13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Záhada z kláštera Blatnica: Proč mnichovi zavřeli ústa zámkem a zaživa ho zazdili?
Záhada z kláštera Blatnica: Proč mnichovi zavřeli ústa zámkem a zaživa ho zazdili?
od 5.1.2023
3.3tis
Romantická zřícenina skrývá temnou legendu. Zdroj foto: David Raška, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
312
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Kdyby se tohoto rčení mnich Odilo z dávného kláštera Blatnica držel, nemusel ho potkat tak tragický osud. Strašná je představa, že tato legenda byla možná hrůznou skutečností!

Proměna Odila na upřímného kajícníka soud neobměkčila. Zdroj ilustračního obrázku: Johann Friedrich Overbeck, Public domain, via Wikimedia Commons Romantická zřícenina skrývá temnou legendu. Zdroj foto: David Raška, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Zřícenina hradu Blatnica je vsazená do zeleného pásu úbočí pohoří Velká Fatra. Zdroj foto: Ing. Mgr. Jozef Kotulič, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Mniši byli obvykle vzdělaní lidé. Ani to je však občas neuchránilo před temnými propastmi vášní. Zdroj ilustračního obrázku: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons Církevní historikové naznačují spojení hradu Blatnica s templářským řádem. Zdroj foto: Caroig, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Ve slovenském pohoří Velká Fatra se nachází zřícenina hradu Blatnica. První písemné zmínky o hradu pocházejí z patnáctého století. Podle církevních historiků se původně jednalo o templářskou pevnost.

K ní se váže pověst o mnichovi Odilovi, kterou sepsal v roce 1829 slovenský historiograf Medňanský. O co v této pověsti šlo?

Církevní historikové naznačují spojení hradu Blatnica s templářským řádem. Zdroj foto: Caroig, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons
Církevní historikové naznačují spojení hradu Blatnica s templářským řádem. Zdroj foto: Caroig, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons

Hříšný mnich

Mnich Odilo se při zpovědi dozvěděl od jistého mladého šlechtice o jeho citech ke krásné dívce. Problém byl, že i samotný mnich vůči této krasavici pociťoval silnou náklonnost, která se samozřejmě neslučovala s jeho příslušností k mnišskému řádu.

Místo, aby služebník boží zkrotil svoji vášeň, začal proti svému sokovi intrikovat. Věděl totiž, že otec dívky nebude s jejím vztahem k mladému šlechtici souhlasit.

Rozlomil pomyslnou pečeť slibu, že nikdy neporuší zpovědní tajemství, a dívčina otce o všem informoval.

Mniši byli obvykle vzdělaní lidé. Ani to je však občas neuchránilo před temnými propastmi vášní. Zdroj ilustračního obrázku: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons
Mniši byli obvykle vzdělaní lidé. Ani to je však občas neuchránilo před temnými propastmi vášní. Zdroj ilustračního obrázku: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons

Zároveň se svým komplicem uhlířem naplánoval únos obou milenců. Mladíka zavraždil, dívku držel několik měsíců v tajném úkrytu. Spravedlnost však brzy Odila dostihla. Soud mu za každé jeho provinění uložil samostatný trest.

Za porušení zpovědního tajemství nechal sevřít mnichova ústa železným mechanismem se zámkem. Za vraždu a únos soud vynesl jediný možný očekávaný trest – smrt.

Proměna Odila na upřímného kajícníka soud neobměkčila. Zdroj ilustračního obrázku: Johann Friedrich Overbeck, Public domain, via Wikimedia Commons
Proměna Odila na upřímného kajícníka soud neobměkčila. Zdroj ilustračního obrázku: Johann Friedrich Overbeck, Public domain, via Wikimedia Commons

Děsivý nález

Byla by to jen hrůzostrašná skazka, kdyby se v devatenáctém století nevypravila na zříceninu hradu Blatnica dvojice hledačů pokladů. Právě oni údajně objevili jeden zazděný výklenek.

Když strhli zeď, naskytl se jim děsivý pohled na kostru v cárech připomínajících mnišskou kutnu. Na levé čelisti lebky byl pod silnými vrstvami rzi stále patrný železný zámek.

Zřícenina hradu Blatnica je vsazená do zeleného pásu úbočí pohoří Velká Fatra. Zdroj foto: Ing. Mgr. Jozef Kotulič, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Zřícenina hradu Blatnica je vsazená do zeleného pásu úbočí pohoří Velká Fatra. Zdroj foto: Ing. Mgr. Jozef Kotulič, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Podivné kosterní pozůstatky se měly dostat až do depozitářů muzea v maďarské Budapešti. Zde se odborníci-patologové pustili do řešení záhady železného zámku. Podle jejich zkoumání, byly čelisti nešťastníka sevřeny železným mechanismem ještě zaživa!

Inu, mluviti stříbro, mlčeti zlato. Porušovati zpovědní tajemství? Potom železo!

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 1.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz