Rychnovský vrch je plný záhad a nevysvětlitelných jevů. Jedním z největších tajemství jsou mizející jezera, která dala hoře přezdívku Jezerní hora. Proč zmizela a co se skrývá pod Rychnovským vrchem?

Výskyt četných jezer, pro která je Rychnovský vrch rovněž přezdíván Jezerní hora je další vědeckou záhadou. Podle geologů by totiž vzhledem ke strmému sklonu horninových vrstev a množství puklin na hřbetu kopce vůbec neměla existovat.

Ke svému zklamání však během výstupu na vrchol žádné jezero, pro nějž bych za onoho za parného srpnového poledne byla ochotná riskovat i nedobrovolnou návštěvu podzemní, nepotkávám.

Je to proto, že již před časem prý záhadně zmizela. Stalo se tak při nezvykle prudké bouři, kdy se z nitra kopce opět ozývalo ohlušující burácení a dokonce se zdálo, že se vrch kymácí.

Po bouři lidé na kopci našli místo jezer plných ryb jen prázdné jámy plné bahna. Zpráva o nevysvětlitelném zmizení vody přitáhla mnoho pozornosti a záhadě chtěli přijít na kloub i učenci z dalekých krajů.

„Učenci povolali několik místních a nechali je kopat na úbočí kopce. Po dlouhém úsilí konečně voda vytryskla z velké hloubky s takovou silou, že vzala kopáče s sebou,“ informuje jedna z tabulí na vrchu. Jde o další z důkazů, že je hora dutá?

Příběhy o podzemních sálech a chodbách podporují i další svědectví. Jeden z nich líčí, jak se tu kdysi pastýři odtrhl od stáda vůl a muž se vydal za ním, aby ho přivedl zpět.

„Jak spěchal přes rozbahněnou louku, najednou cítil, že se mu půda pohupuje pod nohama. V tu chvíli pastýř i vůl zmizeli za hromového dunění v hlubinách země,“ stojí na tabuli.

Tento příběh na rozdíl od jiných končí šťastně. Po delší chvíli se totiž oba objevili živí a zdraví na úpatí kopce. Propadli se snad nějakou podzemní chodbou? Něco podobného se přihodilo i odvážlivci, který se rozhodl prozkoumat dno jednoho ze zdejších jezer.

Potopil se a už nevyplaval. Jeho druhové začnou myslet, že se utopil, ale po notné chvíli jej voda vyvrhla zpět.

Muž pak začal vyprávět, že ho při ponoru neviditelné ruce vtáhly do jakési trhliny bez vody a tam mu mužík s šedivým vousem ukázal ohromné podzemní sály plné zlata, stříbra a drahokamů. Méně štěstí měl jiný průzkumník.

Ke dnu se spustil v potápěcím zvonu a když zvon později vytáhli zpět na hladinu, byl prázdný. Zda je Rychnovský vrch skutečně dutý a ukrývá podzemní sály s poklady, zůstává nezodpovězenou otázkou.

Zda jsou zvěsti o zázračných silách Rychnovského vrchu pravdivé, si tak zřejmě musí zjistit každý sám.

Jisté je, že místo má zvláštní a nevysvětlitelnou atmosféru, která přitahuje jak věřící, tak i ty, kteří hledají odpovědi na otázky, na něž věda zatím odpověď nemá.

Je možné, že za všemi záhadami stojí pouze přírodní jevy, ale stejně tak je možné, že se na Rychnovském vrchu nachází něco, co se vymyká našemu chápání. Ať už je pravda jakákoliv, místo si zaslouží pozornost a respekt.