Plejády, též známé jako Kuřátka, jsou hvězdokupou tvořenou asi tisícem hvězd. Z nich můžeme ze Země pouhým okem pozorovat 6–10 nejjasnějších. Viditelné jsou v souhvězdí býka na východní části oblohy.

Jednou z nejzajímavějších hvězd je Pleione, která září asi 50krát jasněji než Slunce. Od naší planety jsou Plejády vzdáleny asi 380 světelných let. Někteří lidé však věří, že zde vznikla vyspělá civilizace, jejíž zástupci se v minulosti spojili s lidmi.

Hvězdokupa je již odpradávna spojena s mnoha mýty. Upíraly se k ní například zraky starých Řeků, kteří sedm z viditelných hvězd opatřili vlastní legendou. Neznámá nebyla ani pro naše předky z doby bronzové, o čemž svědčí tzv.

Disk z Nebry, nalezený v roce 1999. Ten pochází přibližně z 16. století př. n. l. a obsahuje několik astronomických údajů včetně poměrně přesného vyobrazení Kuřátek. Disk vypovídá o neobyčejných znalostech tehdejší kultury. Odkud je naši předkové čerpali? Odpověď možná leží v Plejádách.

Kdy přijdou Plejáďané?

Přibližně od 70. let minulého století se objevují lidé, kteří tvrdí, že je oslovují Plejáďané, příslušníci vysoce vyspělé civilizace původem z Plejád. Ti údajně přiznávají, že lidstvu již předali mnohé znalosti. Tvrzení těchto tzv.

kontaktérů se však podle odborníků nemohou zakládat na pravdě. Hvězdy z této hvězdokupy jsou teprve v počátečním stadiu vývoje. Jsou tedy příliš mladé na to, aby se v jejich blízkosti utvořil život.

Mlhovina Bumerang: Nejchladnější místo vesmíru

V místě vzdáleném ohromných 5000 světelných let od naší sluneční soustavy leží mlhovina, jež svým tvarem připomíná přesýpací hodiny.

Byla objevena v roce 1979. Tvoří ji plyny a prach ozařovaný z centrální hvězdy, bílého trpaslíka o velikosti Země a hmotnosti Slunce. Nachází se na jižní obloze v souhvězdí Kentaura, které bohužel v našich zeměpisných šířkách můžeme pozorovat jen částečně.

Mlhovina Bumerang vlastní jedno zvláštní prvenství. Je totiž nejchladnějším místem celého nám známého vesmíru. Plyny unikající z centrální hvězdy se pochybují rychlostí 150 km za vteřinu, což je ochlazuje až na jeden stupeň Kelvina (méně než -271 °C).

To je pouhý jeden stupeň nad absolutní nulou, při níž zamrzají všechny atomy. Je rovněž chladnější než přirozená teplota vesmírného prostředí.

Odkud vítr vane?

Proč a jak mlhovina Bumerang vlastně vznikla? Pro vědce stále zůstává nezodpovězenou otázkou, co způsobuje mohutné rozpínání ledového větru. Plyny do okolí může vypuzovat centrální disk hustého plynu nebo magnetické pole.

Jisté je ale jen to, že mlhovina je teprve v raném stadiu vývoje. Dlouhá je asi jeden světelný rok, což je vzhledem k rychlosti, jakou jsou plyny do okolí vypuzovány, poměrně málo.