“ Carol je z toho rozrušená.
Je snad možné, že její syn v minulém životě bojoval ve válce, a proto má nyní strach z hlasitých ran? Chase si prý také vzpomene, že byl černochem a v bitvě nakonec zemřel.
Na základě konzultace s odborným historikem vyjde najevo, že Chasovy vzpomínky přesně odpovídají obrazu života obyčejného vojáka v americké občanské válce (1861–1865), která se vedla mimo jiné o zrušení otroctví tamějších černošských obyvatel. Od té doby je Carol přesvědčena, že existence minulých životů je realitou.
